Muž "osmičkových" výročí - MUDr. Josef Jaromír Štětka
Snad každý Kutnohořan se již někdy setkal se jménem Štětka, případně Štietka. V letošním roce uplynulo rovných dvě stě let od jeho narození a sto třicet od úmrtí. Josef Jaromír Štětka se narodil 15. června 1808 v Litni u Berouna. Po ukončení studia medicíny na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě přišel v únoru roku 1835 na návštěvu ke svým příbuzným do Kutné Hory a krátce nato se zde usadil jako praktický lékař.
Během svých studií v Praze se seznámil s nejpřednějšími osobnostmi české vědy, kultury a politiky, jakými byli např. Jan Erazim Wocel, Karel Vladislav Zap, Josef Kajetán Tyl, Karel Hynek Mácha, Karel Havlíček Borovský, František Palacký a další. Štětkova pozdější vlastenecká činnost v Kutné Hoře vycházela právě ze spolupráce a literárních děl jeho přátel z mládí. Zrovna tak i počátky jeho lékařského působení v našem městě se částečně nesly v národním duchu. Starý kutnohorský lékař MUDr. August Dörell byl zarytý Němec, který u české části obyvatel nebyl příliš oblíbený. Štětka se snažil svého staršího kolegu předstihnout nejen v odborných znalostech, ale rovněž v ochotě vždy pomáhat a ve vlídnému přístupu k pacientům. Nakonec si ho však před svou smrtí povolal i samotný dr. Dörell. Po jeho smrti v roce 1842 byl zvolen městským a soudním lékařem.
Jako svůj hlavní úkol si však Štětka vytyčil zřízení městské nemocnice. Nedostatek finančních prostředků řešil především kulturní činností. Ještě v roce 1842 stál v čele Výboru ctitelů Brandlových, který v září uspořádal u příležitosti 100. výročí úmrtí tohoto barokního malíře první českou akademii. Výtěžek se stal základem finančního fondu pro stavbu nemocnice. Další příspěvky přicházely z pěveckých a divadelních představení, které organizoval především s ředitelem kutnohorského kůru Petrem Miloslavem Veselským. Zcela jistě není bez zajímavosti, že za jmenování Veselského ředitelem kůru se u Štětky ve svém dopise přimlouval např. Josef Kajetán Tyl (tento dopis je dodnes uložen ve Sbírce ČMS).
V revolučním roce 1848 organizoval především český kulturní život - založil Čtenářský spolek, besedu Slovanská Lípa a po jejím zániku Měšťanskou besedu, pořádal české besedy a bály. Téhož roku mu bylo magistrátem povoleno zřízení městské knihovny. Štětkův hlavní úkol se částečně podařil splnit začátkem roku 1851. Tehdy byla na Bartolomějském náměstí otevřena prozatímní nemocnice. Měla sice jen dvanáct lůžek, což na osmitisícové město nebylo příliš, ale lékařská péče v ní byla poskytována bezplatně. Ke skutečné nemocnici jej však čekala ještě dlouhá cesta. Největším problémem, přes několik významných odkazů kutnohorských občanů, stále zůstávaly finance. Ochotníci i nadále pořádali představení, bály, organizovali dobrovolné sbírky. V roce 1864 Štětka dokonce získal povolení uspořádat loterii, z jejíhož výtěžku byl nakoupen stavební materiál. Plány nemocnice vytvořil ředitel zdejší reálné školy prof. Jiří Zach. Práce na stavbě přerušoval nejen téměř permanentní nedostatek financí, ale v roce 1866 i vpád pruských vojsk. Dary městské spořitelny, městského i okresního zastupitelstva a mnoha soukromých dárců Štětkovi nakonec umožnily splnění jeho snu - 18. srpna 1868 došlo k slavnostnímu vysvěcení nové městské nemocnice. Jejím prvním primářem se pochopitelně stal MUDr. Josef Jaromír Štětka.
Štětkova mimolékařská činnost byla natolik bohatá a různorodá, že ji zde nelze v úplnosti ani vyjmenovat. Bezpochyby je však nutné se zmínit alespoň o jeho vlivu při zřízení vyšší reálné školy (čili řádné střední školy) v Kutné Hoře, v letech 1864 až 1869 stál dokonce v čele zdejší radnice, přičemž již dříve byl členem zastupitelstva, v roce 1861 a 1874 zvolen zemským poslancem, v roce 1873 se stal starostou okresním.
Dr. Štětka, lékař, politik, spisovatel, ochotník a národní buditel zemřel v Kutné Hoře 10. dubna 1878 ve věku téměř sedmdesáti let.
Josef Kremla