Písemnosti a tisky

Podsbírku Písemnosti a tisky lze stručně charakterizovat jako sbírku písemností archivní povahy – diplomy, výuční listy, sfragistické památky, letáky, pozvánky, legitimace, atd. Pocházejí převážně z kutnohorského okresu s částečným přesahem na celostátní působnost (České království, Rakousko-Uhersko, ČSR). Chronologicky ji lze vymezit 16. až 20. stoletím. Během doby její existence došlo k několika velkým ztrátám (2. světová válka) a delimitacím do Státního okresního archivu Kutná Hora (pozůstalosti, pečetidla).

V současnosti je podsbírka členěna do několika věcných skupin:

Akcie, losy a kvitance

Skupina obsahuje materiál z konce 19. a počátku 20. století. Neobvyklé je větší množství především zahraničních losů (Dolní Uhry, Německo, Itálie), pro nás nejvýznamnější jsou pak asi akcie Čáslavsko-Močovického cukrovaru z roku 1871, které byly spolu s pamětní listinou založení cukrovaru uschovány přímo v jeho zdech.

Cechy a živnostenské spolky

Jedná se především o výuční a tovaryšské listy nebo knížky, ale najdeme zde např. i Generální cechovní artikule vytištěné v Praze roku 1739 nebo stanovy Živnostenského spolku obuvnického v Uhlířských Janovicích z roku 1862.

Diplomy a čestná uznání

Skupina patří k nejrozsáhlejším a obsahuje diplomy městům, spolkům, osobnostem, městská a domovská práva. K nejvýznamnějším souborům zde patří diplomy Jana Erazima Wocela, Bedřicha Pacáka nebo Antonína Schneidera-Svobody.

Genealogické doklady

Skupina je tvořena především běžným materiálem z přelomu 19. a 20. století. Jedná se o rodné a křestní listy, oddací listy nebo svatební smlouvy, úmrtní listy, popř. úmrtní oznámení. Mezi nejstarší materiál patří několik výhostních listů z konce 17. století a především kniha svatebních smluv obce Jindice vedená v letech 1812-1830.

Městská správa

Tato malá skupina obsahuje např. voličský seznam pro volby městského zastupitelstva v Kutné Hoře nebo výroční zprávu o hospodaření městečka Uhlířské Janovice.

Pozůstalosti

Další rozsáhlý soubor se skládá především z jednotlivin, které nebyly v minulých letech delimitovány do SOkA Kutná Hora. Z významných Kutnohořanů máme zbytky pozůstalostí Josefa Kajetána Tyla, Jana Erazima Wocela nebo Jiřího Zacha. Větším souborem je pouze pozůstalost Emanuela Viktora Vosky.

Pozvánky a programy

Písemnosti pochází převážně z konce 19. století, spíše mezi zajímavosti patří programy koncertů z pol. 19. stol. psané na krajkovém papíře.

Průkazy a osobní doklady

Představují poměrně různorodou skupinu. Jedná se o dokumentaci existence různých vkladních a spořitelních knížek z peněžních ústavů v Kutné Hoře, Čáslavi a Uhlířských Janovic, berní a pracovní knížky, ale také třeba staré vizitky významných kutnohorských občanů.

Sfragistika

Muzeum původně vlastnilo téměř všechny dochované kutnohorské typáře, ale vše bylo delimitováno do SOkA KH. Dnes se jedná o několik málo předmětů, které se ale velmi dobře doplňuje s kopiemi pečetí a typářů evidovanými ve studijním materiálu.

Spolky a sdružení

Písemnosti jednotlivých spolků a sdružení pochází především z 2. poloviny 19. století. Mezi ty obsáhlejší části patří Ochotnický spolek Tyl nebo Pěvecký spolek Tyl. Jednotlivinou, ale o to zajímavější je naopak spolek Lampářů v Kutné Hoře, od kterého máme dochováno přání k novému roku pro všechny občany Kutné Hory.

Státní nařízení

Skupina obsahuje tiskoviny koncentrované kolem revolučního roku 1848 a konstitučních jednání. Nejstaršími nařízeními jsou patent Marie Terezie o pytláctví z roku 1752 a patent o hazardních hrách z roku 1765.

Školství

Soubor je složen především z různých školních vysvědčení (školy základní - obecné, měšťanské, gymnázia, univerzity), včetně tzv. osvědčení o učitelské způsobilosti, tedy vysvědčení pro učitele. Mezi nejstarší patří diplom Josefa Jaromíra Štětky z Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (diplom doktora medicíny). Dále jsou zde evidovány např. školní sešity, učitelský zápisník, speciální odměny za pilnost nebo tabulky s krasopisně předepsaným kurentním písmem.

Varia

Tato skupina eviduje velmi zajímavý a různorodý materiál, navíc i nejstarší. Tou nejstarší písemností je pergamenová konsekrační listina kaple svatého Václava na Hrádku v Kutné Hoře, kterou 12. září 1504 vysvětil biskup Filip Villanuova. Dále je zde např. tzv. hladová koruna z roku 1953, dva rejstříky vydání na domácnost z let 1682-84 a 1691-92, Gruntovní kniha žehušického panství se záznamy z let 1592 až 1676 nebo Popsání lidí poddanských šenfeldského panství z roku 1704.

Podsbírka v současné době obsahuje přes 1500 kusů sbírkových předmětů, které jsou z velké části inventarizovány ve druhém stupni evidence a přístupny v on-line katalogu.

Správce: Bc. Josef Kremla