František Josef I.

Spolkový život a osobnosti Kutné Hory 19. století – díl V.

Kutnohorský dvouzlatník, 1887, Sbírka ČMS

Celá druhá polovina 19. století je spojena s vládou císaře a krále Františka Josefa I., který nastoupil na trůn po svém odstoupivším strýci Ferdinandu V. Tehdy osmnáctiletý František Josef se ujal vlády 2. 12. 1848 v Olomouci a vládl až do své smrti 21. 11. 1916, tedy 68 let. Vyjma revolučních událostí roku 1848 a Prusko-rakouské války v roce 1866 byly české země na dlouhou dobu ušetřeny válečných konfliktů.

Poklidný život v Kutné Hoře nijak zvlášť nenarušovalo ani soužití místních německy a česky mluvících obyvatel. Tak jako ve většině ostatních měst mocnářství projevovali i zdejší lidé loajalitu k vládnoucímu Habsbursko-lotrinskému domu (neloajalita k císaři byla pro drtivou většinu obyvatel věci zcela nepochopitelnou). Pravidelně pořádali slavnosti a bohoslužby k uctění panovníka a jeho rodiny. Příležitostí se našlo opravdu dostatek: v roce 1854 se císař oženil s bavorskou princeznou Alžbětou, v roce 1858 se jim narodil syn Rudolf, v roce 1879 se konala oslava stříbrné svatby císařského páru, v roce 1880 slavil císař padesáté narozeniny a o rok později se konala svatba korunního prince Rudolfa s belgickou princeznou Stefanií. U příležitosti 40. výročí panování (1888) zřídila kutnohorská rolnická škola císaři pomník před bočním vchodem do jezuitské koleje. Na komolý jehlan nechala škola postavit jednu z poškozených gotických fiál, která byla právě snesena z opravovaného chrámu svaté Barbory.

Po pokusné obnově těžby stříbra v 80. letech 19. století narazilo těžařstvo na Rejském pásmu na stříbrnou rudu. Její část (16 vagónů) byla odeslána ke zpracování do Příbrami. Zásluhou MUDr. Františka Stáněho vyrazila z takto získaného stříbra vídeňská mincovna v roce 1887 výtěžkový kutnohorský dvouzlatník s portrétem panovníka a chrámem sv. Barbory. Největší slávy se však Kutná Hora dočkala až na začátku 20. století. Císař a král František Josef I. se 21. června 1906 zastavil při své cestě do Liberce krátce i v Kutné Hoře. Strávil zde sice pouhých 103 minut, během kterých absolvoval slavnostní uvítaní, prohlídku bývalé královské mincovny ve Vlašském dvoře a chrámu svaté Barbory. Velkou zásluhu na této vzácné návštěvě měl ministr pro české záležitosti JUDr. Bedřich Pacák, který v Kutné Hoře dlouhá léta vedl svou advokátní kancelář. Slavnou návštěvu připomíná vitrážové okno v druhé kapli ochozu svatobarborského chrámu (kaple sv. Blažeje) z roku 1913. František Urban zde spodobnil císaře při modlitbě u hlavního oltáře chrámu.

Naopak střední okno vysokého chóru připomíná oslavy 70. narozenin císaře. Jeho donátor JUDr. Antonín Schneider-Svoboda ho nechal opatřit nápisem: „Na oslavu 70. narozenin J. W. císaře a krále Františka Josefa I. věnoval J.U.D.r. Schneider-Svoboda c. k. státní zástupce L. P. 1900.“

Josef Kremla, ČMS