Aktuality a tiskové zprávy

Ignác Raab - barokní malíř kutnohorských jezuitů

České muzeum stříbra na Hrádku připravilo na prázdniny další zajímavou výstavu. Široká veřejnost může shlédnout velký obrazový cyklus ze života světce sv. Františka Xaverského, spoluzakladatele Tovaryšstva Ježíšova. Dvaadvacet pláten, původně určených k výzdobě stěn chodeb kutnohorské jezuitské koleje, líčí cestu jezuitského misionáře do Indie a jeho apoštolské působení ve východní Asii. Základní osou vyprávěného příběhu jsou zázraky, které František na své pouti vykonal.

Autorem obrazů je řádový malíř Ignác Viktorin Raab (1715 – 1787), který působil v Kutné Hoře v padesátých letech 18. století. Svým dílem navazuje na tvorbu našich předních barokních umělců a posouvá ji dál do fáze rokokové, ať již barevností či světelnou výstavbou obrazů, ale i jistým sentimentem.

Soubor olejomaleb, dlouhodobě ukrytý v depozitáři, byl zatím prezentován pouze jednou po jeho zrestaurování v roce 1993. Aktuálně si výstavu mohou návštěvníci muzea prohlédnout v kutnohorském Hrádku do 31. 8. 2017 každý den kromě pondělí, a to od 10 hod do 18 hod. Připraven je pro ně také doprovodný program a čtvrteční komentované prohlídky začínající ve 14 hodin.

Najdi si svého pradědečka

České muzeum stříbra připravilo v Tylově domě na letošní prázdniny výstavu nazvanou poeticky Najdi si svého pradědečka. K vidění je devět rozměrných tabel s desítkami fotografií se jmény členů a občas i členek především kutnohorských spolků. Pro usnadnění hledání výstavu doprovází i abecední soupis všech jmen s odkazem na příslušné tablo. Návštěvník tak může buď desítky minut pátrat po svých předcích sám, anebo jít tak říkajíc na jisto.

Prvním vystaveným tablem je třídílný soubor Řemeslnické jednoty vytvořený v roce 1907 při příležitosti 25. výročí založení spolku, následuje Vzdělávací a podpůrná jednota Barák v Hoře Kutné z roku 1912. Nejvíce fotografií a zároveň i s nejvíce ženami má Podpůrná jednota Karel Havlíček Borovský v Kutné Hoře z roku 1931. Z dalších lze jmenovat např. Spolek vzájemně se podporujících vojenských vysloužilců založený v roce 1904, Kruh řemeslníků z roku 1906 nebo Výbor Všeobecné krajinské výstavy v Kutné Hoře v roce 1928.

Dvě z tabel se však netýkají osobností Kutné Hory, ale naopak Uhlířských Janovic a širokého okolí. Prvním je Obecní zastupitelstvo města Uhlířských Janovic z roku 1919 a druhým pak Československá obec legionářská v Uhlířských Janovicích. Jsou na něm legionáři z celého Uhlířskojanovicka, tedy i ze všech vesnic z blízkého i vzdáleného okolí. Tablo vzniklo v roce 1928 při příležitosti 10. výročí vzniku samostatného Československa.

Do 31. srpna tak máte i Vy možnost zkusit si najít svého předka, a to od úterý do soboty mezi 10. a 16. hodinou.

Návštěvnost v červnu 2017

Návštěvnost expozičních okruhů a výstav Českého muzea stříbra v červnu 2017:

Hrádek8 232
Kamenný dům798
Tylův dům128

Návštěvnost v květnu 2017

Návštěvnost expozičních okruhů a výstav Českého muzea stříbra v květnu 2017:

Hrádek16 999
Kamenný dům1 635
Tylův dům252

84 Babiček k vidění v Tylově památníku!

Od 13. dubna do 27. května je v Tylově památníku k vidění výstava, která prezentuje výběr knih „Babička“ od Boženy Němcové (1820-1862) z rozsáhlé sbírky malíře a novináře Jaroslava Kreibicha. Jeho sbírka v současné době čítá 294 vydání, a to pouze v českém jazyce. Kromě toho shromažďuje také artefakty, které přímo souvisejí s autorkou knihy nebo s její rodinou.

Návštěvníci výstavy si tak mohou prohlédnout například modlitební knihu z roku 1810, kterou vlastnila babička Boženy Němcové. Neméně zajímavé je 2. vydání „Babičky“ z roku 1862, které autorka věnovala den před svou smrtí svému lékaři. Dalším vystaveným osobním předmětem je hrneček s podšálkem z vlastnictví Josefa Němce při pobytu v Polné.

Babičku ilustrovalo více než 80 našich malířů, mezi nimiž nechybí Cyril Bouda, Zdeněk Burian, Adolf Kašpar, Marie Fischerová-Kvěchová, Quido Mánes či Karel Svolinský. Knihy ve vitrínách proto doplňují vybrané ilustrace zavěšené na stěnách.

Otevírací doba v Tylově památníku je úterý – sobota od 10 – 16 hodin.

Filipínský ministr v muzejním dole

V sobotu 8. dubna navštívil České muzeum stříbra Ambeth R. Ocampo, bývalý ministr kultury Filipínské republiky, spisovatel, historik a pedagog Univerzity v Manile. Prof. Ocampo připravuje publikaci o filipínském národním hrdinovi José Rizalovi (1861 až 1896).

Rizal nebyl jen malíř, básník a prozaik, ale i jeden z prvních očních chirurgů v jihovýchodní Asii. Stal se nejvýznamnější postavou národního hnutí za nezávislost a osvobození od španělské nadvlády. Nikdy sice nebyl v přímém styku se skutečnými revolucionáři, byl pro vládní instituce natolik nebezpečným, že byl nakonec popraven.

Prof. Ocampu přivedlo do České republiky Rizalovo přátelství s litoměřickým středoškolským profesorem Ferdinandem Blumentrittem, etnografem a autorem několika článků o Filipínách. Oba pánové si vyměnili stovky dopisů, Rizal dokonce při cestě do Evropy zavítal na čtyři dny za svým přítelem do Litoměřic. Adresoval mu i dopis, který napsal v noci před svou popravou. Ten byl po nálezu v pozůstalosti F. Blumentritta darován filipínským úřadům. Přestože Blumentritt Filipíny nikdy nenavštívil, patří dnes v této zemi mezi nejznámější Čechy vůbec. Je po něm pojmenováno nádraží v Manile, tržiště nebo ulice v několika městech.

Letošní sezóna na Hrádku zahájena

V sobotu 1. dubna otevřel Hrádek svou bránu návštěvníkům po zimní přestávce a v prvních dnech se těší návštěvnosti především cizojazyčných skupin z Francie a Španělska.

Ve středu 6. dubna v 17:30 byla na Hrádku zahájena také výstavní sezóna, a to vernisáží výstavy „Obrazy a akvarely“ výtvarnice Zdeňky Marschalové. „Zdeňka citlivě vnímá změny ve společnosti, inspiruje se životem kolem nás. Ztvárňuje setkání lidí při různých příležitostech, zaznamenává vztahy v nesčetných nuancích a proniká pod jejich povrch. Osobitě rozvíjí odkaz silného proudu „nové figurace“, všímá si, jak se lidé chovají na ulici, při posezení v kavárnách, při sportu. Projevuje vyhraněné sociální cítění, umí přirozeně zaznamenat gesta, pohyb i výraz,“ zaznělo také při zahájení z připraveného projevu PhDr. Jiřího Machalického.

Na vernisáži vystoupila Olga Novotná (soprán) s Táňou Gricovou (klavír), které zprostředkovaly přítomným hostům krásný zážitek v podobě árie z opery Rusalka a muzikálových melodií.

580 let od dobytí hradu Sion

V letošním roce si připomínáme 580. výročí dobytí hradu Sion u Chlístovic, posledního útočiště radikálních táboritských husitů. Majitelem hradu a velitelem obránců byl husitský hejtman Jan Roháč z Dubé, který se nesmířil s nástupem Zikmunda Lucemburského na český trůn a který po tři roky vedl vojenské akce proti svému právoplatnému králi. Ozbrojený odpor Roháčovy družiny přiměl Zikmunda na jaře roku 1437 k svolání zemské hotovosti, do jejíhož čela jmenoval nejvyššího hofmistra a zemského soudce Hynka (Hynce) Ptáčka z Pirkenštejna. Ten Roháče počátkem května oblehl.

Všichni zúčastnění patrně předpokládali, že se oba velitelé dohodnou. Ke skutečnému boji tak patrně došlo až po příchodu uherských jednotek. Následoval pravděpodobně krátký, ale urputný boj v řádu několika málo dní. Hrad byl dobyt 6. září a po zajetí přeživších obránců zapálen. O dva dny později byli zajatci dovedeni do Prahy. Roháč měl být ihned předveden před krále Zikmunda, následně podstoupil výslech útrpným právem v mučírně Staroměstské radnice a v pondělí 9. září spolu se svými bojovníky na popravišti pod Vítkovem potupně oběšen.

Při této příležitosti jsme pro návštěvníky 1. prohlídkového okruhu na Hrádku připravili dvě vitríny nejen s artefakty z muzejní sbírky nalezenými při archeologickém výzkumu hradu v 60. letech minulého století, ale i nejnovější nálezy kolegů z NPÚ a Západočeské univerzity v Plzni z let 2011 až 2013.

50 let muzejního dolu

Letos uplyne 50 let od objevení středověkého důlního díla na oselském rudním pásmu, které vešlo do povědomí široké veřejnosti jako „muzejní důl“, nebo ještě více pod nesprávným označením „Osel“.

Důlní dílo bylo objeveno v roce 1967 v rámci rozsáhlého inženýrskogeologického průzkumu historického jádra města. Při kopání průzkumné šachtice u opěrné zdi před jezuitskou kolejí narazili pracovníci v hloubce 22 m na středověkou štolu. Rychle následoval montanistický průzkum, dokumentace a práce na úpravě dolu. Již v roce 1969 byla část díla zpřístupněna veřejnosti a od té doby je součástí expozice našeho muzea.

Průzkum poněkud zklamal prvotní naděje objevitelů, kteří se domnívali, že našli legendární důl Osel, jeden z nejhlubších a nejbohatších kutnohorských dolů. Objevená štola byla původně vyražena jako průzkumné dílo, později byla upravena pro odvádění vod z oblasti dolu Jiří a tuto funkci plní dodnes. Všechny středověké chodby a dobývky vyražené pod úrovní štoly jsou po staletí zatopeny. Přestože je dnes přístupna pouze malá část nejsvrchnějšího patra dolu, stále oslovuje svou starobylou atmosférou i neobvyklou sintrovou výzdobou nesčetné návštěvníky.

České muzeum stříbra navštívilo loni téměř 135.000 návštěvníků

V loňském roce se objekty Českého muzea stříbra tradičně těšily velké oblibě tuzemských i zahraničních návštěvníků. Na Hrádek, do Kamenného nebo Tylova domu, do stálých expozic, na dočasné výstavy i tematické akce si našlo cestu celkem 134.994 návštěvníků (o 7,5 % více než loni), z toho 74 % tvořili tuzemští a 26 % zahraniční turisté. Nejvíce českých turistů přijelo o prázdninách, během července a srpna. Nejvíce zahraničních pak v srpnu a v září. „Jen v měsíci červnu k nám zavítalo téměř 200 školních skupin,“ říká Vojtěch Vörös, vedoucí průvodců v Českém muzeu stříbra.

„Nárůst návštěvnosti je dán především tím, že jsme zrealizovali více akcí a výstav. Zatímco ve výstavní síni Hrádku probíhaly nepřetržitě po celou sezónu tematické výstavy, v 1. patře Hrádku byla od června do listopadu k vidění výstava Kutná Hora a Lucemburkové na českém trůně. O výstavu byl mezi návštěvníky velký zájem, a to díky vzácným exponátům a replikám - císařské koruny Karla IV. a sedlecké monstrance,“ říká ředitelka Českého muzea stříbra Světlana Hrabánková.

Nad rámec ročního plánu byla také připravena vánoční pohádková výstava s názvem Pohádkové Vánoce, kterou za měsíc, kdy byla otevřena veřejnosti, navštívilo 1500 návštěvníků, z toho 27 tříd základních a mateřských škol. Mgr. Růžena Votrubová, učitelka druhé třídy ze ZŠ Žižkov, říká: „Výstava byla skutečně úžasná. Pohádky k Vánocům prostě patří. Děti byly nadšené, především z pracovních listů a z toho, že mohou soutěžit, kdo uhádne více pohádek. A i já jsem se na chvilku vrátila do dětských let.“

Kromě výstav proběhlo v loňském roce i šest tematických akcí, například tradiční Muzejní noc, Den Středočeského kraje nebo Advent na Hrádku. Kromě doprovodného programu bylo vždy také uspořádáno malé tržiště. Akce byly navštěvovány především lidmi z regionu. „Na těchto akcích je vždy fajn atmosféra a dostáváme milou zpětnou vazbu od návštěvníků. Baví nás to a ve stejném duchu chceme pokračovat i v příštím roce,“ dodává Edita Dvorská, která tyto akce organizuje.

České muzeum stříbra v roce 2016 (Hrádek, Kamenný a Tylův dům):

7 stálých expozic
9 dočasných výstav
6 tematických akcí s doprovodným programem
1 doprovodný program pro školy k výstavě Kutná Hora a Lucemburkové na českém trůně

Stránky