Aktuality a tiskové zprávy

Vánoce (nejen) našich babiček

Jak slavili Vánoce naši rodiče, babičky a prababičky? Co dostávaly děti pod stromeček, s čím si hrály? A co nesmělo chybět na vánočním stromečku? To všechno se dozvíte na našem adventním programu, který doprovodí také tradiční tvořivá dílna.

Objednávky na program přijímáme od 30. 9. 2024 od 7:00. Kontaktujte nás nejlépe prostřednictvím e-mailu kocianova@cms-kh.cz, popř. telefonicky na čísle 607 026 625. Nezapomeňte zmínit, které termíny (dny, časy) Vám vyhovují nejvíce, mějte jich prosím připravených více.

Místo: Hrádek (výstava Ježíšek nebo Děda Mráz)
3.–20. 12. 2024
Cena: 30 Kč/žák

Husité online

Den před 600. výročím bitvy u Malešova se v Českém muzeu stříbra na Hrádku konal 5. kutnohorský kulatý stůl s názvem „Kutná Hora husitská“. Osm přednášek, devět přednášejících, témata historická, archeologická, vojenská i numismatická – to vše nyní i online na YouTube kanálu muzea. Konference proběhla ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Praze – Státním okresním archivem Kutná Hora a MAS Lípa pro venkov z. s.

Stavitelé katedrál

Ve čtvrtek 20. června byla v Dačického domě v Kutné Hoře slavnostně otevřena výstava Stavitelé katedrál, kterou připravilo České muzeum stříbra ve spolupráci s Nadací Kutná Hora – památka UNESCO, Archeologickým ústavem AV ČR a portálem stavitele-katedral.cz. Autoři výstavy Marek Zágora a Josef Kremla výstavou přibližují nejširší veřejnosti fascinující svět středověkých katedrál, jejich vznik, symboliku a funkce a ukazují dobová vyobrazení středověké stavební hutě. Vystavené exponáty jsou primárně zaměřeny na obě kutnohorské katedrální stavby – chrám Božího Těla a svaté panny Barbory a sedleckou katedrálu Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele. Iluminované rukopisy, které zachycují středověká staveniště, reprezentují prvotřídní vědecké faksimilie Křižácké bible francouzského krále Ludvíka IX., Bible moralisée, Ambraského vzorníku nebo české Velislavovy bible.

5. kutnohorský kulatý stůl

Ve čtvrtek 6. 6. proběhl 5. kutnohorský kulatý stůl, tentokrát na téma Kutná Hora husitská. Termín nebyl zvolen náhodně, jednalo se totiž o „předvečer“ bitvy u Malešova, od které letos uplynulo již 600 let. K příležitosti tohoto výročí probíhá v našem muzeu také stejnojmenná výstava Kutná Hora husitská. Čtvrteční program byl opravdu bohatý, účastníky čekalo celkem 8 přednášek věnujících se tomuto období z různých úhlů pohledu, na své si tak přišli milovníci zbraní, umění i historie. Děkujeme za spolupráci Státnímu oblastnímu archivu v Praze – Státnímu okresnímu archivu v Kutné Hoře, MAS Lípa pro venkov z.s. a v neposlední řadě všem přednášejícím!

V Kamenném domě se strašilo, na Hrádku se hrálo

Tak by se dala shrnout 19. muzejní noc v Českém muzeu stříbra, která proběhla v pátek 17. května od 19 do 23 hodin v prostorách Hrádku a Kamenného domu. Program byl opravdu velkolepý.

Jak je zvykem, výstavy i stálé expozice si mohli návštěvníci prohlédnout za symbolické dobrovolné vstupné, zároveň jim zde byli k dispozici naši průvodci a pracovníci odborného oddělení, aby zodpověděli jejich zvídavé dotazy.

Ve dvou vstupech pobavilo i poučilo představení souborů Mrsťa Prsťa, SHŠ Colonia Nova a Malé divadlo Kolín, které svým představením na téma husitství doplnilo interaktivní výstavu Kutná Hora husitská. Po celý večer se Hrádkem linula také hudba souboru Hausbroken Consort. Na své si přišli i nejmenší, nechybělo totiž malování na obličej ve stylu starověkého Egypta, které zpestřilo výstavu Ve stínu pyramidy.

Bohatý program pro děti i dospělé byl připraven i v Kamenném domě, tentokrát přejmenovaném na Strašidelný Kamenný dům. Děti tu absolvovaly stezku odvahy, kde na ně čekaly rozličné úkoly čertů, bludičky, bílé paní, čarodějnice a dalších. Dospělí si mohli užít ukázky hry na harmonia v podání Ondřeje Muchy, autora výstavy Kutnohorská varhanářská škola.

Návštěvnost letošní muzejní noci v Českém muzeu stříbra se vyšplhala na úctyhodných na Hrádku 2 643 osob a 1903 osob v Kamenném domě a my se již teď těšíme na další akce, které nás letos čekají, z těch nejbližších můžeme zmínit třeba 5. kutnohorský kulatý stůl, tedy konferenci na téma husitství přístupnou široké veřejnosti, který proběhne 6. 6. na Hrádku. Dále nás 19. 6. čeká přednáška Mgr. Gabriely Vrtalové na téma Příběhy egyptských mumií aneb o zvířatech a lidech.

Ve stínu pyramidy

Už jste někdy viděli mumii ženy, kočky nebo poštolky? Navštivte výstavu Českého muzea stříbra Ve stínu pyramidy a uvidíte mnohem víc. Výstava prezentuje více než 130 zajímavých egyptologických předmětů z kolekce amerického průmyslníka Ludvíka V. Holzmaistera z Moravské Třebové.

České muzeum stříbra ve spolupráci s Muzeem v Moravské Třebové a Národním muzeem – Náprstkovým muzeem asijských, afrických a amerických kultur připravilo jedinečnou výstavu Ve stínu pyramidy. Jejím ústředním exponátem výstavy je mumie ženy zv. Hereret (v překladu Květina), která je pohřbena ve dvojité cedrové rakvi a je opatřena nádherně zdobeným kartonážovým krunýřem stáří 3000 let. Mumie pochází z města Láhún, které se nachází při ústí do oázy Fajúm. Byla pravděpodobně objevena na konci 19. století anglickým egyptologem Williamem Matthewem Flindersem Petriem (1853–1942). Do soukromé L. V. Holzmaistera se sbírky se dostala nákupem z obchodu R. H. Blancharda, který prodával předměty vyřazené z Egyptského muzea v Káhiře.

To však není jediná mumie na naší výstavě! Nachází se zde také mumie kočky a menšího dravého ptáka. Dále můžete spatřit schránky na mumifikovaná zvířata, vešebty, skaraby, egyptské šperky, kamenné nádoby a řadu krásných a ojedinělých předmětů. Výstava též představuje samotného moravskotřebovského rodáka a mecenáše Ludvíka V. Holzmaistera, který díky své cestovatelské vášni vytvořil unikátní mimoevropskou sbírku značné kvality. Sbírka obsahuje řadu unikátů z Barmy, Indie, Číny, ale i z Ameriky nebo Austrálie.

Autorem výstavy je český afrikanista a egyptolog PhDr. Pavel Onderka z Národního muzea – Náprstkova muzea.

Pracovníci muzea vytvořili též doprovodný program z názvem Okno do Egypta s tvořivou dílnou. K výstavě jsme též připravily několik přednášek, které se budou konat po dobu trvání výstavy a budou pravidelně zveřejňovány na našich sociálních sítích.

Těšíme se na Vaši návštěvu!

Kutnohorská varhanářská škola

Máte rádi hudbu a rádi se zaposloucháte v chrámech do zvuků varhan? Tak právě pro vás je určena výstava Kutnohorská varhanářská škola v Kamenném domě. Zde se nejen dozvíte, že Kutná Hora byla městem varhanářů, ale třeba také to, že kromě varhan bylo dalším oblíbeným hudebním nástrojem harmonium. Pokládáte si otázku, jak se tyto nástroje od sebe liší? Nejen to se dozvíte při návštěvě naší výstavy. A v neposlední řadě si budete moci na vystavená harmonia i zahrát.

V letošním roce si připomínáme 120. výročí narození syna zakladatele první české továrny na varhany a harmonia Jana Tučka z Kutné Hory. Při této příležitosti uspořádalo České muzeum stříbra ve spolupráci s první soukromou expozicí harmonií v ČR Harmonium–Historie Prostějov výstavu věnovanou právě varhanářskému řemeslu – umění, které mělo v Kutné Hoře dlouholetou tradici. Nejstarší zmínku o kutnohorských varhanech nalezneme již v roce 1424. Výstava představuje zejména varhanářské umění z pozdější doby, kdy v Kutné Hoře působily jednotlivé rodinné firmy. V 18. století to byla firma Horák–Jozefy, kde spolu s otcem Františkem Pavlem Horákem spolupracovali synové Karel a Ignác i jeho zeť Jan Jozefy. Z jejich dílny vzešly varhany v kostele sv. Jakuba i v kostele sv. Jana Nepomuckého a další.

V 19. století poptávka na výrobu varhan, pian či harmonií rostla, a tak se postupně rodinné dílny změnily na továrny. Jednu z prvních továren založili v roce 1859 bratři Václav a Antonín Mölzrové, kteří předtím získali bohaté zkušenosti v cizině. V Kutné Hoře se usadil Antonin Mölzer v Rudné ulici čp. 599 a v jeho podniku pak pokračoval od roku 1905 syn Josef Mölzer (později psán jako Melzer). Firma byla také jednou z prvních, která začala stavět varhany s pneumatickou a později elektropneumatickou trakturou. Rozkvět firmy pozastavila první světová válka. Po jejím skončení se firma inspirovala americkým varhanářstvím a jako první začala se stavbou varhan systému UNIT. První velké varhany tohoto typu byly postaveny v Jiráskově divadle v Hronově. Dalšími významnými zakázkami byly varhany v Praze (katedrála sv. Víta, kostel sv. Václava ve Vršovicích, Arcibiskupský seminář v Dejvicích), Kutné Hoře (kostel sv. Jakuba, katedrála Sedlec), Hradci Králové (katedrála sv. Ducha) atd.

Po únorovém puči v roce 1948 Josef Melzer emigroval ke své dceři do Montrealu v Kanadě, kde v roce 1958 zemřel.

Největší část vystavených nástrojů, harmonií, však pochází z továrny Jana Tučka, založené v roce 1869 v Kutné Hoře. Jan založil nejprve dílnu na výrobu tahacích harmonik a dalších hudebních nástrojů v Libušině ulici čp. 373. Poté svou firmu přemístil do Barborské ulice do kaple Božího těla, kde založil továrnu, v níž vyráběl převážně varhany a harmonia. Tučkovy varhany se dodávaly do řady významných kostelů nejen v Čechách, ale i do zahraničí, např. Polska, Chorvatska atd. Mezi nejvýznamnější a největší práce Jana Tučka patří varhany v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře a varhany ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Jeho práce byla vysoce ceněna a na mnoha výstavách obdržel řadu medailí. Jan Tuček se věnoval i veřejným záležitostem. V roce 1888 byl Jan Tuček zvolen do zastupitelstva města, od roku 1892 byl členem městské rady a od roku 1904 vykonával funkci zástupce starosty města. Dále byl zvolen starostou obchodní a živnostenské komory, která mu v roce 1911 udělila velkou stříbrnou medaili s diplomem za zásluhy. Roku 1912 byl jmenován dvorním dodavatelem císaře Františka Josefa I. Od roku 1908 pomáhal s firmou i syn Zdeněk, který pokračoval ve vedení po smrti svého otce (1913). Od roku 1935 předal firmu mladšímu bratru Janovi, který v ní setrval do roku 1951. Poté byla Tučkova továrna sloučena s firmou Mölzer, a dále pracovala jako kutnohorské varhanářské družstvo Organa. Z varhanářské dílny Jana Tučka vycházeli i další odborníci, kteří se postupně osamostatnili a založili i vlastní firmu. Výstava představuje např. Františka Medřického (1888–1980). Jeho podnik bychom našli v Rašínově ulici čp. 47 (dnes Štefánikově). Svou praxi získal nejprve v Tučkově továrně a od roku 1908 v Rakousku v závodech Czapek a Mauracher. Poté se vrátil do Kutné Hory a pracoval jako pomocník u firmy Emanuela Steina. Později si zřídil vlastní závod. Z dílny Františka Medřického vzešly varhany pro kostel církve československé v Plaňanech. Další dvoumanuálové varhany byly instalovány v kostele sv. Jiří ve Vraném nad Vltavou v roce 1942. Významnou zakázkou byly „Třetí královédvorské varhany“ postavené v letech 1943–1953 ve Dvoře Králové pro evangelický kostel.

Výstava nabízí i interaktivní prvky a doprovodné programy. Během prohlídky si mohou návštěvníci zahrát nejen na harmonia, ale i na varhaní píšťaly či si mohou objednat doprovodný program – „Varhany na strany“, který muzeum pořádá ve spolupráci s Římskokatolickou farností – arciděkanstvím Kutná Hora. Během programu se účastníci seznámí s výstavou, a poté je čeká návštěva kostela sv. Jakuba, kde probíhá ukázka hry na varhany. Dále se mohou návštěvníci těšit na komentovanou prohlídku s autorem výstavy Mgr. Art. Ondřejem Muchou, DiS., která proběhne na Den Středočeského kraje 28. října.

Kutná Hora husitská

Chtěli byste si obtěžkat husitské zbraně či obléknout středověké šaty? Nejen to můžete zažít na interaktivní výstavě, jež mimo jiné přibližuje události doby husitské v Kutné Hoře a okolí, které ovlivnily dějiny celého Českého království. Nadšence středověku zaujmou archeologické nálezy, iluminace, repliky husitských zbraní či lidské lebky s válečnými šrámy. Výstavou tak připomínáme 600. výročí bitvy u Malešova. Instalace hrající na všechny smysly je vhodná pro malé i velké návštěvníky.

Husitské období sice zdánlivě patří k velmi známým a stále dokola opakovaným úsekům našich dějin, ale ve skutečnosti mají běžní lidé o této epoše představy velmi zjednodušené: Hus byl hrdina, Žižka byl hrdina, práčata byla roztomilá děcka s prakem a Zikmund byl zrádce a liška ryšavá, ještě pár letopočtů nebo alespoň „jména“ bitev. Letošní rok přitom můžeme s nadsázkou nazvat rokem Žižkovým, neboť právě letos uplyne 600 let od smrti tohoto českého vojevůdce. K tomuto kulatému výročí se zdánlivě připojilo i České muzeum stříbra v Kutné Hoře se svou výstavu Kutná Hora husitská. Impulzem k jejímu vzniku však nebyl Jan Žižka, ale 600. výročí bitvy u Malešova (7. června 1424).

Jak již název výstavy napovídá, je její zaměření poněkud širší – dějiny města Kutné Hory a jeho širokého okolí v první polovině 15. století. Základním motivem, který celou výstavou provází, je časová osa začínající papežským schizmatem (1378) a končí kutnohorským náboženským mírem (1485). Reflektuje významné události Českého království, které doplňují ty z kutnohorského regionu. Kutná Hora byla ve středověku druhým největším městem Českého království, takže zdejší děje významně ovlivňovaly osudy celého státu. Na počátku husitských válek patřila Kutná Hora se svým převážně katolickým a do značné míry i německým obyvatelstvem mezi tvrdé odpůrce husitů. Známý je zejména příběh o metání chycených husitů do opuštěných šachet. Málokdo už ale ví, že kutnohorský královský rychtář Václav z Donína (majitel Hrádku) vedl opakovaně městskou hotovost do bojů proti husitům. Zúčastnil se i Zikmundovy I. křížové výpravy a tím i jeho porážky v bitvě na Vítkově (1420), kam jako jeden z málo přivezl dokonce i dělo! Kutná Hora se stala dočasně i sídlem krále Zikmunda a jeho dvora. Turbulentní byl pak zejména rok 1421, ve kterém byla Kutná Hora nejprve na straně krále, od jara do Vánoc husitská, pak zde pár dnů opět sídlil Zikmund, aby ho na Tři krále 1422 Žižka definitivně vyhnal.

Na straně husitských polních vojsk pak zůstala Kutná Hora až do závěrečné bitvy u Lipan (1434), do které vyslala svůj oddíl na podporu radikálních husitů v čele s Prokopem Holým. Tím de facto válka skončila. Výjimkou a místem posledních bojů byl hrad Sion ležící u vsi Chlístovice nedaleko Kutné Hory, který bránil Zikmundův zarytý odpůrce Jan Roháč z Dubé až do roku 1437. Definitivní konec sporů mezi katolíky a kališníky nastal až s kutnohorským náboženským mírem v roce 1485, který uzákonil právo každého obyvatele, včetně poddaných, se svobodně rozhodnout, jestli bude přijímat pod jednou (tělo Páně) nebo pod obojí (tělo i krev Páně).

Exponáty prezentované na výstavě pochází z bohatých sbírek kutnohorského muzea a ze sbírek partnerských institucí, jako je např. Národní muzeum, Vojenský historický ústav, Městské muzeum a knihovna Čáslav, Husitské muzeum v Táboře, Archeologický ústav AV ČR v Praze nebo Regionální muzeum v Kolíně. Návštěvníci tak budou moci obdivovat husitskou zbroj, zbraně, kopii kalvy Jana Žižky z Trocnova nalezenou v roce 1910 v kostele sv. Petra a Pavla v Čáslavi, peněžní padělek z doby krále Zikmunda spojovaný s činností penězokazecké dílny na hradě Žleby, zhojené lebky válečníků a v souvislosti s tím i umění středověkých chirurgů či kresbu polychromované kamenosochařské výzdoby původní kazatelny v chrámu sv. Jakuba Většího v Kutné Hoře z roku 1471, která se nedochovala.

Výstava je zaměřena zejména na rodiny s dětmi, kterým husitskou dobu a středověk přiblíží řada aktivit. Malí i velcí návštěvníci si tak mohou vyzkoušet dobové oblečení, kroužkovou košili či obtěžkat dobové zbraně. V písařské dílně se naučí psát gotickým písmem, v polní kuchyni se pak dozvědí, s jakými potravinami by se tehdy nesetkali, a nejen to. Celou výstavu provází doprovodná hra.

Instalaci doplnila krásnými ilustracemi současná přední česká ilustrátorka Eva Chupíková.

Těšíme se na Vaši návštěvu!

Ve stínu pyramidy (27.3. – 31.12. 2024)

Dne 26.3. 2024 byla v Českém muzeu stříbra otevřena výstava Ve stínu pyramidy, připravená ve spolupráci s Muzeem v Moravské Třebová a Národním muzeem – Náprstkovým muzeem asijských, afrických a amerických kultur. Prezentuje egyptologickou sbírku moravskotřebovského muzea, kterou na počátku 20. století do Čech přivezl mecenáš a sběratel Ludwig V. Holzmeister. Ústředním exponátem je mumie mladé ženy zv. Hereret. Na výstavě dále uvidíte více něž 130 exponátů, např. skaraby, vešebty, kamenné nádoby, šperky, zvířecí mumie a řadu dalších unikátů. Autorem výstavy je významný český afrikanista a egyptolog PhDr. Pavel Onderka z Náprstkova muzea.

Pozor, výzva

Máte doma staré fotografie či pohledy, na kterých jsou zachyceny kutnohorské kavárny, restaurace, mléčné bary popřípadě vinárny dob socialismu či starší? Sbíráte obaly od cukrovinek, kávy či čaje popř. reklamní předměty s touto tématikou a měli byste zájem vystavit tyto poklady na připravované výstavě?

Kontakt:
Tel.: 722 994 395
E-mail: altova@cms-kh.cz

Předměty je možné nosit do 28.6.2024 na adresu Barborská 33, Kutná Hora, po-pá 8:00-14:00.

Stránky