Aktuality a tiskové zprávy

Tvořivá sobota na Hrádku

České muzeum se zapojilo do nového projektu v rámci města Kutné Hory – Kutnohorský advent. Konceptem projektu jsou tematicky zaměřené soboty, které nabízejí vyžití v historickém centru v předvánočním čase. A 15. prosince proběhla tzv. „tvořivá sobota“ – program určený především rodičům a dětem, který kromě adventního trhu nabízel šest výtvarných dílen v různých objektech v centru města.

Na Hrádku tak byla připravena podruhé v řadě vánoční výtvarná dílna, ve které si děti vytvořily krásné vánoční ozdoby, a celý den byl následně zakončen koncertem kutnohorského souboru staré hudby Cuthna Antiqua. Ten posluchačům představil výběr skladeb s českých barokních písňových sbírek proložený biblickými čteními. Soubor seznámil posluchače také s historickými nástroji a představil sólistku – českokrumlovskou zpěvačku Annu Petrtylovou, která studuje posledním rokem Pražskou konzervatoř.

Tvořivá sobota i večerní koncert přilákal do Kutné Hory i na Hrádek velké množství návštěvníků nejen z řad kutnohorských obyvatel.

Tradiční akce Advent na Hrádku proběhl v sobotu 8. 12.

Oblíbenou akcí nejen pro místní obyvatele ale také pro návštěvníky z okolních i vzdálenějších měst je Advent na Hrádku. Ve výstavní síni byla pro návštěvníky připravena vánoční výstava loutek s více než stovkou exponátů a také vánoční soutěž a fotokoutek. Samotnou výstavu navštívilo během této jedné soboty 809 návštěvníků. Nedílnou součástí akce je ale také pohádka v podání loutkového divadla, která letos tematicky doplnila zmíněnou výstavu. Děti i rodiče, kterých bylo v publiku požehnaně, tak mohly vidět, jak loutky ožívají, a pohádka O neposlušných kůzlátkách sklidila velký potlesk.

Další oblíbenou částí akce je Vánoční výtvarná dílna, letos připravená ve spolupráci s Tvoje dílna. Zde si děti vyráběly papírové loutky na prsty nebo krásné vánoční ozdoby se svými obrázky a nápisy a ani tady se celý den „dveře netrhly“. Téma akce navíc podtrhoval stylový vyřezávaný kolotoč Řezbáře Matěje, který byl umístěn na nádvoří Hrádku a těšil se po celý den velkému zájmu dětí.

No a před Hrádkem pak již probíhal tradiční jarmark. Nechybělo svařené víno a sladkosti, ručně šité a další výrobky, které inspirovaly k nákupu vánočních dárků.

Celkovou návštěvnost akce odhadujeme na cca 2 tisíce návštěvníků, samotnou výstavu navštívilo během daného dne 809 lidí.

Děkujeme a přejeme krásné Vánoce!

Na Hrádku finišují přípravy tradiční vánoční výstavy

I v letošním roce se mohou návštěvníci z řad široké veřejnosti i základních a mateřských škol těšit na tradiční vánoční výstavu. Ta je tentokrát věnovaná loutkám. „Momentálně finišují přípravy výstavy, probíhá instalace a aranžérské práce,“ říká k aktuálnímu dění Mgr. Edita Dvorská, která tuto výstavu v Českém muzeu stříbra koordinuje. „K tomuto tématu mě inspirovalo letošní výročí slavného loutkového divadla Drak. Na výstavě bude k vidění přesně 100 loutek – od malého loutkového divadla až po 70 cm marionety. Vystavené loutky jsou různě staré, od konce 19. století až po 80. léta minulého století,“ dodává ještě Dvorská.

Ve výstavě budou kromě loutek k vidění i dvě velké divadelní scény, oblečky loutek nebo řezbářská dílna. Připraven bude také fotokoutek a i v letošním roce proběhne vánoční soutěž, tentokrát o sladké výhry z kutnohorské čokoládovny Lidka.

V sobotu 8. prosince proběhne Advent na Hrádku, který kromě výstavy nabídne i doprovodný program. Ve 14 hodin uvede loutkové divadlo pohádku O neposlušných kůzlátkách, po celý den bude probíhat vánoční výtvarná dílna, atmosféru podtrhne kolotoč řezbáře Matěje na nádvoří Hrádku a také oblíbený jarmark před Hrádkem.

Vstupné na výstavu i akci Advent na Hrádku včetně celého programu je 20 Kč pro dospělého a 10 Kč pro děti od 6ti let.

Advent na Hrádku proběhne 8. 12. od 10 do 16 hodin.

Výstavu je možné navštívit od 6. 12. do 6. 1. od úterý do neděle vždy od 10 – 16 hodin (kromě 24., 25., 31. 12. a 1. 1.).

Návštěvnost v říjnu 2018

Návštěvnost expozičních okruhů a výstav Českého muzea stříbra v říjnu 2018:

Hrádek9 940
Kamenný dům849
Tylův dům441

120.000 návštěvník v roce 2018

V 10:20 již byl připraven v pokladně Hrádku tým z Českého muzea stříbra, který netrpělivě očekával letošního 120.000 návštěvníka objektů ČMS. Čtyřčlenná skupina, která měla zarezervovanou prohlídku dolu na 10:30, dorazila zanedlouho a jubilejním návštěvníkem se stala paní Dagmar Kolaciová, která prohlídku zarezervovala.

Mile překvapené návštěvníky přivítala PhDr. Světlana Hrabánková, ředitelka muzea a Ing. Zdeněk Štefek, předseda Výboru pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch Středočeského kraje. Ti je seznámili s dnešním významným milníkem letošní návštěvnosti, předali dárky a drobné propagační předměty muzea a popřáli hezkou návštěvu muzea a města Kutná Hora.

Paní Kolaciová, která do Kutné Hory přijela s přáteli z Nivnice, později prozradila: „Do Kutné Hory jsem chtěla vyrazit už dlouho a nyní se nám to povedlo. Naplánovali jsme výlet na čtyři dny. Po cestě sem jsme navštívili zámek ve Žlebech a včera chrám sv. Barbory. Dnes máme na programu právě středověký důl a další objekty. Do neděle máme nabitý program, rádi bychom prošli celé město, chystáme se na Kačinu a do Poděbrad. Z Kutné Hory jsme nadšení.“

Smrt bez spravedlnosti

V podvečer 18. 10. 2018 se v přednáškovém sále Českého muzea stříbra na Hrádku konala přednáška Mgr. Martina Tichého z Ústavu pro studium totalitních režimů. Přednášející přiblížil okolnosti případu vraždy Anny Kvašové v roce 1952 v lese u Ratají nad Sázavou. Tragickou událost zasadil do širšího kontextu československých dějin v 50. letech 20. století a blíže se zaměřil na kolektivizaci venkova.

Po skončení přednášky posluchači vznášeli mnoho dotazů a někteří přispěli k tématu svými znalostmi či zkušenostmi. Součástí byl prodej knihy Smrt bez spravedlnosti, kterou autor na místě zájemcům podepisoval.

Návštěvnost v září 2018

Návštěvnost expozičních okruhů a výstav Českého muzea stříbra v září 2018:

Hrádek13 424
Kamenný dům1 172
Tylův dům888

Zlatem zdobené knihy do konce listopadu na Hrádku

Ve středu 3. října proběhlo v prvním patře Hrádku slavnostní zahájení výstavy CODICES ILLUSTRES – Poklady středověké knižní malby. Vzácné hosty vernisáže přivítala ředitelka muzea PhDr. Světlana Hrabánková, která ve své úvodní řeči připomněla vztah středověké knižní tvorby ke Kutné Hoře. „Počátky knižní kultury ve středověku byly spojeny s církví, kterou v Kutné Hoře reprezentoval především cisterciácký řád a Sedlecký klášter. Ten disponoval vlastním skriptoriem a pravděpodobně i iluminátorskou dílnou. Tato oblast tvorby by se však pochopitelně nemohla dál rozvíjet bez potřebných ekonomických podmínek, a ty byly v Kutné Hoře nanejvýš příznivé,“ uvedla PhDr. Hrabánková. Dále se věnovala také osobnosti a proslulé knihovně Václava IV., pro Kutnou Horu nejvýznamnějšího panovníka: „Knihy byly ve středověku velmi vzácné a mnohé vznikaly na objednávku samotných panovníků. I celé knihovny se dědily. Tak například část své knihovny nepochybně získal i Václav IV. od svého otce Karla IV. Knihy často panovníky doprovázely na jejich cestách. Jistě se proto některé z vzácných manuskriptů Václava IV. dočasně nacházely také v jeho sídle ve Vlašském dvoře. Paradoxně zřejmě některé z nich takto unikly své pozdější zkáze v době husitské díky tomu, že je v době Václavova zajetí, v r. 1402, Zikmund z Kutné Hory odvezl společně s tzv. Václavovým pokladem,“ dodala ještě Hrabánková. Hosty přivítala také PhDr. Marie Kaufmann, předsedkyně Výboru pro hospodářský a regionální rozvoj, vědu a výzkum Středočeského kraje. Ta ocenila zejména mezinárodní spolupráci, neboť velká většina vystavených exponátů pochází ze sbírek rakouských sběratelů, spolupracovníků největšího světového nakladatelství faksimilií na světě – Adeva.

Autor výstavy, Mgr. Marek Zágora, pak k připravené výstavě doplnil: „Kutná Hora je na seznamu UNESCO a proto jsem zařadil do výstavy čtyři rukopisy, které jsou taktéž zapsány na listu Světového kulturního dědictví. Návštěvníci mohou vidět manuskripty řazené chronologicky od 9. do 16. století, ale snažil jsem se také o tematickou bohatost. Jsou zde vystaveny knihy církevní, ale také knihy vzniklé za účelem politické propagandy, je tu bestiář, právní kodexy, umělecký vzorník, knihy o lovu nebo horní knihy. Samozřejmě nemohla chybět Bible Václava IV., jejíž ilustrace již staletí budí zájem odborníků i laiků, neboť hledají tu „správnou“ interpretaci obrazových výjevů.“

Mgr. Zágora zároveň hosty pozval na své komentované prohlídky výstavy, na kterých se budou moci dozvědět řadu zajímavých detailů o samotných knihách i ilustracích. Ty proběhnou v rámci Dne Středočeského kraje 28. října 2018 od 11:00, 13:00 a 15:00 hodin.

Atmosféru doby vzniku manuskriptů navodily písně v podání kutnohorského komorního pěveckého sboru Cantica.

Výstava samotná potrvá do 30. listopadu 2018 a je možné ji navštívit každý den kromě pondělí v říjnu od 9:00 – 17:00 hodin a v listopadu od 10:00 – 16:00 hodin. Vstupné je 20,- Kč pro dospělé a 10,- Kč pro děti.

Krátký historický exkurz

Knihy – tzv. manuskripty nebo kodexy vznikaly ve středověku nejdříve v oblasti církevní, později knihy vznikají i na univerzitách (12. století) a ještě později (15. století) se tvorba knih dostala do oblasti světské – do specializovaných dílen. Knihy vznikaly v tzv. skriptoriích – písařské dílně, ve které působili kopisté (opisovači), knihvazači a iluminátoři (ilustrátoři). Knihy byly z velké části psány na pergamen – při napětí sušenou a hlazenou zvířecí kůži (kozí, oslí, ovčí, telecí), později na papyrus a následně papír. Pergamen se nejdříve nalinkoval, dále kopista seříznutým husím brkem napsal nebo opsal text knihy, následně byla kniha zdobena postupně linkami, bordurami a dalšími iluminacemi. Iluminátoři nejdříve předkreslili motiv v celé knize, dále provedli zlacení plátkovým zlatem v celé knize a následně začali pracovat s barvami. Barvy se nanášely postupně jedna po druhé vždy v celé knize. Vznik knihy tedy mohl trvat i několik let.

V dnešní době jsou originály dochovaných knih speciálně uložené a vznikají tzv. faksimilie – odborně provedené kopie starých knih včetně věrnosti zabarvení a poškození papíru a všech detailů. Vytvoření takto věrné kopie vzniká s použitím moderních technologií a i v dnešní době tyto knihy vznikají několik let. Některé knihy jsou i dnes zdobeny plátkovým zlatem. Hodnota těchto knih se pohybuje v řádech desítek až stovek tisíc korun.

Úspěšná lucemburská výstava putuje

V roce 2016, kdy jsme si připomínali výročí 700 let od narození císaře Karla IV., vznikla v Českém muzeu stříbra unikátní výstava nazvaná Kutná Hora a Lucemburkové na českém trůně. Výstava představuje jednotlivé české panovníky lucemburské linie s velmi vydařenými sochařskými plastikami muzejní výtvarnice Vladimíry Vejmelkové a odborným textem nejen o panovnících, ale také jednotlivých oblastech středověkého života a kutnohorském dolování, které připravila historička a ředitelka muzea PhDr. Světlana Hrabánková.

K vidění byly také unikátní exponáty: replika císařské koruny a sedlecké monstrance, faksimile Velislavovy bible a Právní knihy z doby Václava IV., mince ražené jednotlivými panovníky v Kutné Hoře, originály dobových zbraní nebo zdobných kachlí, havířské náčiní, kahany nebo model středověkého dolu.

Tuto výstavu muzeum zapůjčilo Galerii pod věží v Mladé Boleslavi jako součást výstavy České korunovační klenoty na dosah. Výběr z výše jmenovaných exponátů z kutnohorské výstavy je zde doplněn uměleckými replikami říšské císařské koruny a svatováclavské koruny, které jsou v majetku Středočeského kraje.

Výstava byla zahájena slavnostní vernisáží v úterý 4. září za přítomnosti představitelů Středočeského kraje a Mladé Boleslavi a potrvá do 30. září.

Soutěž Ministerstva kultury ČR “Knihovna roku”

Knihovnice Českého muzea stříbra v Kutné Hoře Eva Entlerová, BBus (Hons) byla vybrána jako členka poroty ceny Ministerstva kultury Knihovna roku v kategorii „Významný počin v poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb“ profesními organizacemi.

Vedoucí oddělení literatury a knihoven Odboru umění, literatury a knihoven MK Mgr. Blanka Skučková požadovala, aby v porotě zasedali také knihovníci z muzejních a galerijních knihoven. Druhá členka zastupující tyto kategorie knihoven je PhDr. Martina Horáková, vedoucí knihovny Národní galerie v Praze.

Vyhodnocení doručených nominací proběhne v pondělí 17. září 2018 v sídle Ministerstva kultury na Maltézském náměstí v Praze a slavnostní ceremoniál se uskuteční 9. října 2018 v Zrcadlové kapli Klementina.

Stránky