Aktuality a tiskové zprávy

Návštěvnost v červnu 2021

Návštěvnost expozičních okruhů a výstav Českého muzea stříbra v červnu 2021:

Hrádek6 711
Kamenný dům752
Tylův dům136

Dvě nové výstavy byly otevřeny na Hrádku

Minulý týden byly na Hrádku slavnostně zahájeny dvě zcela nové výstavy.

Vernisáž zahájila ředitelka muzea PhDr. Světlana Hrabánková. „Vítám vás a jsem ráda, že se po dlouhé době opět můžeme setkat zde na Hrádku a představit vám výsledky a zároveň různorodost naší práce,“ uvedla při zahájení. Jako první byla představena výstava Václav II., která je připravena k 750. výročí narození českého a polského krále. „Toto výročí jsme v Kutné Hoře nemohli nechat bez povšimnutí. Byl to právě on, kdo v roce 1300 vydal Královské horní právo – Ius Regale Montanorum a zavedl mincovní reformu s ražbou tzv. pražského groše,“ uvedla Hrabánková. „Ujala jsem se přípravy textové části výstavy a ze záplavy dat jsem nakonec využila autorské literární pomoci zbraslavského kronikáře a zpracovala je do tematických celků pro prezentační panely. Kolega Kremla pak řešil hmotné exponáty, kterých je z tohoto období velmi málo. Kromě našich sbírkových předmětů zajistil další exponáty díky pátrání prakticky v celé republice,“ uvedla Hrabánková.

„Mezi spolupracující instituce na této výstavě patří například Národní muzeum, Archeologický ústav AV ČR, Archaia, České vysoké učení technické, Státní oblastní archiv v Praze, Česká numismatická společnost nebo muzea v Kolíně a v Čáslavi. Díky nim si mohou návštěvníci prohlédnout zajímavé originály mapující dobu vlády Václava II. a všem našim partnerům patří velké díky,“ doplnil vedoucí odborného oddělení a spoluautor výstavy Bc. Josef Kremla.

Výstavy se ale otevíraly rovnou dvě. Mgr. Jana Kolečková Veselá připravila pro prezentaci veřejnosti dvacet barokních pláten a výstavu nazvala Zachráněné poklady barokního malířství. Vystavené obrazy prošly restaurováním v letech 2018 až 2020, a to za finančního přispění zřizovatele muzea – Středočeského kraje. Restaurování během těchto dvou let si vyžádalo částku přes jeden milion korun.

Obrazy se do muzea dostaly z různých míst a už při jejich zařazení do podsbírek byly silně poškozené. První návštěvníci velmi ocenili připravené popisky k jednotlivým obrazům s informacemi o jejich původu včetně fotografie před jejich zrestaurováním. „Výstava barokních obrazů z našeho sbírkového fondu představuje výsledky dlouhodobé odborné práce muzejníka, péči a snahu o restaurování vzácných předmětů a výsledné odborné zpracování,“ uvedla ředitelka muzea PhDr. Hrabánková.

Obě výstavy jsou k vidění na Hrádku, výstava Václav II. do 17. října a výstava Zachráněné poklady barokního malířství do 14. listopadu 2021. Vstupné na výstavy je 20,- / 10,- Kč. Aktuální otevírací doba je na webu muzea.

O těchto a dalších výstavách Českého muzea stříbra budeme informovat detailněji.

Návštěvnost v květnu 2021

Návštěvnost expozičních okruhů a výstav Českého muzea stříbra v květnu 2021:

Hrádek2 199
Kamenný dům211
Tylův dům48

Od 1. června otevíráme 2. okruh

Do 11. června je počet návštěvníků jedné prohlídky omezen na 8 osob. Od 12. června je počet návštěvníků jedné prohlídky omezen na 25 osob a pro vstup na II. a III. prohlídkový okruh je nutné se prokázat jednou z těchto možností - PCR testem ne starším než 7 dní, antigenním testem ne starším než 72 hodin, dokladem o očkování, nejdříve však 22. den po aplikaci první dávky, potvrzením o prodělaném onemocnění do 180 dnů nebo dokladem o absolvování testu u zaměstnavatele nebo ve škole (potvrzení zaměstnavatele nebo školy, popř. čestné prohlášení).

Otevřeno od 4. května

Od úterý 4. května otevíráme expozice muzea na Hrádku (pouze spojený 1. a 2. okruh bez návštěvy dolu), v Kamenném domě a v Tylově domě pro individuální prohlídky.

Hledáme brigádníky na pozici průvodce

cms_brig2021800.jpg

Od tolaru k dolaru

Minisérie Od tolaru k dolaru aneb 500 let tvrdé měny, kterou můžete shlédnout na CNN Prima NEWS, se věnuje historickým faktům a zajímavostem, které mapují vývoj mincovnictví v ČR, a podíváte se v ní i do našeho muzea.

Nově vydané publikace z Kuttny

V loňském roce vydalo Vydavatelství a nakladatelství Martin Bartoš (Kuttna) několik nových publikací s regionální tématikou.

Autorem první z nich je Martin Bartoš mladší, který upravil svou diplomovou práci popisující historii a stavební stránku domu čp. 379 na Palackého náměstí, nazývaného dům U tří pávů. Publikace nese název Dům zvaný Pávovský v Kutné Hoře a je doplněna několika výkresy a množstvím fotografií, které autor čerpal také z fotoarchivu Českého muzea stříbra.

Vlastivědný sborník Kutnohorsko 22 obsahuje články samotného vydavatele Ing. Martina Bartoše, CSc. Zabývají se historií a nápisy tzv. Kalvárie – památníku v horní části Kaňkovských vrchů, identifikací kostelů na titulním listu Kutnohorského graduálu, motivem sv. Jiří na portálu kostela v Záboří nad Labem a hornickou kaplí sv. Maří Magdaleny nad Fiolníkem u Vlastějovic.

Další publikaci Kutnohorské kapličky napsal Martin Bartoš ve spolupráci se svojí dcerou Annou, která jí doplnila svými kresbami. Přináší přehled a popis kapliček v Kutné Hoře a okolí a zmiňuje i to, kde stávaly dnes již kapličky zaniklé.

Ve spolupráci s doktorandkou Ing. Michaelou Janečkovou a geoložkou Českého muzea stříbra RNDr. Janou Královou napsal studii o tzv. muflích nacházejících se ve sbírkách muzea. Mufle sloužily jako keramický kryt pro menší nádobky, ve kterých se analyzovaly vzorky stříbra nebo rudy.

České muzeum stříbra vede s panem Bartošem dlouhodobou spolupráci spočívající především v poskytování obrazových a dalších materiálů pro vydávání publikací. Díky této spolupráci můžou zájemci najít většinu publikací vydaných Kuttnou v plné verzi na webových stránkách muzea. Kdo ale stále dává přednost tištěným knihám, může si je přijít vypůjčit do muzejní knihovny hned, jak to epidemická situace dovolí a knihovny budou zase otevřené.

Závěr roku v Českém muzeu stříbra ve znamení stěhování

Více než 35.000 svazků sbírkové i příruční odborné knihovny Českého muzea stříbra se před koncem roku přesunulo do nového depozitáře v Sedlci. Knihy byly dosud uloženy v budově Státního okresního archivu v Kutné Hoře, odkud je bylo nutné odstěhovat. Projekt vybudování nové depozitární muzejní knihovny se připravoval od roku 2018 a do jeho výstavby investoval Středočeský kraj – zřizovatel muzea. Slavnostní otevření depozitáře za účasti zástupců muzea, dodavatele stavby a Středočeského kraje, které bylo plánováno během loňského října, se vzhledem k epidemiologické situaci nemohlo uskutečnit.

„S dlouhodobě vhodným uložením knižních jednotek odborné knihovny se muzeum potýká mnoho let. V době mého působení ve funkci ředitelky muzea se odborná knihovna stěhovala několikrát, naposledy do depozitáře Státního okresního archivu v Kutné Hoře, kde byly knihy uloženy 18 let,“ říká ředitelka muzea PhDr. Světlana Hrabánková. „Jsem velmi ráda, že toto stěhování do nového depozitáře, vybaveného vzduchotechnikou, protipožárním zabezpečením a pojízdnými kompaktními regály, je stěhováním, doufejme, posledním. Velmi si vážím podpory Středočeského kraje, který stavbu ze svého rozpočtu financoval částkou 15,6 miliónů korun,“ uvádí ještě Hrabánková.

Příprava stavby nového depozitáře byla zahájena v roce 2018. Na podzim následujícího roku byla započata stavba na pozemku v katastrálním území Sedlec u Kutné Hory, která byla dokončena v červenci loňského roku a následně zkolaudována. Dvoupatrová novostavba haly knihovního depozitáře je propojena spojovacím krčkem s depozitářem původním, sbírkovým, čímž vznikl depozitní areál muzea, ve kterém bude uložena většina z cca 180.000 sbírkových předmětů.

První podlaží haly nového depozitáře je vyčleněno především pro sbírku historického nábytku, která se přesunula z původního, přeplněného depozitáře. Pracovníci odborného oddělení tak získali větší prostor pro manipulaci, vhodné uložení předmětů i možné rozšiřování sbírky. V druhém podlaží haly je v pojízdných regálech uloženo cca 30.000 svazků odborné a 5.000 svazků sbírkové knihovny.

„Stěhování proběhlo před Vánoci bez větších problémů,“ doplňuje Bc. Josef Kremla, vedoucí odborného oddělení Českého muzea stříbra. „Jen pro představu: stěhovací firma s asistencí pracovníků odborného oddělení přesunula během tří dnů více než 30.000 knih, tedy přes 700 krabic a beden,“ dodává Kremla.

Zemřel prof. PhDr. Jiří Sláma, CSc.

Na svátek sv. Štěpána dne 26. 12. 2020 nás opustila významná osobnost, archeolog a historik, jehož doménou byly starší české dějiny. Pravěku se věnoval hned na svém prvním pracovišti v Muzeu hlavního města Prahy, v roce 1960 nastoupil do Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (zprvu jako asistent, 1990 jako docent, 1998 jako profesor, v letech 1999 až 2002 jako jeho ředitel).

Odborně byl zaměřen na archeologii raného středověku, počátky českého státu a propojení archeologických a písemných pramenů. Provedl i řadu terénních výzkumů. Je autorem dlouhé řady odborných publikací.

Jeho celoživotní láskou byla historie rodu Slavníkovců, kterým věnoval řadu vědeckých studií. Na toto téma jsme také vyslechli několik jeho odborných sdělení, která z jeho úst zazněla během mezinárodních sympozií, která ve spolupráci s Centrem medievalistických studií University Karlovy a Českou numismatickou společností uspořádalo České muzeum stříbra v Kutné Hoře.

Všichni si jej pamatujeme jako tichého, moudrého a laskavého člověka a takový jistě zůstane v našich vzpomínkách.

Stránky