Chtěli byste si obtěžkat husitské zbraně či obléknout středověké šaty? Nejen to můžete zažít na interaktivní výstavě, jež mimo jiné přibližuje události doby husitské v Kutné Hoře a okolí, které ovlivnily dějiny celého Českého království. Nadšence středověku zaujmou archeologické nálezy, iluminace, repliky husitských zbraní či lidské lebky s válečnými šrámy. Výstavou tak připomínáme 600. výročí bitvy u Malešova. Instalace hrající na všechny smysly je vhodná pro malé i velké návštěvníky.
Husitské období sice zdánlivě patří k velmi známým a stále dokola opakovaným úsekům našich dějin, ale ve skutečnosti mají běžní lidé o této epoše představy velmi zjednodušené: Hus byl hrdina, Žižka byl hrdina, práčata byla roztomilá děcka s prakem a Zikmund byl zrádce a liška ryšavá, ještě pár letopočtů nebo alespoň „jména“ bitev. Letošní rok přitom můžeme s nadsázkou nazvat rokem Žižkovým, neboť právě letos uplyne 600 let od smrti tohoto českého vojevůdce. K tomuto kulatému výročí se zdánlivě připojilo i České muzeum stříbra v Kutné Hoře se svou výstavu Kutná Hora husitská. Impulzem k jejímu vzniku však nebyl Jan Žižka, ale 600. výročí bitvy u Malešova (7. června 1424).
Jak již název výstavy napovídá, je její zaměření poněkud širší – dějiny města Kutné Hory a jeho širokého okolí v první polovině 15. století. Základním motivem, který celou výstavou provází, je časová osa začínající papežským schizmatem (1378) a končí kutnohorským náboženským mírem (1485). Reflektuje významné události Českého království, které doplňují ty z kutnohorského regionu. Kutná Hora byla ve středověku druhým největším městem Českého království, takže zdejší děje významně ovlivňovaly osudy celého státu. Na počátku husitských válek patřila Kutná Hora se svým převážně katolickým a do značné míry i německým obyvatelstvem mezi tvrdé odpůrce husitů. Známý je zejména příběh o metání chycených husitů do opuštěných šachet. Málokdo už ale ví, že kutnohorský královský rychtář Václav z Donína (majitel Hrádku) vedl opakovaně městskou hotovost do bojů proti husitům. Zúčastnil se i Zikmundovy I. křížové výpravy a tím i jeho porážky v bitvě na Vítkově (1420), kam jako jeden z málo přivezl dokonce i dělo! Kutná Hora se stala dočasně i sídlem krále Zikmunda a jeho dvora. Turbulentní byl pak zejména rok 1421, ve kterém byla Kutná Hora nejprve na straně krále, od jara do Vánoc husitská, pak zde pár dnů opět sídlil Zikmund, aby ho na Tři krále 1422 Žižka definitivně vyhnal.
Na straně husitských polních vojsk pak zůstala Kutná Hora až do závěrečné bitvy u Lipan (1434), do které vyslala svůj oddíl na podporu radikálních husitů v čele s Prokopem Holým. Tím de facto válka skončila. Výjimkou a místem posledních bojů byl hrad Sion ležící u vsi Chlístovice nedaleko Kutné Hory, který bránil Zikmundův zarytý odpůrce Jan Roháč z Dubé až do roku 1437. Definitivní konec sporů mezi katolíky a kališníky nastal až s kutnohorským náboženským mírem v roce 1485, který uzákonil právo každého obyvatele, včetně poddaných, se svobodně rozhodnout, jestli bude přijímat pod jednou (tělo Páně) nebo pod obojí (tělo i krev Páně).
Exponáty prezentované na výstavě pochází z bohatých sbírek kutnohorského muzea a ze sbírek partnerských institucí, jako je např. Národní muzeum, Vojenský historický ústav, Městské muzeum a knihovna Čáslav, Husitské muzeum v Táboře, Archeologický ústav AV ČR v Praze nebo Regionální muzeum v Kolíně. Návštěvníci tak budou moci obdivovat husitskou zbroj, zbraně, kopii kalvy Jana Žižky z Trocnova nalezenou v roce 1910 v kostele sv. Petra a Pavla v Čáslavi, peněžní padělek z doby krále Zikmunda spojovaný s činností penězokazecké dílny na hradě Žleby, zhojené lebky válečníků a v souvislosti s tím i umění středověkých chirurgů či kresbu polychromované kamenosochařské výzdoby původní kazatelny v chrámu sv. Jakuba Většího v Kutné Hoře z roku 1471, která se nedochovala.
Výstava je zaměřena zejména na rodiny s dětmi, kterým husitskou dobu a středověk přiblíží řada aktivit. Malí i velcí návštěvníci si tak mohou vyzkoušet dobové oblečení, kroužkovou košili či obtěžkat dobové zbraně. V písařské dílně se naučí psát gotickým písmem, v polní kuchyni se pak dozvědí, s jakými potravinami by se tehdy nesetkali, a nejen to. Celou výstavu provází doprovodná hra.
Instalaci doplnila krásnými ilustracemi současná přední česká ilustrátorka Eva Chupíková.
Těšíme se na Vaši návštěvu!