500 let nejstarší kutnohorské medaile
V roce 1508 nechal český král Vladislav II. Jagellonský vyrazit pro svého syna tzv. tlustý groš. Tato čistě representativní ražba byla patrně rozdávána u příležitosti královské korunovace teprve tříletého Ludvíka českým králem, která se uskutečnila 11. 3. 1509. Jedná se tak o vůbec první ražbu medailového charakteru v kutnohorské královské mincovně ve Vlašském dvoře.
Tlustý groš odpovídá v lícní straně kompozici pražských grošů, kdy ve středu mince je koruna a kolem ní dvojitý opis: WLADISLAVS : ET : LVDEVICVS / : REGES : BOHEMIE. Rubní strana však nenese ani název měny (GROSSI PRAGENSES), ani českého lva. Zcela bez textu zobrazuje pouze poprsí českého patrona svatého Václava.
Autorem těchto ražebních kolků je kutnohorský zlatník Hanuš (Hanzl). Jako řezač želez pracoval pro královské mincovny v Kutné Hoře a Praze a šlikovskou mincovnu v Jáchymově. Hanuš je tak autorem i nejstarších šlikovských tolarů. Archivní prameny z roku 1508 uvádějí, že zlatník Hanuš obdržel "15 grošů od pregování grošův tlustých a peněz tlustých panu mincmajstrovi, bylo 19 grošův tlustých a kopa peněz tlustých" (Leminger, Em.: Královská mincovna v Kutné Hoře. Praha 1912).
Druhou velmi podobnou medailí je exemplář se shodným rubem - poprsí svatého Václava, ale na líci nese korunovaný štítek s českým lvem (bez koruny) a opisem: SANCTUS : VENCESLAUS : DVX : BO : (Smolík, J.: Pražské groše a jejich díly (1300-1547). Praha 1971). Je nanejvýš pravděpodobné, že jejím autorem byl rovněž Hanuš z Řásné.
Král Ludvík I. Jagellonský povýšil mistra Hanuše za věrné služby do vladyckého stavu a udělil mu predikát "z Řásné". Stalo se tak královským majestátem vydaným roku 1523 v Olomouci. Erb vladyků z Řásné měl polcený černo-stříbrný štít se stříbrnou polovinou orlice v černém a černou ve stříbrném poli ke středu obrácenou, klenotem byla postava černocha v červené tunice držící v každé ruce jedno stříbrné pštrosí pero. Hanuš z Řásné měl dva syny, starší Ludvík Karel z Řásné se stal horním hofmistrem a kutnohorským primasem, mladší syn Jiří starší z Řásné převzal po otci zlatnickou dílnu a stal se významným kutnohorským řezačem želez. Celý rod však vymřel již v roce 1617.
Josef Kremla