Aktuality a tiskové zprávy

Návštěvnost v květnu 2018

Návštěvnost expozičních okruhů a výstav Českého muzea stříbra v květnu 2018:

Hrádek18 880
Kamenný dům2 342
Tylův dům198

Unikátní mincovní poklady vystaveny na Hrádku

Ve čtvrtek 7. června byla na Hrádku slavnostně zahájena výstava Mincovní poklady na Hedvábné cestě, na které mohou návštěvníci obdivovat čtrnáct autentických mincovních pokladů, které zapůjčilo Muzeum Jantarové stezky a Hedvábné cesty v Ostravě. Vystavené mince, kterých je téměř 800 včetně šesti zlatých, jsou úžasnou přehlídkou dějin mincovnictví Střední Asie, neboť reprezentují období 1400 let – od 1. století před Kristem do 13. století. Výstavu zahájila ředitelka Českého muzea stříbra PhDr. Světlana Hrabánková: „Jsem velmi ráda, že můžeme v našich prostorách hostit tak krásnou výstavu, jako je tato. Kromě toho, že jsou některé mince i rozsah sbírky zcela unikátní, otevírá nám výstava dveře informací o povětšinou neznámém, obrovském a bohatém světě těžby a zpracování stříbra a ražby mince v tzv. východním světě“.

Následně se slova ujal PhDr. David Majer, autor výstavy a ředitel Muzea Jantarové stezky a Hedvábné cesty. „Orient mě odjakživa fascinuje a Hedvábná cesta je pro mě úchvatný fenomén. I když tyto cesty sloužily primárně obchodu, nevnímám je pouze v této rovině, ale především jako prostředek komunikace mezi národy, kulturami a civilizacemi. Díky těmto stezkám se předávaly vědecké poznatky, technologické inovace, kulturní zvyklosti, náboženství, umění a dokonce i nemoci a geny,“ říká dr. Majer. „Za každým nalezeným pokladem se skrývá svým způsobem smutný příběh. Ukrývání mincí do země bylo poměrně běžné. Poklady, které jsou objeveny, však znamenají, že si je jejich majitelé z nějakého důvodu nemohli vyzvednout,“ vypráví příběh o jednom vystaveném souboru mincí. Tyto mince (79 dirhamů) byly nalezeny na počátku 19. století v uzbeckém Samarkandu a pocházejí z počátku 13. století, přičemž většina mincí byla ražena v tamní proslulé mincovně. V té době vládli poslední dva chórezmšáhové – Alá ad- Din Muhammad II. a velký Čingischán. A tyto mince byly ukryty pravděpodobně v přímé souvislosti s vpádem výbojných Čingischánových vojsk, která v roce 1220 srovnala Samarkand se zemí.

Kromě mincí si mohou návštěvníci prohlédnout také další exponáty jako například bitevní sekery, krásné pečetní válečky a korálky, amulety, pečetní prsteny, keramiku, přezky a ozdoby opasků, perskou přilbici, flakónky na olej nebo zlatý královský prsten se sokolem. Díky atraktivně zpracovaným informačním panelům si mohou návštěvníci lépe představit zeměpisnou rozsáhlost starověkých říší, získají mnohé zajímavé informace o tehdejší asijské kultuře nebo o bojovém umění mongolských kmenů.

Výstava potrvá do 23. září a můžete ji navštívit od úterý do neděle od 9:00 – 18:00 (v průběhu prázdnin od 10:00 – 18:00), vstupné na výstavu je 20,- Kč. Před skončením výstavy proběhne velmi zajímavá komentovaná prohlídka s autorem výstavy PhDr. Davidem Majerem.

Hedvábná stezka

Označení „Hedvábná stezka“ použil poprvé v roce 1877 německý zeměpisec baron Ferdinand von Richthofen. Tento název označuje starověkou a středověkou trasu vedoucí z východní Asie přes střední Asii až do Středomoří. Její celková délka po souši i moři činí asi 8.000 kilometrů a název je odvozen od hlavního žádaného artiklu, hedvábí, které se v obrovském množství převáželo z Asie do Říma. Pojem Hedvábná stezka je spíše obrazný, neboť bychom si pod tímto pojmem měli představit spíše systém stále se obměňujících tras a cest, po kterých se převáželo nejen hedvábí, ale i další zboží.

Muzeum Jantarové stezky a Hedvábné cesty je prvním muzeem v Evropě zaměřeným speciálně na studium a prezentaci tohoto fenoménu. Vypráví velkolepý příběh dálkových obchodních cest, civilizačních center a oáz, měst a přístavů všech tří kontinentů Starého světa.

Muzejní noc znovu vylákala do města stovky návštěvníků

České muzeum stříbra se do Muzejní noci zapojilo již po čtrnácté a i v letošním roce nabídlo bohatý program ve dvou ze svých třech objektů. „Celkem navštívilo naše objekty během tří hodin Muzejní noci 1.154 návštěvníků,“ říká Mgr. Edita Dvorská, která odpovídá za propagaci v ČMS a za připravovaný program Muzejní noci.

Hrádek

Hrádek byl tradičně přístupný za symbolickou 1,- Kč. Návštěvníci si mohli sami projít první okruh expozice – Město stříbra. Na jednotlivých stanovištích se nacházeli kostýmovaní průvodci, kteří odpovídali na případné otázky. A ožila také Smíškova komnata, ve které s návštěvníky rozmlouvala paní Smíšková. Děti se bavily při historické pohádce ve 20:30 a také v připravených dílničkách. Tam si mohli navrhnout svůj vlastní erb nebo vytvořit kachličku pro novou kavárnu vznikající v Kutné Hoře. Tradičním vyvrcholením celého večera byla ohňová show ve 22:00 hodin.

Počet vstupů, Muzejní noc, 20:00 – 23:00 hodin: 735 osob, přístupná expozice + 2 výstavy = 735x3 = 2.205 vstupů do expozic.

Kamenný dům

V Kamenném domě si mohli návštěvníci za symbolickou 1,- Kč prohlédnout celý dům, doslova od sklepů po půdu. Přístupné byly obě expozice – Královské horní město i Lapidárium v dvoupatrových sklepích. I zde čekali na návštěvníky kostýmovaní průvodci. Atrakcí pro mnohé z nich byl mrtvý mnich, který provázel výstavou v mázhauzu domu. Ta je věnovaná historii pohřebnictví a kurátor výstavy Bc. Kremla, jakožto postava mrtvého mnicha, přidával během večera i mnoho zajímavostí týkajících se samotných exponátů a tohoto tématu obecně.

Počet vstupů, Muzejní noc, 20:00 – 23:00 hodin: 419 osob, přístupné 2 expozice + výstava = 419x3 = 1.257 vstupů do expozic.

4.D ze ZŠ Žižkov navštívila výstavu Poslední místo člověka

V úterý 15. května navštívili žáci 4.D ze ZŠ Žižkov Kutná Hora s paní učitelkou Mgr. Marcelou Chroustovskou muzejní výstavu v Kamenném domě „Poslední místo člověka“. O pohřebních obřadech a různých způsobech pohřbívání od doby kamenné až po současnost jim vyprávěl jeden z dávných kutnohorských mnichů.

Návštěvnost v dubnu 2018

Návštěvnost expozičních okruhů a výstav Českého muzea stříbra v dubnu 2018:

Hrádek12 188
Kamenný dům1 129
Tylův dům223

Noc literatury na Hrádku

Stejně jako v letech předchozích, tak i letos pořádala Městská knihovna Kutná Hora festivalu soudobé zahraniční literární tvorby nazvaný Noc literatury. České muzeum stříbra se k tomuto literárnímu happeningu s radostí zapojilo již popáté. V pátek 11. května si tak na Hrádku mohli návštěvníci vyslechnout ukázku z první kapitoly románu Následky nizozemské autorky Niňi Weijersové v podání herečky Terezy Rumlové, členky divadelního spolku Kašpar z pražského Divadla V Celetné. Během pěti čtení k nám zavítalo 217 posluchačů, což je téměř o 40 více než v roce přechozím.

Tisíce návštěvníků proudily centrem Kutné Hory při třetích Cukrářkách

První květnovou sobotu se v Kutné Hoře konaly již třetí Cukrářské slavnosti. Připraveno bylo mnoho zajímavých specialit, dva jarmarky a další program. Návštěvnost je odhadována zhruba na 5 tisíc návštěvníků, kteří během celého dne proudili historickým centrem města.

Do akce se zapojilo 19 cukráren a kaváren a k ochutnání byly opravdu úžasné speciality - například: jahodová kolekce kutnohorských pralinek a pralinky z kutnohorského pivního speciálu, dezerty tradiční jako jsou domácí vafle, mini větrníčky, záviny, vyhlášené cheesecaky a horká čokoláda, méně tradiční red velvet, makronky nebo citrónová tartaletka. A mezi ty opravdu netradiční dezerty patřily americké floats, pumpernickel ice cream, černá zmrzlina nebo čokoládové pivo, ale mlsalo se i zdravě díky připraveným veganským, bezlepkovým nebo raw dezertům. Návštěvníci našli v mapě také 6 restaurací a jejich speciálně připravené menu.

České muzeum stříbra na Hrádku (spoluorganizátor akce) připravilo pro tuto příležitost výstavu „Krása perníku“. K vidění byly perníčky z dílny Dany Holmanové, držitelky Nositel tradic. Výstava byla během slavností přístupná za symbolické vstupné 1,- Kč a autorka během dne vyprávěla o tradici pernikářství, odpovídala na dotazy a předváděla zdobení perníčků. Výstavu v sobotu navštívilo téměř 500 návštěvníků.

Na jarmarku před Hrádkem mohli návštěvníci obdivovat ručně vyřezávané perníkové formy, ale také ochutnat třeba trdelník, americkou cukrovou vatu, svatební dortíky nebo moravské koláčky, klášterní džemy a bezlepkové zákusky.

Davy návštěvníků prošly také Kamennou kašnou, která byla výjimečně přístupná veřejnosti. V ní byla k vidění kamenná socha s názvem „V očekávání“ od místního umělce Andreje Németha, který po většinu roku vystavuje svá díla především v zahraničí.

A živo bylo i u chrámu sv. Barbory. Tam podtrhovaly pohodovou atmosféru známé melodie v provedení žesťového kvinteta a děti potěšil Dan s obřími bublinami, staročeský kolotoč a střelnice. Nechybělo rozličné zboží – rukodělné textilní výrobky, keramika, čerstvě pražená káva a další cukrovinky.

Zkrátka bylo sladce.

„V našem infostánku jsme po celý den distribuovali návštěvníkům mapky akce a soutěžní kartičky. O ty byl tentokrát velký zájem. Těší mě, že se stopovací soutěže účastní pokaždé více účastníků, a to nejen dětí. Dozví se tak spoustu zajímavých informací z historie města nebo o samotném podniku nebo specialitě,“ říká Edita Dvorská.

Na soutěžních kartičkách návštěvníci hodnotí akci a uvádějí specialitu, která jim nejvíce chutnala. A která byla ta nejlepší? Jako v loňském roce vyhrála zmrzka – ze Zmrzlinárny a z cukrárny U Kamila. V závěsu byly pralinky, tartaletky, donuty, minivětrníčky a makronky.

„Rád bych touto cestou poděkoval všem návštěvníkům, cukrářům, restauracím a našim partnerům. Laskavost vytváří laskavost a té je nám v našem městě třeba. Jedině tak zapojíme další nadšence do oživování města,“ shrnuje celou akci Petr Steklý z Prostor +.

Za organizátora Mgr. Edita Dvorská

Další informace:

Cukrářské slavnosti vzešly z kampaně #Lepší Hora, která hledala nápady na oživení města. Akce byla podpořena několika partnery a finanční částkou 50 tisíc korun. Cukrářské slavnosti 6. 5. 2017 navštívilo cca 2,5 tisíce návštěvníků. Sladké Vánoce 6. 12. 2017 přilákaly do Kutné Hory cca 4,5 tisíce návštěvníků. Pokaždé je do akce zapojeno přes dvacet místních podniků a desítky dalších prodejců na sladkém jarmarku.

Výběrové řízení na místo etnologa

České muzeum stříbra, p. o. v Kutné Hoře vyhlašuje výběrové řízení na místo ETNOLOGA s nástupem od 1. 10. 2018.

Požadujeme:

  • vysokoškolské vzdělání (Bc., Mgr.) v uvedené specializaci nutností
  • trestní bezúhonnost
  • praxe v muzejním oboru vítána, ale vhodné i pro absolventy

Náplň práce:

  • samostatný oborný pracovník - kurátor sbírkových předmětů (etnografie, nábytek, textil)
  • příprava výstav ze sbírek muzea
  • přednášková, publikační a edukační činnost

Přihlášky včetně strukturovaného životopisu zasílejte do 31. 8. 2018 na adresu: České muzeum stříbra, p. o., Barborská 28, 284 01 Kutná Hora nebo na email: kremla@cms-kh.cz.

V Českém muzeu stříbra byla zahájena další turistická sezóna

Po tradiční zimní přestávce se brány Českého muzea stříbra, tzn. tří objektů (Hrádek, Kamenný a Tylův dům) opět otevřely návštěvníkům. A zájem o expozice i středověký důl je velký. Během prvního víkendu navštívilo jen Hrádek 1372 návštěvníků. Kromě stálých expozic jsou pro návštěvníky opět připraveny i nové výstavy.

Hrádek

Na Hrádku se mohou návštěvníci „ponořit“ až do hlubokého lidského nitra a to na výstavě holotropního umění s názvem Cesta k sobě. K vidění je několik skleněných plastik tzv. litofanií a především inspirativní obrazy od čtyř autorů. Ti prostřednictvím výtvarného umění zachytili vývoj a průběh proměny psyché. V obrazech se odrážejí vnitřní prožitkové mapy a pocity, které prožívali nejen v holotropních stavech. Ztvárněné vzpomínky pramení také z významných událostí v jejich životě a ze zážitků kolektivního nevědomí – z tzv. transpersonální roviny. Výstava potrvá do 31. května a během dernisáže se o holotropním umění dozvíme více přímo od kurátora výstavy a organizátora mezinárodních konferencí MUDr. Milana Hrabánka, který techniku holotropního dýchání uplatňuje také při léčbě různých psychických onemocnění. O holotropním umění se návštěvníci budou moci dozvědět více 31. května v 16:30 během připravovaného komponovaného programu a slavnostního zakončení výstavy.

Kamenný dům

V Kamenném domě zavládne v letošní sezóně tajemno díky výstavě Poslední místo člověka. Ta se věnuje historickému vývoji pohřebního rituálu od pravěku do 19. století. Návštěvníci si mohou prohlédnout například dvě kostry (bylanská a laténská kultura – Kutná Hora Karlov), náhrobky nebo nápisové destičky z rakví a další exponáty, které pocházejí především z Kutnohorska. Připravené texty k výstavě prozrazují spoustu zajímavých informací. Věděli jste například, že pohanské ženy si při vynášení mrtvého z domu stříhaly vlasy nebo se řezaly do tváře? Že i po vzniku hřbitovů byli mimo ně pohřbíváni lidé nečistí – sebevrazi, obvinění z čarodějnictví, lidé fyzicky a psychicky postižení, ale také oběti turnajů, nepokřtěné děti a často i ženy, které zemřely při porodu? Toto a další zajímavosti čekají po celou sezónu v Kamenném domě. Během Kutnohorského léta bude navíc probíhat každé úterý od 14 hodin zážitková prohlídka s názvem Za tajemnem kutnohorských pohřebišť. Výstavou provede a spoustu zajímavostí přednese kurátor výstavy Bc. Josef Kremla.

Tylův dům

V Tylově domě byla zahájena výstava Řecká mytologie. Řecké báje nás provázejí po staletí a na výstavě návštěvník může sledovat proměny jejich ztvárnění v různých historických obdobích. Většina vystavených předmětů je se sbírek Českého muzea stříbra. K nejzajímavějším však patří terakotový malovaný antefix s hlavou Gorgony, který je zapůjčen z Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Gorgony byly dcery mořského boha Forkýna a jednou z nich byla také Medúza. Jedna z pověstí říká, že Medúza byla spanilá dívka s krásnými vlasy. Její pyšné vychloubání ale rozezlilo bohyni Athénu, která ji proměnila v nestvůru s hady místo vlasů. Každého, kdo se na ni podívá, promění v kámen.

Mgr. Edita Dvorská:
„Kromě stálých expozic a nových výstav připravujeme také další, již tradiční akce, jako jsou například Cukrářské slavnosti a Muzejní noc. Slavnosti proběhnou v sobotu 5. května v historickém centru města. Zapojeno je mnoho cukráren a kaváren se svými specialitami a na Hrádku připravujeme také výstavu perníku. Během Muzejní noci, která proběhne v pátek 18. května se návštěvníci mohou těšit na tradiční program – šermířské vystoupení, dílničky pro děti, jarmark na Hrádku a ohňovou show od 23:00 hodin, vstupné do expozice i na doprovodný program je jako v minulých letech za symbolickou 1,- Kč a všichni jsou u nás vítáni!“

Rok 2017 v Českém muzeu stříbra

Loňská sezóna se vydařila, Vánoční výstavu na Hrádku navštívily 2,5 tisíce lidí.

Turistická sezóna 2017

Do všech objektů Českého muzea stříbra v Kutné Hoře zavítalo v roce 2017 celkem 133.289 návštěvníků (o 2 % méně než v roce 2016). Drobné poklesy v řádu jednotek procent byly zaznamenány v návštěvnosti Tylova a Kamenného domu. Naopak nárůst návštěvnosti zaznamenaly expozice a výstavy na Hrádku.

V detailnějším rozdělení návštěvnosti je možné sledovat podobné trendy jako v roce 2016. Zhruba dvě třetiny návštěvníků jsou tuzemští turisté, zbývající jsou pak cizinci, a to především anglicky mluvící. Ze zahraničních skupin je na dalších místech Polsko, Rusko, Německo, Francie, Španělsko, Holandsko, Itálie a další – například Asiaté. České muzeum stříbra je také oblíbeným cílem školních výprav, kterých dorazilo v roce 2017 celkem 497.

Návštěvníci mohli během roku navštívit 6 stálých expozic a 10 dočasných výstav ve 3 objektech a zároveň se zúčastnit některé ze 7 připravených akcí nebo netradičních prázdninových prohlídek během Kutnohorského léta. Například na netradiční prohlídce Baroko všemi smysly mohli návštěvníci vnímat očima - obraze Ignáce Raaba, sluchem - barokní hudbu, čichem - kadidlo, hmatem - vybrané charakteristické předměty a ochutnat mohli mrkvové placky dle barokního receptu. Připraven byl také edukativní program pro žáky základních škol s názvem Malý muzejník a v květnu si děti mohly vyzkoušet umělecké řemeslo se SUPŠ Turnov.

V loňském roce si České muzeum stříbra připomnělo také několik významných výročí. Oslavilo 140 let od založení archeologického sboru Vocel, svého předchůdce - a 50 let od otevření muzejního dolu veřejnosti.

České muzeum stříbra v roce 2017:

celková návštěvnost: 133.289
z toho školních skupin: 497
stálých expozic: 6
dočasných výstav: 10
doprovodných akcí: 7
edukativní program pro žáky ZŠ: 2

Vánoční výstava

Ačkoli každý rok končí turistická sezóna v objektech Českého muzea stříbra na konci listopadu, přelom roku je výjimkou. Brána Hrádku se opět otevírá především nejmenším návštěvníkům, pro které je tradičně připravována vánoční výstava. Ta poslední nesla název Ladovské Vánoce, byla připravena ve spolupráci s Galerií naivního umění, a představila na 60 obrazů Aleny Ladové, ale také rodinné fotografie, ilustrace a dokonce dříve nepublikovanou kresbu s názvem „První večírek“. Součástí výstavy byly také, exkluzivně pro tuto výstavu připravené, akvarely Hany Richterové. Na nich ztvárnila staročeské adventní postavy a k vidění byl také její vyřezávaný Betlém s dvěma desítkami postav. S lidovými tradicemi a zvyky ve staročeské světničce, připravené z exponátů ze sbírek Českého muzea stříbra, se seznámili malí i dospělí návštěvníci. A na závěr čekala na všechny už pohádka – Kocour Mikeš.

Od 7. prosince 2017 do 10. ledna 2018 výstavu navštívilo 2.488 návštěvníků, z toho 25 školních tříd z Kutné Hory a okolí. „Rekordním dnem, co se týká návštěvnosti, byla sobota 9. prosince, kdy probíhal doprovodný program na Hrádku a také akce Sladké Vánoce v Kutné Hoře. Během jednoho dne navštívilo naši výstavu 1.035 návštěvníků,“ říká Mgr. Edita Dvorská z Českého muzea stříbra.

„Jsme rádi, že těmito výstavami každoročně přispíváme ke kutnohorské vánoční atmosféře. Pro některé rodiny už se spojení Vánoc a výstavy na Hrádku stalo tradicí a přicházejí se k nám „vánočně naladit“. Věříme, že nám děti, školy i rodiče zachovají přízeň i v tomto roce a uvidíme se na dalších připravovaných programech a akcích pro děti,“ dodává ředitelka muzea PhDr. Světlana Hrabánková.

Nová turistická sezóna v Českém muzeu stříbra (Hrádek, Kamenný a Tylův dům) začíná 1. dubna 2018.

Stránky