Aktuality a tiskové zprávy

V únoru připravila edukátorka muzea Kateřina Vavrušková pro studenty SOŠ a SOU řemesel v Kutné Hoře projektové dny s tématem - Kreativní korálková tvorba - inspirace pro kadeřnický obor v praxi. Studenti se nejprve seznámili s materiálem, nástroji a technikam pro výrobu šperků. V další části nastala již samotná tvorba. Studenti si z korálků (ať již skleněných či z polodrahokamů) vyrobili náramky, přívěsky a v závěru to nejsložitější - vlasovou sponu. Nápady i kreativita neměly hranice, jak vypovídají přiložené fotografie.

Autorka fotografií Bc. Alena Hrušková (vychovatelka SOŠ a SOU řemesel)

Ve virtuální podobě si nyní na našich stránkách můžete prohlédnout výstavu Zachráněné poklady barokního malířství, která probíhala na Hrádku v průběhu minulého roku.

V úterý 8. února zavítal Josef Kremla, historik a archivář muzea, do ZŠ Bílé Podolí. V rámci školního projektu „Díky, už vím, čím můžu být“ se žáci setkávají se zástupci nejrůznějších profesí a povolání. Děti tak měly tentokrát možnost nahlédnout pod pokličku muzea. Při určování pražských grošů nebo lodního čtyřreálu se něco dozvěděly o práci numismatika, s paleografem se učily nejen stará písma, ale prohlédly si i pergamenovou listinu se zápisem z roku 1504. Dostaly do ruky ukázky sbírek archeologa, geologa i paleontologa – středověký džbánek, pazourek, zkamenělé dřevo, ale i zub mosasaura nebo 500 milionů let starého trilobita. Na závěr si děti při zkoumání Klaudyánovy mapy Čech z roku 1518 vyzkoušely práci historika. Musely vymyslet (a vymyslely!), proč je Kutná Hora od Prahy nalevo nebo proč je nad Prahou Příbram. Dozvěděly se, proč je na mapě vůz tažený zároveň na obě strany nebo proč je na ní vyobrazeno i přepadení kočáru bandou lapků.

V úterý 18. ledna zasedala v improvizovaných podmínkách jedné z pracoven odborného oddělení (přednáškový sál nelze aktuálně využívat z důvodu opravy střechy Hrádku) Sbírkotvorná komise muzea. Ta funguje jako poradní sbor jmenovaný ředitelem muzea. Jejími členy jsou mimo odborné pracovníky muzea archeoložka PhDr. Jarmila Valentová, etnografka PhDr. Zdeňka Kubíková, historičky PhDr. Drahomíra Nováková a Mgr. Lenka Mazačová, archivářka PhDr. Jana Vaněčková, restaurátorka Mgr. Kateřina Ďoubalová a historik PhDr. Pavel Novák, CSc. Prvním úkolem komise je zhodnotit návrhy odborných kurátorů muzea na zařazení předmětů do muzejní sbírky. V loňském roce jsme mj. získali vzácnou Bibli pražskou, inkunábuli (prvotisk) z roku 1488, nebo soubor šesti skleněných plastik akademického sochaře Stanislava Kostky. A druhým úkolem komise je vyjádření se k návrhům na vyřazení sbírkových předmětů z muzejní sbírky. V obou případech komise vychází z koncepce sbírkotvorné činnosti a u návrhů na vyřazení i z fyzického stavu jednotlivých předmětů.

A právě letošní komise se musela bohužel vyjádřit i k návrhu na vyřazení souboru 42 rudních vzorků obsahujících pyrit. Ačkoliv se jedná o rudy, tedy v zásadě pevné kameny, podlehly tyto vzorky v různé míře chemickému rozkladu. V důsledku tohoto procesu došlo k jejich rozpadu na drobné kousky a prach, popřípadě byly fatálně poškozeny rozpraskáním. Postupující chemickou degradaci vzorků bohužel nelze zastavit – při rozkladu vzniká kyselina sírová, která v podobě aerosolu může napadat další vzorky a je proto nutné jejich urychlené separování. Jednalo se zejména o vzorky z rudních pásem severní části revíru (Kaňk), které kromě pyritu obsahují i zkáze lehčeji podléhající markazit, zatímco např. vzorky z Oselského pásma jsou zcela stabilní a zkáze nepodléhají.