Zemětřesení před 420 lety

Císařský list

První zmínka o zemětřesení v Kutné Hoře se váže k roku 1348. Informaci nalézáme však pouze v literatuře: "Dne 23. června 1348 strhla se strašlivá bouřka s lijavcem hrozným vichrem a krátkým zemětřesením na Kutnou Horu, čímž množství znamenitých domů se sesypalo, šachty vodou se naplnily, a množství kovkopův v nich o život přišlo. …" (Veselský, P. M.: Královské horní město Hora Kutná. Kutná Hora 1867). Původní pramen Veselský bohužel neudává, takže se lze pouze dohadovat, z jakého písemného pramene nebo svědectví čerpal.

Bližší informace nezískáme ani v tzv. "Dačického Pamětí". Zde se k roku 1348 uvádí: "L. 1348. … Téhož léta stalo se zemětřesení na den památky sv. Pavla na víru obrácení 25.1. . … Též mnozí lidé zahynuli u Hory." (Dačický z Heslova, M.: Paměti. Praha 1996). Zápis psal Mikulášův dědeček z matčiny strany Bartoš z Práchňan (1444-1510), který neuvádí, jestli toto zemětřesení bylo pozorováno i v Kutné Hoře nebo ne. Navíc ani informaci o mrtvých s ním nelze nijak spojovat, neboť v tomto roce zasáhla České království černá smrt - mor.

V průběhu věků postihlo Kutnou Horu ještě mnoho dalších zemětřesení - v roce 1411, 1580, 1588, 1590, 1615, 1690, 1749 a 1768. Nejvíce zpráv a svědectví se dochovalo o událostech z 29. února 1588. Zpráva byla nejen podrobně zapsána do městských knih, ale krátce po události si podrobné informace vyžádal i sám císař Rudolf II. Za císařovým zájmem ale stály především podivné zvěsti, že se po zemětřesení začala šířit "bolest morní". Páni radní si před odpovědí vyžádali mnohá různá svědectví. Tak jako první si předvolali hrobníky, kteří však o žádných "morních bolestech" nevěděli. Následovalo předvolání perkmistrů, horních úředníků nebo třeba hlásných: "Pavel Lukšů, perkmistr: Jest tak, že tehdáž v pondělí masopustní byl dole s jinými, že všudy po všem dole slyšeli, že takové hnutí skály bylo. Domnívali se, že se všecko na ně boří a láme. A zdálo se tak, jako by nějaký velký draum silný trám nebo kláda po hašpli vrátek dolů dávali, až hrozno."

Samozřejmě bylo vyslechnuto mnoha havířů, kteří v tu dobu byli v dolech. Všechny jejich výpovědi byly rovněž zaznamenány do memorabilií: "Potom havířstva velký počet povolán, jakž z Kaňkovských tak i z Stříbrných hor. A ti jsouce dotazováni oznámili, že to všichni slyšeli jak na Kaňku tak i na Stříbrných horách, po Kuklíku a jinde; trvalo to dobrou chvilku, co by mohlo býti asi půl čtvrtka hodiny anebo co by mohl draum dolů z taghašple vrátek na povrchu, čili "na dni" dáti; více netrvalo." (Fiala, J.: O zemětřeseních v Kutné Hoře, Kutnohorské příspěvky k dějinám vzdělanosti české, Kutná Hora 1931). Že rozsah zemětřesení nebyl záležitostí čistě lokální, dosvědčují i jeho pozorování v Bydžově, Kolíně, Čáslavi, Přelouči a Týnci nad Labem. Dokonce o něm vyšlo i několik kázání.

Další velké zemětřesení přišlo hned o dva roky později, tedy v roce 1590. I o něm byl pořízen podrobný zápis do městských knih. Páni radní pokládali toto zemětřesení dokonce za boží trest, a nařídili proto pokání. A když se o Štědrém dnu zřítili dva štíty domu Zikmunda Stejška z Freisichselbstu (dnešní Šultysova ulice čp. 173), bylo to přičteno k následkům těchto otřesů.

K objasnění důvodů zemětřesení v Kutné Hoře jsme požádali RNDr. Jana KOZÁKA, CSc. z Geofyzikálního ústavu AV ČR, oddělení seismologie: "V historickém horizontu se nedá říci, že Česká kotlina je seismicky zcela klidná. Za období posledních 400 až 500 let, pro které se (částečně) dochovaly městské kroniky, bylo v této oblasti zaznamenáno několik zemětřesení, kterým se někdy říkalo "rány" (např. Mělnická rána 8. dubna 1898). Podél toku řeky Labe jich bylo několik, další otřesy byly registrovány i v Podkrkonoší (Pilníkov 1789 aj.). Tyto slabé seismické otřesy se přičítají pohybům podél sekundárních zlomů a poruch uvnitř Českého masivu."

Zcela bez zajímavosti jistě není, že v návaznosti na zemětřesení, které způsobilo velkou vlnu tsunami v Indickém oceánu na sklonku roku 2004, bylo i v Kutné Hoře pozorováno rozkmitání hladiny vody ve starých důlních dílech.

Josef Kremla a Jana Králová

Přepis císařského listu z roku 1588

Slovutní a poctiví přátelé milí!

Rozpráví se zde vůbec, kterak by u vás okolo Hory minulých dnův třesení země a přitom neobyčejné povětří býti, též bolest morní zhusta proskakovati měla. I chtíc JMcísařská, pán náš nejmilostivější toho grunt věděti, protož vám na místě JM. poroučíme, abyste nám o tom, kdy a jak jest se to stalo, promírají-li u vás a na jaké bolesti bez meškání jistou zprávu učinili. Na tom JMcísařské jistou vůli naplníte. Dán na hradě Pražském v pondělí po neděli postní Reminiscere léta 1588.

Císaře J. M. rady zřízené komory v království českém.

14. března 1588