Aktuality a tiskové zprávy

V sobotu 28. září odpoledne dorazil do Českého muzea stříbra 135 000. návštěvník. Dle původních odhadů měl tento jubilejní návštěvník dorazit během tohoto týdne. Na svátek svatého Václava však navštívilo město Kutná Hora mnoho zahraničních i tuzemských návštěvníků a velká řada z nich si nenechala ujít příležitost seznámit se s historií stříbrného města v expozicích muzea a ve středověkém stříbrném dole.

„Již nyní můžeme říci, že letošní celková návštěvnost našich objektů bude rekordní. V loni jsme v polovině září evidovali 120 000 návštěvníků. Ke zvýšení návštěvnosti zcela jistě přispělo zpřístupnění prvního prohlídkového okruhu na Hrádku bez průvodce. Návštěvníci si tak mohou individuálně, dle svých časových možností, expozici prohlédnout,“ říká ředitelka muzea PhDr. Světlana Hrabánková. „Vysoká návštěvnost a obliba našich expozic a výstav nás velice těší a je pro nás nesmírně důležitá, neboť naše muzeum pokrývá příjmem ze vstupného téměř jednu třetinu svých provozních nákladů. Umožňuje nám také, abychom část příjmů vynakládali zpět do údržby expozic, ale především na restaurování našeho bohatého sbírkového fondu. Vysoká návštěvnost však s sebou pochopitelně nese i veliké nároky na kvalitu práce našich zaměstnanců.“, dodává ještě.

Vzhledem k tomu, že jsou v Českém muzeu naplánovány další atraktivní akce a výstavy do konce roku, je možné, že návštěvnost dosáhne dalšího kulatého čísla – tedy 140 000.

V pondělí 9. září schválila Rada Středočeského kraje, že Českému muzeu stříbra pokryje celou sumu 6,1 milionu korun, která je nezbytná na velkou opravu tzv. nálezové šachtice, ležící v bezprostřední blízkosti muzejní prohlídkové trasy středověkého důlního díla, nazývaného někdy „důl Osel“.

Tato šachta umístěná před průčelím Jezuitské koleje byla otevřena v době objevu dolu a následně byla několik let používána jako přístupová cesta pro prvotní průzkum. Samotný důl byl pro veřejnost zpřístupněn v roce 1969 a v letošním roce tedy slaví 50 let svého turistického provozu. V 80. letech byla nálezová šachtice zpevněna ocelovou konstrukcí, která v průběhu uplynulých 30 let postupně, ve značně agresivním podzemním prostředí, podlehla korozi. Ačkoli tato šachtice není přímou součástí prohlídkové trasy dolu, provádějí se v ní, stejně jako v samotném dole, pravidelné bezpečnostní kontroly báňských odborníků a statiků. Právě tyto kontroly upozornily na dožívající ocelové konstrukce instalované v šachtici a nutnost zásadních oprav. Na jaře byla proto šachtice prvotně zajištěna, aby se v ní mohl provést podrobný průzkum, který by navrhl postup oprav a stanovil předpokládanou cenu této velké opravy.

Vypracovaný projekt počítá s kompletní výměnou zkorodovaných ocelových konstrukcí, sanací stropu šachty a provedení hydroizolací, výměnou poklopu šachtice a kompletním zajištěním stropu v rozrážce, která sousedí s prohlídkovou trasou.

„Pravidelné báňské kontroly důlního díla, které probíhají mimo návštěvnickou sezónu a před každým jejím zahájením, jsou povinné ze zákona, neboť i naše středověké důlní dílo podléhá přísným předpisům Českého báňského úřadu,“ říká k tématu ředitelka Českého muzea stříbra PhDr. Světlana Hrabánková. „Děkujeme Středočeskému kraji – našemu zřizovateli, neboť pro nás opět vyčlenil nemalou finanční částku určenou na údržbu a zásadní stavební zásahy ve středověkém důlním díle. Jistě si to tato památka zaslouží, letos je to již 50 let, co je jedním z turisticky nejvyhledávanějších objektů ve Středních Čechách. Musíme si uvědomit, že podzemní prohlídkovou trasu navštíví ročně více než 100.000 lidí. V současné době probíhá výběrové řízení na dodavatele stavby opravy šachtice a já věřím, že celý projekt se stihne realizovat během každoroční zimní přestávky, kdy je důl pro návštěvníky uzavřen,“ říká ještě Hrabánková.

Podzimní prohlídky středověkého dolu nebudou přerušeny ani v případě, že by stavební práce započaly již před koncem října, tedy před ukončením turistické sezóny. „Pokud stavební práce začnou dříve, sice to omezí kapacitu prohlídek zhruba na polovinu, ale budeme provádět dál s tím rozdílem, že návštěvníci vejdou do důlního díla po schodišti v tzv. horním trejvu, projdou velkou část štoly a stejnou cestou se budou vracet zpět,“ doplňuje vedoucí průvodců Vojtěch Vörös.

Za poslední rok je to již druhý projekt zásadní opravy Českým muzeem stříbra provozovaného středověkého dolu. Před otevřením letošní turistické sezóny bylo, také díky Středočeskému kraji (zřizovateli Českého muzea stříbra), po více než dvouleté přípravě a za téměř 7 milionů korun kompletně vyměněno schodiště pro sestup do středověkého dolu. Původní 35 metrů hluboké schodiště bylo do vstupní šachty instalováno v r. 1995 a sloužilo tedy návštěvníkům téměř čtvrt století.

Avšak těmito velkými projekty údržba středověkého dolu nekončí, v plánu jsou ještě další drobnější zásahy, kterými bude na další dlouhé období zajištěn bezpečný provoz této významné památky. Kutnohorský muzejní důl na oselském rudním pásmu, jehož původní části pocházejí ze 14. století patří mezi nejvýznamnější historické doly v ČR. Jedná se také o nejstarší veřejnosti přístupný důl v České republice.

Návštěvnost expozičních okruhů a výstav Českého muzea stříbra v srpnu 2019:

Ve čtvrtek 22. srpna byla slavnostně zahájena výstava s názvem Dřevěný NONSENS představující nové i starší dřevořezby a akvarely kutnohorské autorky, sochařky, řezbářky a malířky Hany Richterové.

„Představovat v Kutné Hoře Hanku Richterovou je stejně zbytečné, jako příslovečné nošení dříví do lesa. A o dříví, tedy vlastně o dřevo, tady právě jde,“ zahájila vernisáž akademická malířka Jitka Jelínková. „Nejsem si jistá, zda název výstavy Dřevěný nonsens je úplně na místě. Nonsens je termín pro něco, co zcela postrádá smysl, zatímco tady kolem sebe vidíme samé věci, které svůj smysl rozhodně mají. Někdy je význam úplně nasnadě, někdy se skrývá a jeho hledání je ponecháno fantazii laskavého návštěvníka,“ pokračovala Jitka Jelínkové ve svém úvodním slovu.

Hana Richterová na výstavu zapůjčila 34 svých dřevořezeb a 7 akvarelů, které prezentují průřez její tvorbou. Návštěvník zde najde milé menší dřevořezby pověšené na zdech, některé až s pohádkovou tematikou ale i velké masivní řezby umístěné v prostoru. Jeden takový objekt, umístěný v arkýři hodovního sálu, dominuje výstavnímu prostoru a nese název Cesta za strom. Ve spodní části je ztvárněný kopec s cestou, která se ze široké cesty zužuje v klikatou cestičku ústící u stromu s mohutnou korunou. „Ta cesta představuje naši cestu životem. V dětství je široká, skotačíme po ni a čas jako by plynul pomaleji. Pak se ale postupně zužuje, klikatí a kolem – ta louka, to jsou všechny věci v našem životě. Pak cesta zatočí za strom, který představuje životní energii. A co je za ním? To je překvapení. Každý tam najde něco jiného,“ říká o svém díle Hana Richterová.

Výstava probíhá v prvním patře Hrádku (Barborská 28) do 6. října 2019, otevřeno je od úterý do neděle od 10:00 – 18:00 hodin. Vstupné na výstavu je plné 20,- Kč a snížené 10,- Kč.

************

Hana Richterová

Sochařka, řezbářka, členka Unie výtvarných umělců ČR

Vystavuje samostatně i na skupinových výstavách v České a Slovenské republice a v Rakousku. Narodila se 30. 7. 1965 v Malešově, od roku 1991 žije v Kutné Hoře, aktuálně nedaleko Kutné Hory.

PhDr. Petr Kmošek CSc., malíř, publicista a pedagog, historik a teoretik umění řekl o autorce:

Umění Hany Richterové je figurativní, realistické, z valné části figurální, nevtíravé, neafektované a zcela nepopisné. Fundament její práce tkví ve volné, tematicky různorodé umělecké tvorbě. Vyjadřuje se v souhrnných formách a objemech bez zbytečných detailů. Své představy rozvíjí v dějových zkratkách a na sebe volně navazujících sekvencích. O věcech a situacích, které jí přitahují, hovoří v poetických oklikách, náznacích a metaforách. Nadsázka, parafráze a občasná ironie není ovšem pustou negací a sžíravou kritikou světa. Obdivuje projevy lidské vzájemnosti. Tvůrčí a výstavní úspěchy díla jsou výsledkem zjevného pozitivního vztahu k životu, schopnosti neokázale a citlivě zpodobovat svět kolem nás, pevné víry v nevyčerpatelné bohatství skutečnosti a obdivu ke skrytým i zjevným krásám života.