Aktuality a tiskové zprávy

Zlatem zdobené knihy do konce listopadu na Hrádku

Ve středu 3. října proběhlo v prvním patře Hrádku slavnostní zahájení výstavy CODICES ILLUSTRES – Poklady středověké knižní malby. Vzácné hosty vernisáže přivítala ředitelka muzea PhDr. Světlana Hrabánková, která ve své úvodní řeči připomněla vztah středověké knižní tvorby ke Kutné Hoře. „Počátky knižní kultury ve středověku byly spojeny s církví, kterou v Kutné Hoře reprezentoval především cisterciácký řád a Sedlecký klášter. Ten disponoval vlastním skriptoriem a pravděpodobně i iluminátorskou dílnou. Tato oblast tvorby by se však pochopitelně nemohla dál rozvíjet bez potřebných ekonomických podmínek, a ty byly v Kutné Hoře nanejvýš příznivé,“ uvedla PhDr. Hrabánková. Dále se věnovala také osobnosti a proslulé knihovně Václava IV., pro Kutnou Horu nejvýznamnějšího panovníka: „Knihy byly ve středověku velmi vzácné a mnohé vznikaly na objednávku samotných panovníků. I celé knihovny se dědily. Tak například část své knihovny nepochybně získal i Václav IV. od svého otce Karla IV. Knihy často panovníky doprovázely na jejich cestách. Jistě se proto některé z vzácných manuskriptů Václava IV. dočasně nacházely také v jeho sídle ve Vlašském dvoře. Paradoxně zřejmě některé z nich takto unikly své pozdější zkáze v době husitské díky tomu, že je v době Václavova zajetí, v r. 1402, Zikmund z Kutné Hory odvezl společně s tzv. Václavovým pokladem,“ dodala ještě Hrabánková. Hosty přivítala také PhDr. Marie Kaufmann, předsedkyně Výboru pro hospodářský a regionální rozvoj, vědu a výzkum Středočeského kraje. Ta ocenila zejména mezinárodní spolupráci, neboť velká většina vystavených exponátů pochází ze sbírek rakouských sběratelů, spolupracovníků největšího světového nakladatelství faksimilií na světě – Adeva.

Autor výstavy, Mgr. Marek Zágora, pak k připravené výstavě doplnil: „Kutná Hora je na seznamu UNESCO a proto jsem zařadil do výstavy čtyři rukopisy, které jsou taktéž zapsány na listu Světového kulturního dědictví. Návštěvníci mohou vidět manuskripty řazené chronologicky od 9. do 16. století, ale snažil jsem se také o tematickou bohatost. Jsou zde vystaveny knihy církevní, ale také knihy vzniklé za účelem politické propagandy, je tu bestiář, právní kodexy, umělecký vzorník, knihy o lovu nebo horní knihy. Samozřejmě nemohla chybět Bible Václava IV., jejíž ilustrace již staletí budí zájem odborníků i laiků, neboť hledají tu „správnou“ interpretaci obrazových výjevů.“

Mgr. Zágora zároveň hosty pozval na své komentované prohlídky výstavy, na kterých se budou moci dozvědět řadu zajímavých detailů o samotných knihách i ilustracích. Ty proběhnou v rámci Dne Středočeského kraje 28. října 2018 od 11:00, 13:00 a 15:00 hodin.

Atmosféru doby vzniku manuskriptů navodily písně v podání kutnohorského komorního pěveckého sboru Cantica.

Výstava samotná potrvá do 30. listopadu 2018 a je možné ji navštívit každý den kromě pondělí v říjnu od 9:00 – 17:00 hodin a v listopadu od 10:00 – 16:00 hodin. Vstupné je 20,- Kč pro dospělé a 10,- Kč pro děti.

Krátký historický exkurz

Knihy – tzv. manuskripty nebo kodexy vznikaly ve středověku nejdříve v oblasti církevní, později knihy vznikají i na univerzitách (12. století) a ještě později (15. století) se tvorba knih dostala do oblasti světské – do specializovaných dílen. Knihy vznikaly v tzv. skriptoriích – písařské dílně, ve které působili kopisté (opisovači), knihvazači a iluminátoři (ilustrátoři). Knihy byly z velké části psány na pergamen – při napětí sušenou a hlazenou zvířecí kůži (kozí, oslí, ovčí, telecí), později na papyrus a následně papír. Pergamen se nejdříve nalinkoval, dále kopista seříznutým husím brkem napsal nebo opsal text knihy, následně byla kniha zdobena postupně linkami, bordurami a dalšími iluminacemi. Iluminátoři nejdříve předkreslili motiv v celé knize, dále provedli zlacení plátkovým zlatem v celé knize a následně začali pracovat s barvami. Barvy se nanášely postupně jedna po druhé vždy v celé knize. Vznik knihy tedy mohl trvat i několik let.

V dnešní době jsou originály dochovaných knih speciálně uložené a vznikají tzv. faksimilie – odborně provedené kopie starých knih včetně věrnosti zabarvení a poškození papíru a všech detailů. Vytvoření takto věrné kopie vzniká s použitím moderních technologií a i v dnešní době tyto knihy vznikají několik let. Některé knihy jsou i dnes zdobeny plátkovým zlatem. Hodnota těchto knih se pohybuje v řádech desítek až stovek tisíc korun.

Úspěšná lucemburská výstava putuje

V roce 2016, kdy jsme si připomínali výročí 700 let od narození císaře Karla IV., vznikla v Českém muzeu stříbra unikátní výstava nazvaná Kutná Hora a Lucemburkové na českém trůně. Výstava představuje jednotlivé české panovníky lucemburské linie s velmi vydařenými sochařskými plastikami muzejní výtvarnice Vladimíry Vejmelkové a odborným textem nejen o panovnících, ale také jednotlivých oblastech středověkého života a kutnohorském dolování, které připravila historička a ředitelka muzea PhDr. Světlana Hrabánková.

K vidění byly také unikátní exponáty: replika císařské koruny a sedlecké monstrance, faksimile Velislavovy bible a Právní knihy z doby Václava IV., mince ražené jednotlivými panovníky v Kutné Hoře, originály dobových zbraní nebo zdobných kachlí, havířské náčiní, kahany nebo model středověkého dolu.

Tuto výstavu muzeum zapůjčilo Galerii pod věží v Mladé Boleslavi jako součást výstavy České korunovační klenoty na dosah. Výběr z výše jmenovaných exponátů z kutnohorské výstavy je zde doplněn uměleckými replikami říšské císařské koruny a svatováclavské koruny, které jsou v majetku Středočeského kraje.

Výstava byla zahájena slavnostní vernisáží v úterý 4. září za přítomnosti představitelů Středočeského kraje a Mladé Boleslavi a potrvá do 30. září.

Soutěž Ministerstva kultury ČR “Knihovna roku”

Knihovnice Českého muzea stříbra v Kutné Hoře Eva Entlerová, BBus (Hons) byla vybrána jako členka poroty ceny Ministerstva kultury Knihovna roku v kategorii „Významný počin v poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb“ profesními organizacemi.

Vedoucí oddělení literatury a knihoven Odboru umění, literatury a knihoven MK Mgr. Blanka Skučková požadovala, aby v porotě zasedali také knihovníci z muzejních a galerijních knihoven. Druhá členka zastupující tyto kategorie knihoven je PhDr. Martina Horáková, vedoucí knihovny Národní galerie v Praze.

Vyhodnocení doručených nominací proběhne v pondělí 17. září 2018 v sídle Ministerstva kultury na Maltézském náměstí v Praze a slavnostní ceremoniál se uskuteční 9. října 2018 v Zrcadlové kapli Klementina.

Návštěvnost v srpnu 2018

Návštěvnost expozičních okruhů a výstav Českého muzea stříbra v srpnu 2018:

Hrádek17 942
Kamenný dům1 160
Tylův dům249

České muzeum stříbra slaví vstup do Síně slávy Trip Advisor

Trip Advisor

I v letošním roce získalo České muzeum stříbra – Hrádek – ocenění Certifikát výjimečnosti, které uděluje největší cestovatelský web na světě TripAdvisor. Toto ocenění získávají subjekty, které dlouhodobě poskytují skvělé služby návštěvníkům a je udělováno zhruba 10 % celkového počtu registrovaných podniků. Pro získání ocenění jsou rozhodující konzistentně skvělé recenze.

„Tentokrát jsme navštívili jen druhý okruh – podzemí. Dostalo se nám bohatého výkladu a zajímavé prohlídky podzemních štol. Doporučuji, jedině tak si co nejvíce uvědomíte, co Kutnou Horu udělalo Kutnou Horou…,“ píše ve své recenzi pan Petr H.

Letošní ocenění je ale výjimečné. České muzeum stříbra vstoupilo do Síně slávy, čímž dostalo uznání za pět nepřetržitých let konzistentního vysokého hodnocení od cestovatelů. „Dlouhodobě se těší z vysoké návštěvnosti především středověký důl. Během letních měsíců je třeba návštěvu předem rezervovat, ačkoli máme 14 prohlídek denně,“ říká PhDr. Světlana Hrabánková, ředitelka ČMS. „Jsme rádi, že návštěvníci nejen že přijdou, ale že jsou z návštěvy nadšení, o čemž svědčí právě jejich recenze a následné ocenění. Vše je ale o neustálé práci a zlepšování, proto pro příští rok chystáme některé novinky,“ dodává ještě.

Trip Advisor

Americká internetová stránka TripAdvisor byla založena v roce 2000 a je to největší cestovatelský web na světě. Obsahuje především recenze hotelů, restaurací a památek a další tipy a její obsah tvoří samotní uživatelé.

Návštěvnost v červenci 2018

Návštěvnost expozičních okruhů a výstav Českého muzea stříbra v červenci 2018:

Hrádek15 779
Kamenný dům1 422
Tylův dům313

Návštěvnost v červnu 2018

Návštěvnost expozičních okruhů a výstav Českého muzea stříbra v červnu 2018:

Hrádek9 349
Kamenný dům1 011
Tylův dům223

Návštěvnost v květnu 2018

Návštěvnost expozičních okruhů a výstav Českého muzea stříbra v květnu 2018:

Hrádek18 880
Kamenný dům2 342
Tylův dům198

Unikátní mincovní poklady vystaveny na Hrádku

Ve čtvrtek 7. června byla na Hrádku slavnostně zahájena výstava Mincovní poklady na Hedvábné cestě, na které mohou návštěvníci obdivovat čtrnáct autentických mincovních pokladů, které zapůjčilo Muzeum Jantarové stezky a Hedvábné cesty v Ostravě. Vystavené mince, kterých je téměř 800 včetně šesti zlatých, jsou úžasnou přehlídkou dějin mincovnictví Střední Asie, neboť reprezentují období 1400 let – od 1. století před Kristem do 13. století. Výstavu zahájila ředitelka Českého muzea stříbra PhDr. Světlana Hrabánková: „Jsem velmi ráda, že můžeme v našich prostorách hostit tak krásnou výstavu, jako je tato. Kromě toho, že jsou některé mince i rozsah sbírky zcela unikátní, otevírá nám výstava dveře informací o povětšinou neznámém, obrovském a bohatém světě těžby a zpracování stříbra a ražby mince v tzv. východním světě“.

Následně se slova ujal PhDr. David Majer, autor výstavy a ředitel Muzea Jantarové stezky a Hedvábné cesty. „Orient mě odjakživa fascinuje a Hedvábná cesta je pro mě úchvatný fenomén. I když tyto cesty sloužily primárně obchodu, nevnímám je pouze v této rovině, ale především jako prostředek komunikace mezi národy, kulturami a civilizacemi. Díky těmto stezkám se předávaly vědecké poznatky, technologické inovace, kulturní zvyklosti, náboženství, umění a dokonce i nemoci a geny,“ říká dr. Majer. „Za každým nalezeným pokladem se skrývá svým způsobem smutný příběh. Ukrývání mincí do země bylo poměrně běžné. Poklady, které jsou objeveny, však znamenají, že si je jejich majitelé z nějakého důvodu nemohli vyzvednout,“ vypráví příběh o jednom vystaveném souboru mincí. Tyto mince (79 dirhamů) byly nalezeny na počátku 19. století v uzbeckém Samarkandu a pocházejí z počátku 13. století, přičemž většina mincí byla ražena v tamní proslulé mincovně. V té době vládli poslední dva chórezmšáhové – Alá ad- Din Muhammad II. a velký Čingischán. A tyto mince byly ukryty pravděpodobně v přímé souvislosti s vpádem výbojných Čingischánových vojsk, která v roce 1220 srovnala Samarkand se zemí.

Kromě mincí si mohou návštěvníci prohlédnout také další exponáty jako například bitevní sekery, krásné pečetní válečky a korálky, amulety, pečetní prsteny, keramiku, přezky a ozdoby opasků, perskou přilbici, flakónky na olej nebo zlatý královský prsten se sokolem. Díky atraktivně zpracovaným informačním panelům si mohou návštěvníci lépe představit zeměpisnou rozsáhlost starověkých říší, získají mnohé zajímavé informace o tehdejší asijské kultuře nebo o bojovém umění mongolských kmenů.

Výstava potrvá do 23. září a můžete ji navštívit od úterý do neděle od 9:00 – 18:00 (v průběhu prázdnin od 10:00 – 18:00), vstupné na výstavu je 20,- Kč. Před skončením výstavy proběhne velmi zajímavá komentovaná prohlídka s autorem výstavy PhDr. Davidem Majerem.

Hedvábná stezka

Označení „Hedvábná stezka“ použil poprvé v roce 1877 německý zeměpisec baron Ferdinand von Richthofen. Tento název označuje starověkou a středověkou trasu vedoucí z východní Asie přes střední Asii až do Středomoří. Její celková délka po souši i moři činí asi 8.000 kilometrů a název je odvozen od hlavního žádaného artiklu, hedvábí, které se v obrovském množství převáželo z Asie do Říma. Pojem Hedvábná stezka je spíše obrazný, neboť bychom si pod tímto pojmem měli představit spíše systém stále se obměňujících tras a cest, po kterých se převáželo nejen hedvábí, ale i další zboží.

Muzeum Jantarové stezky a Hedvábné cesty je prvním muzeem v Evropě zaměřeným speciálně na studium a prezentaci tohoto fenoménu. Vypráví velkolepý příběh dálkových obchodních cest, civilizačních center a oáz, měst a přístavů všech tří kontinentů Starého světa.

Muzejní noc znovu vylákala do města stovky návštěvníků

České muzeum stříbra se do Muzejní noci zapojilo již po čtrnácté a i v letošním roce nabídlo bohatý program ve dvou ze svých třech objektů. „Celkem navštívilo naše objekty během tří hodin Muzejní noci 1.154 návštěvníků,“ říká Mgr. Edita Dvorská, která odpovídá za propagaci v ČMS a za připravovaný program Muzejní noci.

Hrádek

Hrádek byl tradičně přístupný za symbolickou 1,- Kč. Návštěvníci si mohli sami projít první okruh expozice – Město stříbra. Na jednotlivých stanovištích se nacházeli kostýmovaní průvodci, kteří odpovídali na případné otázky. A ožila také Smíškova komnata, ve které s návštěvníky rozmlouvala paní Smíšková. Děti se bavily při historické pohádce ve 20:30 a také v připravených dílničkách. Tam si mohli navrhnout svůj vlastní erb nebo vytvořit kachličku pro novou kavárnu vznikající v Kutné Hoře. Tradičním vyvrcholením celého večera byla ohňová show ve 22:00 hodin.

Počet vstupů, Muzejní noc, 20:00 – 23:00 hodin: 735 osob, přístupná expozice + 2 výstavy = 735x3 = 2.205 vstupů do expozic.

Kamenný dům

V Kamenném domě si mohli návštěvníci za symbolickou 1,- Kč prohlédnout celý dům, doslova od sklepů po půdu. Přístupné byly obě expozice – Královské horní město i Lapidárium v dvoupatrových sklepích. I zde čekali na návštěvníky kostýmovaní průvodci. Atrakcí pro mnohé z nich byl mrtvý mnich, který provázel výstavou v mázhauzu domu. Ta je věnovaná historii pohřebnictví a kurátor výstavy Bc. Kremla, jakožto postava mrtvého mnicha, přidával během večera i mnoho zajímavostí týkajících se samotných exponátů a tohoto tématu obecně.

Počet vstupů, Muzejní noc, 20:00 – 23:00 hodin: 419 osob, přístupné 2 expozice + výstava = 419x3 = 1.257 vstupů do expozic.

Stránky