Aktuality a tiskové zprávy

Zmizelá Kutná Hora

Dne 1. 12. 2009 se od 16:00 v přednáškové síni na Hrádku uskutečnil odborný seminář pro přihlášené zájemce. Přednášky v první části přiblížily současný stav bádání o historických obrazových pramenech města, zejména vedutách a nejstarších fotografiích. V druhé části byl představen projekt Zmizelá Kutná Hora a jeho jednotlivé výstupy – zejména internetové stránky a kniha.
Následovalo slavnostní otevření výstavy Zmizelá Kutná Hora ve výstavní síni Hrádku.

Vyhodnocení dotazníků ze Dne středočeského kraje

V průběhu Dne Středočeského kraje (28. října 2009) byly návštěvníkům Českého muzea stříbra v objektech Hrádek, Kamenný dům a Tylův památník rozdávány dotazníky s pěti otázkami.
První otázka zněla: Jste z Kutné Hory nebo okolí? Nadpoloviční většina dotazovaných respondentů odpověděla NE. Dotazovaní uváděli někdy i lokalitu. Nejvíce návštěvníků, kteří vyplňovali dotazník, přijelo z Prahy a nejvzdálenější byli z Polska.
Ve druhém bodě měli odpovědět na otázku, který okruh v muzeu navštívili, která část expozice je nejvíce zaujala (kromě středověkého dolu) a vysvětlit proč. Nejvíce dotazníků bylo rozdáno v objektu Hrádku, tudíž i nejčastější odpověď byla, že se návštěvníkům líbily expozice Hrádku a z nich vedlo Dílo mincovní. V Tylově památníku expozice J. K. Tyla a výstava Indiánská inspirace. V Kamenném domě se líbila výstava Mlsáme v každé době. Přečetli jsme si i kuriózní odpovědi, např. se návštěvníkovi líbilo „v úzké chodbičce“, expozice o nemocnici (ta u nás není), okruh Den středočeského kraje nebo chrám sv. Barbory, který k muzeu nepatří.
Třetí bod byl zaměřený na počet návštěv dotazovaného respondenta v našem muzeu. Z 93 návštěvníků odpovědělo 57, že jsou v našem muzeu poprvé. Pokud už u nás v muzeu někdy dříve byli, rádi se k nám opět podívali. Nebylo výjimkou, kdy odpověděli, že se k nám vrátili již po třetí nebo vícekrát.
Čtvrtá, poněkud obšírnější otázka zněla, zda návštěvníci znají a zda využívají odborné přednášky a interaktivní akce pořádané muzeem a o jaká témata by měli zájem. Na první část dotazu odpověděla bohužel většina respondentů NE, pouze 11 odpovědí znělo ANO; na druhou část otázky odpověděli kladně pouze dva lidé, z nich jeden využívá nabídky pouze ČÁSTEČNĚ. Témata, o která by měli návštěvníci zájem, byla velmi pestrá, např. historie Kutné Hory (nejčastější odpověď), středověk, příroda, dolování, architektura, obrazy, ražba mincí, vitráže, stříbro a historie, ale i hračky, knihy, řemeslo a pivo. Naše nezodpovězené otázky zní: Přišli by tito uchazeči na přednášku s tématem, o které mají zájem, když většina z nich přijela z různých koutů naší republiky? Jaká by byla účast? Ještě bych zde ráda podotkla, že naše přednášky se pořádají zdarma v odpoledních hodinách. I tak účast kutnohorských obyvatel je zcela minimální.
V poslední páté otázce jsme se ptali, zda návštěvníci znají naše webové stránky. Opět nadpoloviční většina odpověděla NE. Někdy uvedli sice ne, ale s poznámkou, že hned po příjezdu domů se na ně podívají. Odpovědi ANO se častěji vyskytovaly u návštěvníků Hrádku. Ti zřejmě vědí, že je vhodné rezervovat si předem prohlídku středověkého dolu, a proto vyhledávají informace na internetových stránkách muzea. Ostatní objekty Kamenný dům, Tylův památník, ale i stála expozice Město stříbra v objektu Hrádek jsou zpřístupněné veřejnosti kdykoliv v otevírací době a bez nutné rezervace předem.

Stanislava Doležalová

Den Středočeského kraje 28.10.2009 v Českém muzeu stříbra

V letošním roce Den Středočeského kraje přilákal do Českého muzea stříbra na 1945 návštěvníků. Tradičně byly zdarma zpřístupněny objekty Hrádek, Kamenný dům a Tylův památník včetně výstav. Pro návštěvníky byla uspořádána výstava "Co nového v muzeu?", která představila nové a nově zrestaurované sbírkové předměty muzea v roce 2009. Prohlídku muzea obohatil doprovodný program s havířskou tématikou, který přinesl potěšení jak pro dospělé, tak i děti. Pro nejmenší návštěvníky byly připraveny omalovánky s havířskou tématikou a dřevořezy z Kutnohorské bible. Dále si mohli obléknout havířský oblek tzv. perkytli a na okamžik se proměnit v havíře. Studenti a dospělí si prověřili své znalosti o muzeu formou pracovních listů nebo archeologického kvízu. Jak znají Kutnou Horu, si vyzkoušeli při doplňování slepé mapy. Mnozí návštěvníci si nenechali ujít příležitost vyzkoušet si psaní gotického písma husím brkem.
Celý den v muzeu vládla příjemně soutěživá atmosféra a kromě nově nabytých vědomostí si návštěvníci odnesli i řadu drobných cen.

Přehled návštěvnosti:

Hrádek:
Expozice I. okruh - 459 návštěvníků
Expozice II. okruh - 178 návštěvníků
Výstava - 496 návštěvníků
celkem Hrádek - 1133 návštěvníků

IC, prodej suvenýrů:
200 návštěvníků

Kamenný dům:
Expozice "Královské horní město" - 132 návštěvníků
Výstava - 132 návštěvníků
celkem KD - 264 návštěvníků

Tylův památník:
Expozice "Podzemí KH" - 115 návštěvníků
Expozice "J.K. Tyl" - 113 návštěvníků
Výstava "Indiánská inspirace" - 120 návštěvníků
sobota celkem TP - 348 návštěvníků

Kateřina Vobořilová

Současné české překlady Bible

Ve čtvrtek 1. října proběhla od 18. hodiny na Hrádku poslední přednáška čtyřdílného cyklu pořádaná k 520. výročí vydání Kutnohorská bible Martina z Tišnova v roce 1489. Její téma bylo tentokrát více biblické, neboť se věnovala současným překladům Bible do českého jazyka, resp. porovnání jejich čtyř nejnovějších vydání.
Jako první vystoupil kutnohorský evangelický farář Jaroslav Fér, který se, coby znalec hebrejštiny a řečtiny, podílel na revizi ekumenického překladu Starého zákona. Seznámil posluchače s počátky ekumenického překladu, jeho cíly, metodikou a vydáními. Ekumenický překlad, jak již vyplývá ze samotného názvu, představuje kompromisní vydání šesti českých křesťanských církví.
Druhý příspěvek o překladu Jeruzalémské bible si připravil zdejší kaplan Pavel Jägr, který však momentálně pobývá v Římě. Přednášku tak za něj přečetl kutnohorský arciděkan P. Jan Uhlíř. Jeruzalémská bible představuje současný moderní překlad katolický, který vychází z překladu francouzských dominikánů. Jejím přínosem je tak oprava starých českých překladatelských omylů, neboť se staršími českými vydáními vůbec nepracuje, a bohatý poznámkový aparát.
Ve třetím příspěvku seznámil Štěpán Kafka přítomné s tolik diskutovanou Biblí pro 21. století. Upozornil především na její prvotní úkol dostat Bibli „do ulic“. Její vydavatelé se zaměřili pouze na obsahovou stránku věci a často velmi zkostnatělý biblický jazyk převedli do moderní češtiny. Tím se pochopitelně nevyhnuli celé řadě nepřesností a omylů.
V závěrečném čtvrtém bloku představila dvojice Michal Krchňák a Antonín Zelina Studijní překlad Bible. Ve svém příspěvku se snažili vymezit se především vůči překladu ekumenickému, který považují místy za nepřesný. Studijní překlad vyniká nad ostatními množství poznámkového aparátu, např. s odkazy na stejné citáty v předchozích biblických knihách, který však dělá celou Bibli poněkud hůře přehlednou a čitelnou.
V závěrečné diskusi připomněl p. Fér původní záměr vydavatelů B21, kteří chtěli nejprve vydat pouze modernizovaný překlad kralický a z kterého se teprve postupem doby stal tento překlad psaný zcela moderní češtinou. Závěrem upozornil na možnou chybu v překladu Studijním v Evangeliu podle Lukáše, ale to byla pro laické posluchače již záležitost zcela odborná.

Josef Kremla

Druhá přednáška o Kutnohorské bibli

V úterý 22. září proběhla od 18. hodiny na Hrádku již třetí doprovodná přednáška k výstavě Kutnohorská bible Martina z Tišnova. Restaurátorka Mgr. Kateřina Ďoubalová (za svobodna Kukralová) si pro nás připravila přednášku Restaurování Kutnohorské bible ze sbírky ČMS. Posluchači se tak seznámili s výrobou papíru, problematikou inkoustů a tiskařských barev, šitím papírových složek pravými vazy do knižního bloku a zhotovením jeho krycí vazby. To vše jako předehra a samotnému restaurování, které u starých tisků ovlivňuje právě technologie jejich výroby a kvality použitých materiálů. Všechny restaurátorské postupy Kateřina Ďoubalová dokumentovala právě na případě exempláře Bible kutnohorské ze sbírky našeho muzea, tzv. druhého vydání bez znaku, který sama restaurovala v letech 2003 až 2004.
Z mého pohledu nejzajímavější přednášku navštívilo bohužel pouhých třináct posluchačů. Nejen ze závěrečných dotazů a diskuse však jasně vyplynulo, že kdo přišel, rozhodně nelitoval.

Josef Kremla

Přechodné uzavírky muzea

Z technických důvodů budou dne 2.10. expozice muzea na Hrádku uzavřeny. Dne 3.10. bude z důvodu natáčení pořadu České televize uzavřen I. prohlídkový okruh "Město stříbra". Ve dnech 17.-18.10. bude z technických důvodů uzavřen I. prohlídkový okruh a 17.10. od 13.30 i II. prohlídkový okruh "Cesta stříbra".
V pondělí 28.9. budou všechny expozice Českého muzea stříbra otevřeny.

Biblická jména

Ve čtvrtek 17. září proběhla od 18. hodiny na Hrádku druhá přednáška pořádaná k výstavě Kutnohorská bible Martina z Tišnova. Tentokrát k nám zavítal ThMgr. Michal Krchňák, mimo jiné jeden ze spoluautorů Českého studijního překladu Bible, se svou přednáškou nazvanou Co skrývají biblická jména? Krchňák své posluchače, kterých tentokrát přišlo 34, seznámil např. s počtem jmen uvedených v Bibli (3300 různých jmen), s nejčastěji se opakujícími jmény (Izrael – 2541, David – 1133, Ježíš – 917) nebo s jejich významem. Celá řada mužských jmen ze Starého zákona obsahuje první nebo poslední slabiku s významem Hospodin. Návštěvníci tak v muzeu získali prvotní informace o hebrejštině, jejím přepisu a překladu, včetně problematiky punktovaného a nepunktovaného textu.

Josef Kremla

Přednáška o Knihovně Českého muzea stříbra

Ve středu 16. září se od 16.00 hodin na Hrádku konala přednáška s názvem“Nahlédnutí do Knihovny Českého muzea stříbra“. Cílem přednášky bylo přiblížit historii muzejní knihovny, představit fondy, které jsou zde uloženy a především seznámit se službami, které tato knihovna nabízí zájemcům z řad odborné i široké veřejnosti.
Přednáška se skládala ze dvou částí, a to z teoretické části, která proběhla v přednáškovém sále muzea a z praktické části, která následovala v knihovně. Ve studovně si zájemci mohli zkusit vyhledávání v on-line katalogu a prohlédnout si webové stránky knihovny. Přednáška byla ukončena prohlídkou výstavy “Nedoceněné poklady Knihovny Českého muzea stříbra“, kterou si mohou návštěvníci prohlédnout až do poloviny října.
Účast sedmi posluchačů byla sice nevelká, ale bylo to velmi milé setkání, při kterém si dvě bývalé pracovnice muzejní knihovny mohly zavzpomínat na doby svého působení mezi velkým množstvím pozoruhodných knih.

Eva Entlerová

Dny evropského dědictví v Českém muzeu stříbra

I v letošním roce v rámci dnů EHD 12.9. – 13.9.2009 otevřelo České muzeum stříbra své expozice zdarma a za snížené vstupné. Návštěvníci si tak mohli zdarma prohlédnout Hrádek – I. okruh – „Město stříbra“ spolu s mimořádnou doprovodnou výstavou "Nedoceněné poklady knihovny ČMS" a II. okruh – „Cesta stříbra“ za snížené vstupné. V rámci prohlídky I. a II. okruhu byl volný vstup i na výstavu -“Kutnohorská bible Martina z Tišnova“, uspořádanou k 520. výročí vydání nejstarší kutnohorské ilustrované tištěné knihy.
Dále zdarma byly zpřístupněny tyto expozice:
Kamenný dům – "Královské horní město – měšťanská kultura a život v 17. – 19. století" spolu s výstavou - "Mlsáme v každé době"
Tylův památník – stálá expozice “J.K. Tyla“ a letos nově otevřená stálá expozice – “Kutnohorské podzemí a jeho průzkum“ včetně výstavy: "Současné obyčejové tradice ve Středních Čechách"
Během dnů EHD navštívilo expozice Českého muzea stříbra celkem 6434 návštěvníků.

Přehled návštěvnosti podle objektů:

Hrádek
sobota - 2759 osob
neděle - 2179 osob

Kamenný dům
sobota - 644 osob
neděle - 426 osob

Tylův památník
sobota - 426 osob
neděle zavřeno

Přednáška o Kutnohorské bibli, 1489

Ve čtvrtek 10. září proběhla od 18. hodiny na Hrádku první doprovodná přednáška k výstavě Kutnohorská bible Martina z Tišnova. Stejnojmennou přednášku připravil jeden z autorů výstavy - historik muzea Josef Kremla. Šestadvacet posluchačů tak mělo možnost nahlédnout hlouběji do dějin nejstaršího kutnohorského tisku a jeho výzdoby. Zajímavým tématem, navíc stále stoprocentně nedořešeným, bylo i ztotožnění kutnohorského tiskaře Martina z Tišnova s některou z pramenů známou osobou stejného jména.
Na přednášku navázala diskuse s řadou doplňujících otázek. Především závěrečný dotaz p. Féra na cenu takového tisku v době svého vzniku se ukázal jako neřešitelný, a proto byl předán numismatiku muzea dr. Petráňovi, který jej momentálně řeší. O výsledku budeme informovat.
Závěrem přednášející upozornil na v 30. až 50. letech minulého století v Kutné Hoře působící Českou biblickou práci, která mj. v roce 1940 vydala Bibli podle původního šestidílného vydání kralického. Zároveň informoval o absenci jakýchkoliv exemplářů tohoto výtisku v kutnohorských paměťových institucích. Hned v pátek ráno obdrželo muzeum jeden exemplář darem. Děkujeme.

Stránky