Kutnohorské střípky lékařské

Když se 20. srpna 2020 zřítila část kdysi vyhlášeného kutnohorského hotelu U Černého koně, byla to kauza dalece přesahující hranice města. Následující sanační práce vedly k devastaci celého objektu, ze kterého zbylo pouze přízemí. Zničen tak byl mj. i štít s domovním znamením v podobě vzpínajícího se koně. A doufáme v pravdivost zpráv, že secesní markýza, která kryla vchod, je někde bezpečně uložena.

Hotel U Černého koně

Budova hotelu U Černého koně s prosklenou secesní markýzou (zdroj www.mapy.cz)

Hotel U Černého koně

Štít hotelu s domovním znamením vzpínajícího se koně

Sbírka ČMS, evid. č. 808/86

Fotografie zachycuje operní pěvce Karla a Emila Burianovy před hotelem U Černého koně v roce 1911 (Sbírka ČMS, evid. č. 808/86)

Co nám ale celá tato kauza ukázala (pomineme-li bezmoc státní správy při vymáhání ochrany nemovitých kulturních památek)? Je to zejména reklamní nápis „ZUBNÍ LÉKAŘ“ na vedlejším domě čp. 315. A kdo že to zde ordinoval? Dům v Kollárově ulici čp. 315, ve kterém se mj. v roce 1919 narodil básník Jiří Orten, vlastnil MUDr. Josef Janda (1867 až 1950). O významu tohoto lékaře svědčí mj. i fakt, že se ve zdejším okresním archivu zachovala jeho pozůstalost. Dr. Janda zastával v letech 1895 až 1937 funkci městského lékaře a k tomu vedl ještě soukromou zubařskou praxi. V rámci preventivní ochrany zdraví kutnohorského obyvatelstva patřila mezi povinnosti městského lékaře např. pravidelná lékařská prohlídka evidovaných prostitutek, nemocné pak posílal do Kutnohorské všeobecné nemocnice na Pirknerově náměstí. A stejně jako v případě hotelu U Černého koně patří i budova nemocnice mezi významné architektonické stavby města.

nápis ZUBNÍ LÉKAŘ

Torzo hotelu odhalilo nápis ZUBNÍ LÉKAŘ na sousedním domě čp. 315

Historická pohlednice z Kollárovy třídy

Historická pohlednice z Kollárovy třídy se stejným nápisem na straně domu (Sbírka ČMS, evid. č. 366/2019)

MUDr. Josef Janda

MUDr. Josef Janda (SOkA Kutná Hora – Osobní pozůstalost MUDr. Josefa Jandy)

Počátky kutnohorské nemocnice (dnes Domov Barbora) sahají až do roku 1842. U jejího zrodu stáli další dvě mimořádné osobnosti města – MUDr. František Stáně (1818 až 1897) a MUDr. Josef Jaromír Štětka (1808 až 1878). Peníze získávali z pořádání divadelních představení, koncertů, bálů nebo veřejných sbírek. Záhy bylo možné pronajmout dům se dvěma pokoji pro dvanáct nemocných. V roce 1846 vznikla Jednota pro založení nemocnice na Horách Kutných, které se podařilo získat peníze na zakoupení tohoto domu a i jednoho sousedního, čímž se zvýšila kapacita na 40 lůžek. Rozmnožující se jmění spolku jim záhy umožnilo výstavbu moderní nemocniční budovy pro více jak 100 pacientů. Architektonického projektu a výstavby (1861 až 1868) se ujal profesor místní reálné školy Jiří Zach. Slavnostní otevření nové všeobecné nemocnice proběhlo v srpnu 1869, ředitelem byl zvolen MUDr. F. Stáně a primářem MUDr. J. J. Štětka.

Všeobecná nemocnice v Kutné Hoře (Sbírka ČMS)

Všeobecná nemocnice v Kutné Hoře (Sbírka ČMS)

Výzdoba vstupní haly

Výzdoba vstupní haly s nástropní malbou s motivem nemocného a vitraje v podobě šesticípé hvězdy uprostřed s motivem Veroničiny roušky (Sbírka ČMS, evid. č. 118/2020)

EA a JK