Křížovka - mineralogie
Vážení virtuální návštěvníci a příznivci našeho muzea,
přinášíme další kolo našeho muzejního kvízu. Vyluštěnou tajenku posílejte do 7.12. 9.00 hod. na adresu pr@cms-kh.cz. Všichni úspěšní řešitelé obdrží zajímavou knižní cenu a jeden vylosovaný volnou vstupenku do všech expozic Českého muzea stříbra s platností do konce roku 2021. Výhru je třeba osobně vyzvednout, jakmile to situace dovolí.
Na rudních žilách kutnohorských
V Kutné Hoře se ve středověku těžilo stříbro. To je fakt, který je součástí základního vzdělání českého občana, neboť o tom se učí děti v základní škole. To, že se zde těžila také měď, ví už podstatně méně lidí. V novodobé historii těžby již dominovaly zinek a olovo. Do obecného povědomí pronikl také arsen, který se v hojném množství vyskytuje například v haldovém materiálu na Kaňku. Zdejší rudní žíly však obsahují ještě množství dalších prvků, které si většina lidí s Kutnou Horou nespojuje. Tři z nich tvoří tajenku naší křížovky. Protože je křížovka tvořena názvy minerálů a bude v některých bodech dost obtížná, připojíme nápovědu:
První ze tří prvků tajenky je vzácně se vyskytující kov, který na kutnohorských žilách netvoří vlastní minerály, ale vystupuje zde jen jako příměs v běžném rudním minerálu zinku - sfaleritu. Nejvíce se využívá v elektronice, například při výrobě LED svítidel, ale také se z něj zhotovují nejkvalitnější zrcadla.
Druhý prvek znali a využívali lidé již v pravěku. Otázka je snadná, proto je tato nápověda velmi krátká.
Třetí prvek patří v zemské kůře k těm vzácnějším, ale v Kutné Hoře je obsažen v celé řadě minerálů. Prvek se využívá nejčastěji ve formě slitin, kde vylepšuje jejich technické vlastnosti. (Jednou z těch známějších je liteřina, ze které se v dřívějších dobách odlévaly písmena - litery pro tiskařské účely.) Celá řada jeho sloučenin se používá v chemické výrobě, při výrobě plastů (včetně PET lahví pro nápoje), používá se ve farmacii nebo slouží jako barviva.
Všechny minerály použité v křížovce byly nalezeny v kutnohorských rudních žilách. Některé doplníte hravě, jiné jsou málo známé a jejich názvy budou pro vás možná zcela neznámé. Neváhejte proto požádat o radu „strýčka Googla a tetičku Wiki“. Cílem křížovky je hlavně vás pořádně potrápit, ale také připomenout, že Kutná Hora je v naší republice třetí mineralogicky nejbohatší lokalitou po Jáchymovu a Příbrami.

Křížovka v excelu ke stažení.
- Nejběžnější a nejznámější ruda olova (PbS). Starý název leštěnec byl odvozen od jeho vysokého lesku.
- Rudní minerál - sulfid obsahující měď, železo a cín (Cu2FeSnS4). Jeho název začíná stejnou slabikou jako latinský název cínu. (název v češtině - s jedním "n")
- Minerál stříbra pyrargyrit má krásnou tmavě červenou barvu podobnou barvě českého granátu. Podle ní dostal libozvučné staré české jméno. Jaké?
Pyrargyrit neboli (3) - drobné zrno v křemenné žilovině. Kutná Hora, Oselské pásmo
- Minerál ze skupiny tetraedritu s vysokým obsahem stříbra dostal jméno podle krásného starého saského města, které podobně jako Kutná Hora proslulo ve středověku těžbou stříbra.
- Minerál ze skupiny karbonátů (uhličitanů), který byl poprvé popsán v Kutné Hoře a podle ní dostal jméno. Poprvé ho analyzoval prof. místní reálky Antonín Bukovský v roce 1901.
- Nejznámější a nejběžnější minerál zemské kůry (SiO2) je také jedním z hlavních nerudních (hlušinových) minerálů zdejších žil.
Drúza (6). Kutná Hora
- Další běžný hlušinový minerál patří do pestré skupiny karbonátů. Když na něj kápnete kyselinu, silně šumí. Starší název, dnes méně užívaný, je vápenec (CaCO3).
Drúza (7). Kutná Hora
- Vzácný kov zde těžený se nacházel nejen jako součást důležitých rudních minerálů, ale také v ryzím stavu, například v podobě drátků či keříčků krystalovaných v dutinách.
Drátky (8) v dutině křemenné žiloviny. Kutná Hora, Oselské pásmo
- Jehličkovité až vláknité minerály, označované podle svého vzhledu jako plstnaté rudy, vyplňují místy dutiny v křemeni. Jeden z nich je jamesonit, druhý doplňte do křížovky.
Plstnatá ruda (9) mezi krystaly křemene. Kutná Hora, důl Turkaňk
- Tento jednoduchý sulfid (sirník) stříbra často doprovází stříbrné minerály. Nezřídka vyroste na sbírkových vzorcích přímo „v šuplíku“ jako drúza kopinatých černých krystalků.
Drúza kopinatých krystalů (10). Kutná Hora, Oselské pásmo
- Ryzí stříbro je někdy doprovázeno vzácnou přírodní slitinou stříbra a antimonu (Ag1-xSbx). Byla nalezena např. v haldovém materiálu uprostřed Pirknerova náměstí. (název v češtině - s jedním "l")
- Hojný sulfid severních rudních pásem má základní prvky (železo a síru) stejné jako pyrit, a také první tři písmena názvu jsou stejná. Dříve byl označován také názvem kyz magnetový.
- Další z četných druhů kutnohorských uhličitanů obsahuje železo. Místy tvoří v dutinách ploché čočkovité krystaly světlehnědé barvy. Ve starší literatuře je označován jako ocelek.
- Pyrit (FeS2) je nejběžnější rudní minerál. Jeho méně častý „bratříček“, označovaný dříve jako kyz kopinatý, má stejné chemické složení, ale tvoří krystaly s odlišnou strukturou.
- Minerál zlatě žluté barvy (kyz měděný) se vyskytoval nejhojněji na Staročeském pásmu na Kaňku a byl hlavní rudou mědi, které se v Kutné Hoře vytěžilo ve středověku asi 20 000 tun.
Zlatavě žlutý (15) s dalšími rudními minerály a křemenem. Kutná Hora, Staročeské pásmo
- Minerál stříbřité barvy, na zdejších žilách velmi hojný, končil na haldách jako nechtěný odpad. Zde se již po staletí rozkládá a dodnes nám ztrpčuje život (kyz arsenový).
Krystaly (16) stříbřité barvy s hnědým karbonátem (13). Kutná Hora, důl Turkaňk
Pro správné odpovědi klikněte zde
