Kutnohorská varhanářská škola

Máte rádi hudbu a rádi se zaposloucháte v chrámech do zvuků varhan? Tak právě pro vás je určena výstava Kutnohorská varhanářská škola v Kamenném domě. Zde se nejen dozvíte, že Kutná Hora byla městem varhanářů, ale třeba také to, že kromě varhan bylo dalším oblíbeným hudebním nástrojem harmonium. Pokládáte si otázku, jak se tyto nástroje od sebe liší? Nejen to se dozvíte při návštěvě naší výstavy. A v neposlední řadě si budete moci na vystavená harmonia i zahrát.

V letošním roce si připomínáme 120. výročí narození syna zakladatele první české továrny na varhany a harmonia Jana Tučka z Kutné Hory. Při této příležitosti uspořádalo České muzeum stříbra ve spolupráci s první soukromou expozicí harmonií v ČR Harmonium–Historie Prostějov výstavu věnovanou právě varhanářskému řemeslu – umění, které mělo v Kutné Hoře dlouholetou tradici. Nejstarší zmínku o kutnohorských varhanech nalezneme již v roce 1424. Výstava představuje zejména varhanářské umění z pozdější doby, kdy v Kutné Hoře působily jednotlivé rodinné firmy. V 18. století to byla firma Horák–Jozefy, kde spolu s otcem Františkem Pavlem Horákem spolupracovali synové Karel a Ignác i jeho zeť Jan Jozefy. Z jejich dílny vzešly varhany v kostele sv. Jakuba i v kostele sv. Jana Nepomuckého a další.

V 19. století poptávka na výrobu varhan, pian či harmonií rostla, a tak se postupně rodinné dílny změnily na továrny. Jednu z prvních továren založili v roce 1859 bratři Václav a Antonín Mölzrové, kteří předtím získali bohaté zkušenosti v cizině. V Kutné Hoře se usadil Antonin Mölzer v Rudné ulici čp. 599 a v jeho podniku pak pokračoval od roku 1905 syn Josef Mölzer (později psán jako Melzer). Firma byla také jednou z prvních, která začala stavět varhany s pneumatickou a později elektropneumatickou trakturou. Rozkvět firmy pozastavila první světová válka. Po jejím skončení se firma inspirovala americkým varhanářstvím a jako první začala se stavbou varhan systému UNIT. První velké varhany tohoto typu byly postaveny v Jiráskově divadle v Hronově. Dalšími významnými zakázkami byly varhany v Praze (katedrála sv. Víta, kostel sv. Václava ve Vršovicích, Arcibiskupský seminář v Dejvicích), Kutné Hoře (kostel sv. Jakuba, katedrála Sedlec), Hradci Králové (katedrála sv. Ducha) atd.

Po únorovém puči v roce 1948 Josef Melzer emigroval ke své dceři do Montrealu v Kanadě, kde v roce 1958 zemřel.

Největší část vystavených nástrojů, harmonií, však pochází z továrny Jana Tučka, založené v roce 1869 v Kutné Hoře. Jan založil nejprve dílnu na výrobu tahacích harmonik a dalších hudebních nástrojů v Libušině ulici čp. 373. Poté svou firmu přemístil do Barborské ulice do kaple Božího těla, kde založil továrnu, v níž vyráběl převážně varhany a harmonia. Tučkovy varhany se dodávaly do řady významných kostelů nejen v Čechách, ale i do zahraničí, např. Polska, Chorvatska atd. Mezi nejvýznamnější a největší práce Jana Tučka patří varhany v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře a varhany ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Jeho práce byla vysoce ceněna a na mnoha výstavách obdržel řadu medailí. Jan Tuček se věnoval i veřejným záležitostem. V roce 1888 byl Jan Tuček zvolen do zastupitelstva města, od roku 1892 byl členem městské rady a od roku 1904 vykonával funkci zástupce starosty města. Dále byl zvolen starostou obchodní a živnostenské komory, která mu v roce 1911 udělila velkou stříbrnou medaili s diplomem za zásluhy. Roku 1912 byl jmenován dvorním dodavatelem císaře Františka Josefa I. Od roku 1908 pomáhal s firmou i syn Zdeněk, který pokračoval ve vedení po smrti svého otce (1913). Od roku 1935 předal firmu mladšímu bratru Janovi, který v ní setrval do roku 1951. Poté byla Tučkova továrna sloučena s firmou Mölzer, a dále pracovala jako kutnohorské varhanářské družstvo Organa. Z varhanářské dílny Jana Tučka vycházeli i další odborníci, kteří se postupně osamostatnili a založili i vlastní firmu. Výstava představuje např. Františka Medřického (1888–1980). Jeho podnik bychom našli v Rašínově ulici čp. 47 (dnes Štefánikově). Svou praxi získal nejprve v Tučkově továrně a od roku 1908 v Rakousku v závodech Czapek a Mauracher. Poté se vrátil do Kutné Hory a pracoval jako pomocník u firmy Emanuela Steina. Později si zřídil vlastní závod. Z dílny Františka Medřického vzešly varhany pro kostel církve československé v Plaňanech. Další dvoumanuálové varhany byly instalovány v kostele sv. Jiří ve Vraném nad Vltavou v roce 1942. Významnou zakázkou byly „Třetí královédvorské varhany“ postavené v letech 1943–1953 ve Dvoře Králové pro evangelický kostel.

Výstava nabízí i interaktivní prvky a doprovodné programy. Během prohlídky si mohou návštěvníci zahrát nejen na harmonia, ale i na varhaní píšťaly či si mohou objednat doprovodný program – „Varhany na strany“, který muzeum pořádá ve spolupráci s Římskokatolickou farností – arciděkanstvím Kutná Hora. Během programu se účastníci seznámí s výstavou, a poté je čeká návštěva kostela sv. Jakuba, kde probíhá ukázka hry na varhany. Dále se mohou návštěvníci těšit na komentovanou prohlídku s autorem výstavy Mgr. Art. Ondřejem Muchou, DiS., která proběhne na Den Středočeského kraje 28. října.