Kamenný dům

Kamenný dům představuje nejen na území Kutné Hory, ale i v kontextu celé české architektury dílo mimořádně závažné.

Kamenný dům, který svým významem i půdorysnou rozlohou přerostl měřítko běžného měšťanského domu, je unikátní ukázkou patricijské architektury doby pozdní gotiky, doby, kdy se právě v Kutné Hoře setkáváme s prolínáním všech uměleckých oborů od architektury až po užité umění. Přízviskem "kamenný" byl nazván poprvé v r. 1660. Jeho dnešní podoba je výsledkem několika stavebních vývojových etap. Na původní předhusitskou dispozici, doložitelnou dnes sklepy a částí přízemí, byla kolem roku 1489, kdy majitelem domu byl významný měšťan Prokop Kroupa, přistavěna dvě patra a štít. Průčelí se stalo nositelem jednotného sochařského výzdobného programu (patrně mistra Brikcího), který vznikal po r. 1491 a svědčí dodnes o výjimečnosti objektu. Dispozici interiéru výrazně pozměnila přestavba v r. 1839. Puristická restaurace Kamenného domu na přelomu 19. a 20. století pod vedením Ludvíka Láblera se pokusila restituovat původní stav dispozice před rokem 1839. Na průčelí byla vyměněna převážná část kamenické středověké výzdoby a nahrazena kopiemi od sochařů J. Kastnera, J. Čapka, J. Uzla ad. Dnes, s odstupem času, kdy začíná být kladně zhodnocováno dílo např. Josefa Mockera, máme v případě Kamenného domu hodnotný doklad restaurátorské metodiky přelomu 19. a 20. století ve výtečné realizaci.

V současné době je dům v majetku města a od počátku 20. století slouží jako budova muzea. V letech 1997- 1999 proběhla rozsáhlá rekonstrukce památky, rozdělená do dvou etap: obnovy pláště a obnovy interiéru.

Stav pláště budovy byl před zahájením rekonstrukce velice neutěšený. Do objektu silně zatékalo, okna byla nefunkční, zpuchřelá, skleněné terčíkové výplně silně poškozené. Omítky bočních stěn z části chyběly, čelní průčelí včetně kamenické výzdoby silně degradovalo. Záměr obnovy spočíval v obnově střechy, krovu, omítek, oken a restaurování kamenické výzdoby. V roce 1998 byly zahájeny práce na obnově interiéru Kamenného domu, a to celkovou rekonstrukcí zcela nefunkční elektroinstalace a vytápění objektu. Byly opraveny vnitřní omítky, obnoveny původní podlahové krytiny, restaurovány kamenické prvky v interiéru. Při dokončovacích pracích bylo pamatováno i na slavnostní osvětlení Kamenného domu.

Dokončený objekt byl na podzim 1999 předán zpět Okresnímu muzeu, aby urychleně zahájilo instalaci nové reprezentativní expozice.

Po několikaleté rekonstrukci byly návštěvníkům znovu zpřístupněny významné expoziční prostory Českého muzea stříbra v Kutné Hoře. V sálech tří podlaží je situována nová stálá expozice zaměřená na mladší dějiny Kutné Hory a především na umělecké řemeslo Kutné Hory v 17.-19. století. Základem expozice jsou především nové, dosud neprezentované exponáty ze sbírek muzea, které prošly v minulých letech náročnou konzervací a restaurováním. Expozice v tematických částech zastupujících oblasti života měšťanské společnosti představuje Kutnou Horu, která v průběhu vymezených třech stoletích zažila v důsledku vyčerpání hlavního bohatství stříbrných dolů postupnou přeměnu významného královského horního města v město provinční, stále však patřící k nejpřednějším v Čechách. Část expozice věnovaná cechům seznamuje návštěvníky s řemeslnickou organizací do poloviny 19. století, představuje cechovní předměty a písemnosti i práce místních mistrů. Upravený měšťanský salon a vybavená kuchyně evokují atmosféru života zámožnější domácnosti řemeslnické či úřednické. Vybavení selské chalupy pak připomíná a reprezentuje neodmyslitelné zemědělské zázemí města. Duchovní život města spojený s uměním baroka přibližují obrazy, plastiky či staré tisky v části expozice věnované především působení církevních řádů v Kutné Hoře. Kulturní rozvoj společnosti začínající doby národního obrození je zachycen především v představení osobností, které významně působily ve společenském dění.