Křížovka - mineralogie

Vážení virtuální návštěvníci a příznivci našeho muzea,

přinášíme další kolo našeho muzejního kvízu. Vyluštěnou tajenku posílejte do 7.12. 9.00 hod. na adresu pr@cms-kh.cz. Všichni úspěšní řešitelé obdrží zajímavou knižní cenu a jeden vylosovaný volnou vstupenku do všech expozic Českého muzea stříbra s platností do konce roku 2021. Výhru je třeba osobně vyzvednout, jakmile to situace dovolí.

Na rudních žilách kutnohorských

V Kutné Hoře se ve středověku těžilo stříbro. To je fakt, který je součástí základního vzdělání českého občana, neboť o tom se učí děti v základní škole. To, že se zde těžila také měď, ví už podstatně méně lidí. V novodobé historii těžby již dominovaly zinek a olovo. Do obecného povědomí pronikl také arsen, který se v hojném množství vyskytuje například v haldovém materiálu na Kaňku. Zdejší rudní žíly však obsahují ještě množství dalších prvků, které si většina lidí s Kutnou Horou nespojuje. Tři z nich tvoří tajenku naší křížovky. Protože je křížovka tvořena názvy minerálů a bude v některých bodech dost obtížná, připojíme nápovědu:

První ze tří prvků tajenky je vzácně se vyskytující kov, který na kutnohorských žilách netvoří vlastní minerály, ale vystupuje zde jen jako příměs v běžném rudním minerálu zinku - sfaleritu. Nejvíce se využívá v elektronice, například při výrobě LED svítidel, ale také se z něj zhotovují nejkvalitnější zrcadla.

Druhý prvek znali a využívali lidé již v pravěku. Otázka je snadná, proto je tato nápověda velmi krátká.

Třetí prvek patří v zemské kůře k těm vzácnějším, ale v Kutné Hoře je obsažen v celé řadě minerálů. Prvek se využívá nejčastěji ve formě slitin, kde vylepšuje jejich technické vlastnosti. (Jednou z těch známějších je liteřina, ze které se v dřívějších dobách odlévaly písmena - litery pro tiskařské účely.) Celá řada jeho sloučenin se používá v chemické výrobě, při výrobě plastů (včetně PET lahví pro nápoje), používá se ve farmacii nebo slouží jako barviva.

Všechny minerály použité v křížovce byly nalezeny v kutnohorských rudních žilách. Některé doplníte hravě, jiné jsou málo známé a jejich názvy budou pro vás možná zcela neznámé. Neváhejte proto požádat o radu „strýčka Googla a tetičku Wiki“. Cílem křížovky je hlavně vás pořádně potrápit, ale také připomenout, že Kutná Hora je v naší republice třetí mineralogicky nejbohatší lokalitou po Jáchymovu a Příbrami.

Křížovka

Křížovka v excelu ke stažení.

  1. Nejběžnější a nejznámější ruda olova (PbS). Starý název leštěnec byl odvozen od jeho vysokého lesku.
  2. Rudní minerál - sulfid obsahující měď, železo a cín (Cu2FeSnS4). Jeho název začíná stejnou slabikou jako latinský název cínu. (název v češtině - s jedním "n")
  3. Minerál stříbra pyrargyrit má krásnou tmavě červenou barvu podobnou barvě českého granátu. Podle ní dostal libozvučné staré české jméno. Jaké?
    Pyrargyrit

    Pyrargyrit neboli (3) - drobné zrno v křemenné žilovině. Kutná Hora, Oselské pásmo

  4. Minerál ze skupiny tetraedritu s vysokým obsahem stříbra dostal jméno podle krásného starého saského města, které podobně jako Kutná Hora proslulo ve středověku těžbou stříbra.
  5. Minerál ze skupiny karbonátů (uhličitanů), který byl poprvé popsán v Kutné Hoře a podle ní dostal jméno. Poprvé ho analyzoval prof. místní reálky Antonín Bukovský v roce 1901.
  6. Nejznámější a nejběžnější minerál zemské kůry (SiO2) je také jedním z hlavních nerudních (hlušinových) minerálů zdejších žil.
    Drúza

    Drúza (6). Kutná Hora

  7. Další běžný hlušinový minerál patří do pestré skupiny karbonátů. Když na něj kápnete kyselinu, silně šumí. Starší název, dnes méně užívaný, je vápenec (CaCO3).
    Drúza

    Drúza (7). Kutná Hora

  8. Vzácný kov zde těžený se nacházel nejen jako součást důležitých rudních minerálů, ale také v ryzím stavu, například v podobě drátků či keříčků krystalovaných v dutinách.
    Drátky v dutině křemenné žiloviny

    Drátky (8) v dutině křemenné žiloviny. Kutná Hora, Oselské pásmo

  9. Jehličkovité až vláknité minerály, označované podle svého vzhledu jako plstnaté rudy, vyplňují místy dutiny v křemeni. Jeden z nich je jamesonit, druhý doplňte do křížovky.
    Plstnatá ruda

    Plstnatá ruda (9) mezi krystaly křemene. Kutná Hora, důl Turkaňk

  10. Tento jednoduchý sulfid (sirník) stříbra často doprovází stříbrné minerály. Nezřídka vyroste na sbírkových vzorcích přímo „v šuplíku“ jako drúza kopinatých černých krystalků.
    Drúza kopinatých krystalů

    Drúza kopinatých krystalů (10). Kutná Hora, Oselské pásmo

  11. Ryzí stříbro je někdy doprovázeno vzácnou přírodní slitinou stříbra a antimonu (Ag1-xSbx). Byla nalezena např. v haldovém materiálu uprostřed Pirknerova náměstí. (název v češtině - s jedním "l")
  12. Hojný sulfid severních rudních pásem má základní prvky (železo a síru) stejné jako pyrit, a také první tři písmena názvu jsou stejná. Dříve byl označován také názvem kyz magnetový.
  13. Další z četných druhů kutnohorských uhličitanů obsahuje železo. Místy tvoří v dutinách ploché čočkovité krystaly světlehnědé barvy. Ve starší literatuře je označován jako ocelek.
  14. Pyrit (FeS2) je nejběžnější rudní minerál. Jeho méně častý „bratříček“, označovaný dříve jako kyz kopinatý, má stejné chemické složení, ale tvoří krystaly s odlišnou strukturou.
  15. Minerál zlatě žluté barvy (kyz měděný) se vyskytoval nejhojněji na Staročeském pásmu na Kaňku a byl hlavní rudou mědi, které se v Kutné Hoře vytěžilo ve středověku asi 20 000 tun.
    Zlatavě žlutý (15)

    Zlatavě žlutý (15) s dalšími rudními minerály a křemenem. Kutná Hora, Staročeské pásmo

  16. Minerál stříbřité barvy, na zdejších žilách velmi hojný, končil na haldách jako nechtěný odpad. Zde se již po staletí rozkládá a dodnes nám ztrpčuje život (kyz arsenový).
    Krystaly

    Krystaly (16) stříbřité barvy s hnědým karbonátem (13). Kutná Hora, důl Turkaňk

Pro správné odpovědi klikněte zde