Aktuality a tiskové zprávy

Během slavnostního otevření Galérie Středočeského kraje v Jezuitské koleji dne 8. května proběhl za účasti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha křest umělecké kopie (faksimile) Kutnohorské bible Martina z Tišnova, kterou u příležitosti 520. výročí jejího vzniku vydala společnost Tempus Libri z Prahy. Faksimile vznikla podle originálního exempláře z roku 1489, uloženého ve sbírkách Českého muzea stříbra.
Po křtu faksimile Kutnohorské bible následovalo slavnostní otevření nové stálé expozice „Lapidária“ v Kamenném domě, kde je soustředěn unikátní soubor kamenných plastik a architektonických článků z nejvýznamnějších kutnohorských památek města, jejichž restaurování inicioval, organizoval a spolufinancoval na přelomu 19. a 20. století Archeologický sbor Vocel. Slavnostní pásku u nového „Lapidária“ přestřihl hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath, náměstkyně hejtmana Ing. Zuzana Moravčíková a ředitelka muzea PhDr. Světlana Hrabánková.

Společnost Tempus Libri se specializuje na výrobu přesných napodobenin vzácných rukopisů, dokumentů inkunábulí a jiných historicky a kulturně výjimečných a hodnotných děl. Dnešní trh je zná pod pojmem faksimile. Ve své edici nabízí tituly, jejichž originální rukopisy mají nevyčíslitelnou kulturní hodnotu a často jsou i národní památkou podléhající přísným archivačním a bezpečnostním opatřením.
Nyní vychází první umělecké faksimile Bible kutnohorské ve velmi limitovaném nákladu 199 výtisků pro celý svět. Každý výtisk má vydaný svůj certifikát, který notářsky garantuje shodu s originálem, pořadové číslo v limitní řadě a také pravost původu. Proto je certifikát vystavován na konkrétní jméno majitele. Tento výjimečný počin rozšiřuje naši nabídku dříve vydaných rukopisů - Velislavova bible (750 let) a Kniha hodinek knížete Rohana (500 let).
Bible kutnohorská je druhou úplnou tištěnou českou biblí, která spolu se svou předchůdkyní, Biblí pražskou patří do tzv. čtvrté redakce staročeského překladu. Její vznik se datuje rokem 1489, kniha má v podstatě totožný text jako Bible pražská, navíc je však vyzdobena 116 dřevořezy. Bibli kutnohorskou vytiskl v roce 1489 tiskař Martin z Tišnova. Je dvoubarevná, není ilustrována a z tiskárny tedy vycházela jako svým způsobem nedokončené dílo. Zájemci si totiž nekupovali knihu svázanou, ale ve volných složkách, navíc s vynechanými místy pro iniciály (velká písmena na počátku jednotlivých kapitol). Každý majitel bible si ji pak sám dal svázat a od písaře nebo iluminátora si do ní nechal vepsat či domalovat barevné iniciály. Čím byla výzdoba bohatší, tím byla dražší, a tak mnohé exempláře Kutnohorské bible zůstaly bez iniciál. Pro ty malované však platí, že ačkoliv jde o jeden a týž tisk, každá z nich je vlastně originálem.
Vznik této pozoruhodné knihy byl předznamenán velkým soupeřením Prahy a Kutné Hory na konci 15. století. Kutná Hora byla na vrcholu slávy a její měšťané neváhali podpořit velkorysou půjčkou 10 kop grošů tiskařského mistra Martina z Tišnova k co nejrychlejšímu vydání vlastní tištěné bible. Nakonec je sice Praha předběhla vydáním Bible pražské o jeden rok, nicméně v ostatních atributech vítězí Bible kutnohorská. Nejenom, že je bohatě ilustrovaná, ale má také o několik stran více, takže je svými 612 listy nejrozsáhlejším českým prvotiskem. Co fascinuje u Kutnohorské bible hned na začátku, je jednota knihy, soulad písma a malovaných iniciál, harmonie celkové kompozice a jednotlivých detailů. Foliový formát, tedy velikost zhruba 30 cm na výšku a 21 cm šířky a jejích 612 listů činí bibli 10 cm silnou, spolu s dřevěnými deskami pak dosahuje téměř 13 cm. Kožený potah desek je v originále zachován velmi zřídka, většinou jsou to převazby z pozdějších století.
Tisk Bible kutnohorské byl poznamenán rychlostí s jakou vznikala a tím i určitými technickými „zmatky“ při výrobě. Listy byly vytištěny ve dvou vlnách (edicích) a výsledné svazky knihy byla poskládány buď jen z každé čisté edice, ale i smísením listů obou edicí. Nakonec, u posledních výtisků se už nedostávalo některých tištěných listů, takže musely být nahrazeny ručně psanými…
Mistrem cechu tiskařského, který Bibli kutnohorskou vytvořil, byl Martin z Tišnova. Ten se kupodivu dostal k tiskařskému řemeslu až v pozdním věku (v době vydání Bible kutnohorské mu bylo kolem 70 let). Byl to původní profesí významný písař, který se i při svém stáří nechal uchvátit tehdejší novou technologií, jež převrátila knižní trh naruby. Kromě Bible kutnohorské vydal Martin z Tišnova i několik dalších pozoruhodných knižních děl.
Krátce po 14. listopadu 1489 byly na trh uvedeny první exempláře Bible Kutnohorské, podle tehdejší praxe menších tiskáren nevázaných, přičemž odběrateli nebyli individuální zájemci, ale knihaři nakupující ve velkém, kteří též zajišťovali vedle vazby i další výzdobu, která přes osobité znaky každého exempláře nese rysy určité kategorizace do čtyř skupin, které se musely lišit i cenově. První kategorie byla přepychová s vícebarevnými malovanými iniciálami s výběhy a často i zlacenými na začátcích jednotlivých biblických knih, s bordurami obvykle na začátku předmluvy. Druhá skupina s malovanými iniciálami průměrné úrovně patrně podle šablon kolorování dřevořezů jen krycí, malované iniciály někdy nahrazeny jedno nebo dvoubarevnými s filigránem. Třetí „nejlacinější“ s prostými iniciálami lombardového typu s dřevořezy kolorovanými nebo i nekolorovanými a poslední smíšená, v podstatě typ třetí, doplněný ojedinělými malovanými iniciálami někdy i s bordurou skupiny první. Je zajímavostí, že dřevořezy Bible kutnohorské se staly námětem pro dějiny kroje a impulsem pro významné historiky na přelomu 19. a 20. století, které z nich čerpali náměty. Nejzajímavější je zpráva z r. 1901, že Alois Jirásek zapůjčil Kutnohorskou bibli Mikoláši Alšovi, ze které „okopírovala dcera Maryna všechny obrázky“. Tento Jiráskův exemplář byl mimochodem opsán i zmíněn v prvním dílu jeho knihy F. L. Věk.

Zpracoval Mgr. Tomáš Žilinčár, Tempus Libri spol. s r. o.

V loňském roce vyhlásila Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism soutěž “Ceny Kudy z nudy 2009“, které se zúčastnilo i České muzeum stříbra. V rámci soutěže byly hodnoceny na volnočasovém portále www.kudyznudy.cz nejlepší turistické nabídky daných objektů. V každé z 29 kategorií byly vyhodnoceny vždy tři nejlepší nabídky. České muzeum stříbra v Kutné Hoře se ve své kategorii (Okolí Prahy- výletní tipy) za aktivitu „jedinečná možnost poznat středověký důl“ umístilo na 2. místě.
V roce 2010 v rámci měsíce dubna nabídla agentura CzechTourism vítězům soutěže prostor pro propagaci ve svém informačním centru na Staroměstském náměstí v Praze. Tuto nabídku – představit své nejatraktivnější turistické služby, přijalo celkem 50 subjektů z celých Čech, včetně Českého muzea stříbra. Muzeum z Kutné Hory si připravilo prezentaci na 8. duben. Stovky návštěvníků přicházejících v průběhu tohoto dne se seznámily nejen se zajímavou nabídkou letošní turistické sezóny Českého muzea stříbra, ale čekala je rovněž pozvánka na řadu dalších akcí konaných v tomto městě stříbra. Zájemci o blízké okolí Kutné Hory získali také přehled o turistických památkách tohoto zajímavého regionu Středočeského kraje. Zájem o prospekty a aktivity muzea byl ohromný. Řadu návštěvníků bezpochyby přilákaly i stylové gotické kostýmy pracovnic muzea, připomínající jim, že termín XIX. Královského stříbření Kutné Hory se blíží.
Mgr. Kateřina Vobořilová

Dne 1. 12. 2009 se od 16:00 v přednáškové síni na Hrádku uskutečnil odborný seminář pro přihlášené zájemce. Přednášky v první části přiblížily současný stav bádání o historických obrazových pramenech města, zejména vedutách a nejstarších fotografiích. V druhé části byl představen projekt Zmizelá Kutná Hora a jeho jednotlivé výstupy – zejména internetové stránky a kniha.
Následovalo slavnostní otevření výstavy Zmizelá Kutná Hora ve výstavní síni Hrádku.