Ostrostřelci

Spolkový život a osobnosti Kutné Hory 19. století – díl II.

C. k. výsostný sbor měšťanských ostrostřelců v Kutné Hoře vznikl v roce 1770. Jeho zakladateli a členy se stali především příslušníci městské gardy, kterou Marie Terezie rozpustila o dvacet let dříve. Ostrostřelci nově působili jako dobrovolná obrana města a jakýsi pořádkový sbor. Zároveň navázali na více jak třísetletou měšťanskou tradici „střílení ku ptáku“.

Tradiční slavnost střílení ku ptáku, jejíž počátky sahají patrně až do Nizozemí 12. století, pořádali i kutnohorští měšťané o Letnicích (svátek sv. Ducha – sedmá neděle po Velikonocích). K účasti zvali nejen okolní šlechtice, ale např. i význačné měšťany z Čáslavi, Kolína nebo Prahy. Všichni účastníci museli zaplatit vstupní poplatek, za který mohli následně střílet na vzdálenost 300 loktů (asi 177 metrů) na velký terč v podobě dřevěného ptáka umístěného na vysoké žerdi. První střílela šlechta, potom vítěz předchozí slavnosti a pak zapsaní střelci. V Kutné Hoře se až do roku 1628 střílelo pouze z luků a kuší a teprve od tohoto roku se přešlo na velké a těžké ručnice, tzv. terčovnice. Vítězem se stal střelec, který sestřelil poslední kus terče. Získal tak titul „ptačí král“ a povinnost zaplatit ostatním hostinu. Střelci, kteří sestřelili křídla, se stali „maršálky“, za další kusy terče se udělovali věcné (např. cínové nádobí) nebo peněžité ceny.

Původní středověkou střelnicí a místem konání slavnosti byl hradební příkop před Kolínskou branou. V roce 1776 si ale ostrostřelci vybudovali novou dřevěnou střelnici v Lorci za pivovarem. Tu v roce 1854 nahradila střelnice kamenná, o pár let později rozšířená o restauraci a taneční sál. Sbor si založil dokonce vlastní kapelu.

Ostrostřelcem se mohl stát pouze plnoprávný měšťan, zpravidla tedy úředník nebo nejpřednější řemeslník německé národnosti. Teprve po roce 1848 se národností složení sboru mění, ale z politického hlediska k žádné zásadní změně nedochází. Sbor se i nadále staví na stranu konzervativní části městské reprezentace snažící se především o hospodářský rozvoj města, národnostní otázka je mu lhostejná.

Ostrostřelecký sbor se účastnil celé řady městských oslav, mj. návštěvy císaře Františka Josefa I. v Kutné Hoře v roce 1906. Svou kapelu vysílal nebo zapůjčoval na slavnosti ostatních spolků. Při národní slavnosti odhalení pamětní desky na rodném domě Josefa Kajetána Tyla v roce 1862 byl ale kritizován za přetrvávající německé povely.

Po roce 1918 ostrostřelci nejprve zničili všechny památky na sborovou historii, která je spojovala s monarchií (prapory, obrazy, uniformy, ...) a následně se zapojili do nově vzniklé Národní jednoty střelecké. V roce 1923 zcela splynuli se Sborem československých střelců.

Josef Kremla, ČMS