Nejstarší kutnohorské pečeti je 700 let
Bouřlivý vznik Kutné Hory z několika menších havířských osad roztroušených mezi šachtami a jejich odvaly (haldami) nám nedává možnost přesně datovat vznik Kutné Hory jako města, o existenci zakládací listiny nemluvě. V určení data jsme tedy odkázáni na informace sekundárního charakteru, jakým je např. první použití termínu měšťané (cives) nebo nejstarší doklad městské pečeti.
Obě tyto podmínky splňuje listina z 16. března 1308, která je uložena ve Státním oblastním archivu v Třeboni, Fond Velkostatek Sedlec u Kutné Hory, č. 11. Jedná se o latinsky psanou listinu na pergamenu, jejíž edici připravil Josef Emler (Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars II, Annorum 1253-1310. Pragae 1882, č. 2171). Listiny vydal kutnohorský rychtář Albert spolu s přísežnými Martinem, řečeným Wylcus, a Frenclinem, synem Pušovým. Dosvědčují v ní, že Mikuláš, řečený Parsifal, měšťan v Kutné Hoře (civis in Khuttis) zastavil Mikuláši Thawlrunovi, měšťanu pražskému, svou dědinu, lidově zvanou Chudrynhewen, a své díly v Kutné Hoře v 600 hřivnách pražských grošů. O přivěšené pečeti se zde píše jako o pečeti městské (In cuius rei testimonium presentes scribi fecimus et sigillo civitatis Khutnensis fecimus sigillari.)
Pečeť je vyrobena z nebarveného (přírodního) včelího vosku v průměru 26 mm. V pečetním poli je koso položený štít s českým lvem (stříbrný dvouocasý lev ve skoku - stojící na zadních nohách - se zlatou korunou a zbrojí - drápy a zuby - a červeným jazykem), na levém rohu štítu je umístěn vpravo (erby se v heraldice popisují vždy z pozice jejich nositele, který má příslušný erb vymalován na hrudi na svém brnění - proto jsou zde pravá a levá strana převráceny) hledící kbelíkový helm zdobený orlím křídlem posetým dvěma řadami srdcovitých lístečků. Po stranách erbu jsou havířská kladívka - šlígle, nalevo želízko (špičaté) a napravo mlátek. Obrazové pole pečeti vyplňují rozviliny (rostlinné motivy). Opis pečeti leží mezi dvěma perlovci: S IVDICIS ET IVRATORVM In ChUTTA
Dobou vzniku typáře (pečetidla) se naposled zabýval PhDr. Josef Nuhlíček (Nuhlíček, J.: O pečetích a erbu Kutné Hory, Příspěvky k dějinám Kutné Hory 1, Praha 1960), který ho po srovnání s dobovými analogiemi jiných měst (Staré Město pražské, Plzeň, a dalších) datoval na počátek 90 let 13. století. Zpočátku se jednalo nejen o pečeť hory (důlního území) jako královského majetku, ale díky svému významu i jako pečeť nově se rodícího města, resp. území s městskou funkcí.
Stejnou pečeť nalezneme i ve Státním okresním archivu Kutná Hora, Fond Archiv města Kutná Hora - sbírka privilegií, inv. č. 1. Ve zdejší pergamenové listině z 5. února 1365 šepmistři a přísežní města Kutné Hory vyznávají, že kutnohorští měšťané Václav, syn Thomlina Wolflina, a Prokop Examinator vypověděli, že kutnohorský rychtář Enderlin Examinator se dříve zaručil za jejich dluh 866 kop grošů pražských vůči sirotkům Rudlina Longa Prokopovi a Markétě. Thomlin a Prokop nyní přebírají jeho ručitelství (Regest Mgr. Vojtěch Vaněk, SOkA KH).
Josef Kremla, České muzeum stříbra