Keltská minulost Kutné Hory
Keltové byli opravdu podivuhodný a nápaditý lid válečníků a umělců s vytříbeným vkusem. V posledních stoletích před přelomem letopočtu dokázali poprvé v historii kulturně sjednotit západní a střední Evropu. Jejich svérázný výtvarný styl, který tehdy Evropu uchvátil, je dnes znovu inspirací a již mnohaletou nejen módní vlnou. Jejich civilizace na našem území přímo vzkvétala a přinesla znalost řady nových dovedností od hrnčířského kruhu po výrobu prvních mincí. Vždyť kdo by neznal "duhovku", zlatou minci miskovitého tvaru, kterou je možné nejčastěji nalézt omytou letní bouřkou. I proto se naši předci domnívali, že tyto mince padají z duhy. A byla to právě Kutná Hora, která poskytla možnost prozkoumat jedno z největších kostrových pohřebišť tohoto lidu u nás.
Na jaře roku 1988 začal na katastru města Kutná Hora rozsáhlý záchranný archeologický výzkum keltského pohřebiště. Svým rozsahem a významem patří mezi nejpřednější doklady laténské kultury (400 - 0 př. n. l.) objevené na našem území od konce 2. světové války. V Kutné Hoře a jejím okolí bylo již dříve dokumentováno několik keltských hrobů, ale takto rozsáhlá lokalita byla plošně zkoumána vůbec poprvé.
Pohřebiště se nalézá na konci předměstí Karlov, na jihovýchodním okraji města při silnici na Církvici a Čáslav. Nejstarší archeologické nálezy z Karlova přitom do té doby pocházely až z období vrcholného středověku. Již v květnu roku 1981 zde byl při stavebních pracích Vojenského opravárenského podniku (VOP, dříve AOZ) objeven první hrob. Vzhledem k tomu, že výstavba dále pokračovala mimo areál pohřebiště, byl tento hrob č. 1 považován za další ojedinělý nález.
Objevení celého pohřebního areálu na sebe nechalo čekat dalších sedm let. Když byl v březnu 1988 do tehdejšího Okresního muzea ohlášen nález lidských kostí, zjistila jeho archeoložka PhDr. Jarmila Valentová větší či menší porušení devíti hrobových jam (hroby č. 2 až 10). Některé hroby bylo možné už jen zaměřit a získat z nich kosti. Další zůstaly naopak téměř neporušeny. Práci archeoložce ztěžovalo nejen částečné zasutí výkopů zeminou, ale především všude ležící sníh. K dalšímu postupu prací došlo v září téhož roku, kdy byla provedena skrývka terénu. Objevení a dokumentace hrobů č. 11 až 28 zabralo celé dva měsíce práce v terénu. Podařilo se stanovit i severní a východní okraj pohřebiště.
V dalším roce měla skrývka terénu pokračovat. VOP přes všechny dohody provedl nekontrolovaný kanalizační výkop, který porušil celou řadu hrobů (hroby č. 29 až 34). Ty mohly být bohužel dokumentovány opět už jen torsovitě. Samotný plošný výzkum pokračoval v květnu odkryvem hrobů č. 35 až 45 a v srpnu byly zachyceny poslední čtyři hroby (č. 46 až 49). Ty již ležely ve značné vzdálenosti od jádra pohřebiště. Výzkumem se podařilo stanovit západní okraj pohřebního areálu, jeho jižní část se kvůli stavebním skládkám zjistit nepodařilo.
Teprve po skončení výzkumu se stavební dělníci přiznali k zničení dalších čtyř až šesti hrobů na samém začátku stavby. Celé pohřebiště tak mohlo obsahovat až 55 hrobů, přičemž pouze jeden byl žárový (hrob č. 28). Ve 49 zkoumaných hrobech bylo nalezeno více jak 250 kovových předmětů. Pohřby byly orientovány dle přísně dodržovaného ritu hlavou k severu. Mezi hroby válečníků v plné zbroji - se štíty, železnými meči, kopími či oštěpy - nalézáme pohřby bohatých žen s bronzovými ozdobami na rukou i na nohou, bronzovými sponami (spínadly oděvu na ramenou a hrudi), nákrčními kruhy a dalšími předměty osobní výbavy. Hrobová výbava dokládá předměty z různých koutů Evropy. Mezi pohřbenými ženami byly patrně i cizinky.
Text mého článku vychází především z archeologické nálezové zprávy dr. Valentové (evid. č. X 2/4) uložené v našem muzeu. Fotografickou dokumentaci výzkumu prováděla především geoložka muzea RNDr. Jana Pechočová. Zájemcům o bližší výsledky výzkumu doporučuji především vyčerpávající článek téže autorky Výsledky záchranného výzkumu keltského kostrového pohřebiště v Kutné Hoře - Karlově, Archeologické rozhledy XLV, Praha 1993.
A na závěr ještě pozvánka na výstavu Keltové a střední Čechy, která proběhne v prostorách Českého muzea stříbra v Kutné Hoře na Hrádku v červenci a srpnu tohoto roku.
Josef Kremla