Aktuality a tiskové zprávy

Jen málokterý Kutnohořan, o turistech nemluvě, ví, že na hlavním kutnohorském náměstí, kdysi zvaném Panské, stávala městská radnice. Ta byla dokonce, jak už to tak u Kutné Hory bývá, druhou největší radniční budovou Českého království hned po radnici Staroměstské. Radnice vznikla spojením a přestavbou několika měšťanských domů na sklonku 15. století. Poprvé v ní městská rada zasedala v roce 1499, naposledy v létě roku 1770. V srpnu toho roku zachvátil totiž radnici a přilehlou část města rozsáhlý požár. Ještě několik let tehdejší městští radní zvažovali, že radnici obnoví, ale nakonec nechali její ohořelé zdi strhnout a místo upravit na dnešní náměstí.

A právě tuto pozdně gotickou radnici připomíná na Palackého náměstí nově instalovaný informační panel, který vznikl ve spolupráci Města Kutná Hora – oddělení cestovního ruchu a vnějších vztahů s Českým muzeem stříbra. Vyobrazení radnice, včetně popisu jednotlivých místností, vychází z dochovaných plánů a kreseb, které jsou uloženy ve sbírce muzea. Čtenář tak získá nejen představu o velikosti radnice, ale i o jejím detailním vnitřním uspořádání.

Podrobněji je nejen této, ale i všem ostatním kutnohorským radnicím věnován článek ve čtvrtém čísle stále ještě nového muzejního časopisu Věstníku z Hrádku, který je fyzicky již sice rozebrán, ale který si můžete stáhnout zde.

Za kutnohorskými výtečníky II. – tak zní plný název výstavy, která je nově připravena a otevřena veřejnosti v Tylově domě, jednom z objektů Českého muzea stříbra. Výstava přibližuje dvě významné kutnohorské osobnosti - Karla Havlíčka Borovského a Jana Erazima Vocela - u příležitosti významných výročí a zároveň navazuje na stejnojmennou výstavu uspořádanou v roce 2014, věnovanou Josefu Braunovi a MUDr. Františku Stáněmu.

Karel Havlíček Borovský (1821 - 1856) s rodinou pobýval v Kutné Hoře 1,5 roku. Po ukončení vydávání Národních novin zde našel tiskaře a prodejce svého nového politicky zaměřeného časopisu SLOVAN. Za články psané a vydávané v Kutné Hoře také stanul před 170 lety před soudem. Do jednoho z článků („Proč jsem občanem?“), za který byl obžalován, můžete nahlédnout právě na výstavě. K dalším zajímavým exponátům patří také jeho osobní korespondence, návrhy pro jeho pomník nebo výběr z dochovaných slavnostních stuh z věnců položených při odhalení tohoto pomníku na Havlíčkově náměstí v srpnu 1883. Netradičním exponátem souvisejícím s Karlem Havlíčkem je pak bohatě vyřezávaná dřevěná klec, u které pracovníci muzea před několika lety objevili starý štítek s nápisem „Klec z pozůstalosti K. Havlíčka B.“. V dochovaných soupisech majetku z jeho pozůstalosti klec sice zmíněna není, ale obecně je známo, že doma choval kanárky. Návštěvníci si také mohou prohlédnout sádrovou bustu Karla Havlíčka od Ladislava Šalouna, která vznikla v roce 1931 a pro výstavu ji zapůjčila Galerie Středočeského kraje.

„Letos si připomínáme 200 let od narození Karla Havlíčka Borovského,“ uvedla spoluautorka výstavy Eva Entlerová, BBUS (Hons) z odborného oddělení Českého muzea stříbra. „Jedná se o výročí celostátního významu. My jsme se při přípravě výstavy zaměřili především na jeho působení v našem městě a až na jednu výjimku jsou vystaveny exponáty ze sbírek našeho muzea, a to včetně dobových tisků,“ uvedla Entlerová.

Jan Erazim Vocel (1802 - 1871) je další významnou osobností Kutné Hory, poněkud opomíjený kutnohorský rodák, zakladatel českých dějin umění a české archeologie. Jeho jméno si dal do názvu Archeologický sbor Vocel, jehož pokračovatelem je právě České muzeum stříbra. Vocel se věnoval několika disciplínám. Jeho výtvarné nadání mohou návštěvníci posoudit dle několika vystavených skic a akvarelů, kterých je ve sbírkách muzea téměř 200. Vynikl však také díky svému literárnímu nadání a především nadšení, znalostem a zkušenostem z oboru historie a archeologie, pro které byl váženým a uznávaným odborníkem nejen v Čechách, ale i v Evropě.

„Jan Erazim Vocel byl výjimečnou osobností a zakladatelem několika vědních oborů, člověk s celosvětovým renomé,“ dodal Bc. Josef Kremla, vedoucí odborného oddělení muzea a spoluautor výstavy. „Mimořádné jsou jeho zásluhy především na poli historie, archeologie a dějin umění. Na jeho práci navázali členové Archeologického sboru Vocel, kteří shromáždili základ sbírek muzea a „vocelovské hnutí“ se nemalou měrou zasloužilo také o záchranu mnoha kutnohorských památek,“ dodal Kremla.

Výstava potrvá od 9. září do 30. října 2021. K výstavě je připraven také doprovodný edukační program pro žáky základních škol, na který je třeba se předem objednat. Tylův dům je otevřen od úterý do soboty vždy od 10 do 16 hodin. Vstupné na výstavu je 10 Kč.

Kromě přípravy několika výstav ve třech objektech našeho muzea se kolegové z odborného oddělení věnují také přípravě externích výstav. V tomto případě výstavy uspořádané spolkem "Svatá Ludmila 1100 let" v Senátu Parlamentu ČR.

Výstava k příležitosti 1100 let od mučednické smrti kněžny Ludmily byla slavnostně zahájena minulý týden za účasti významných osobností i vedoucího odborného oddělení muzea Bc. Josefa Kremly, který se na její přípravě nemalou měrou podílel. Pro veřejnost bude otevřena do 17. října 2021.

Právě vyšlo čtvrté číslo Věstníku z Hrádku. Zdarma si jej můžete vyzvednout v našich objektech na Hrádku, v Kamenném domě a v Tylově domě