Aktuality a tiskové zprávy

Skleněné plastiky kutnohorského rodáka k vidění v Kamenném domě do konce prázdnin

Akademický sochař Stanislav Kostka zapůjčil k vystavení čtrnáct svých skleněných plastik Českému muzeu stříbra. K vidění jsou pouze v období prázdnin, tedy přesně do 1. září, a to v Kamenném domě. Nejstarší vystavený kus s názvem „Autoportrét“ vytvořil autor v roce 1969, nejnovější dva kusy taveného broušeného skla s názvy „Víra“ a „Odkud a kam“ pocházejí z roku 2009. Asi nejzajímavějším dílem a také autorovým oblíbeným dílem je plastika s názvem Osud. Ten je tvořen symboly kruhu, kříže a přerušované mříže.

„Unikátní je plastika s názvem Noha. Ta byla vyrobena ze skla spektrofloat. Z tohoto plochého skla s pokoveným povrchem manžel nařezal potřebné tvary, poskládal do předem připravené formy a v peci sklo stavil. Tím došlo k velmi zajímavému efektu, který vytváří v plastice texturu tónově zabarvených pruhů, které se prolínají, bortí a vnášejí zajímavou grafiku i optiku. Tuto technologii již nelze zopakovat, protože výroba spektrofloatu byla zrušena. Tím se plastiky z tohoto materiálu staly ojedinělým dílem u nás i ve světě,“ říká Soňa Kostková, manželka autora.

Samotný proces tvorby tavených skleněných plastik je časově, technicky i finančně velmi náročný. Od nápadu ztvárněného do skici přechází proces k vypracování dokonalého modelu většinou v sádře. Přes několikeré formování z dalších pomocných materiálů (klíh, vosk) vznikne definitivní forma, do které se nakládá speciálně pro tento účel utavená sklovina, rozsekaná na kousky. Za vysokých teplot probíhá pak zhruba 3 týdny tavení a následné chlazení skla podle předem spočítané křivky, která odpovídá tvarové složitosti každé jednotlivé plastiky. Výsledný objekt je pak opracováván do finální podoby broušením, leštěním, pískováním či leptáním kyselinou. Jedna plastika tak představuje minimálně měsíc velmi intenzivní práce.

„Oblíbeným kouskem mým i mého manžela je Rozhovor – plastika, která se skládá ze tří objektů, které představují lidské hlavy. S těmi se dá otáčet, čehož někdy využívám, abych vyjádřila svou náladu. Někdy jsou tedy hlavy natočené k sobě a někdy od sebe, někdy tvoří zástup – to je pak manželovi jasné, že dnes není úplně dobrá nálada,“ prozrazuje ještě s úsměvem paní Kostková.

Stanislav Kostka se narodil v roce 1939 v Kutné Hoře a vystudoval zde gymnázium. Následně studoval na SPŠ sklářské v Železném Brodě a na VŠUP ve sklářském ateliéru doc. V. Plátka a prof. S. Libenského. Věnoval se především tvorbě prostorových objektů pro architekturu následně také ateliérové tvorbě tavených skleněných plastik. Příležitostně spolupracoval se sklárnou Moser v Karlových Varech.

Výstava probíhá v Kamenném domě (Václavské náměstí 183) do 1. září 2019, otevřeno je od úterý do neděle od 10:00 – 18:00 hodin. Vstupné na výstavu je plné 20,- Kč a snížené 10,- Kč.

Návštěvnost v červenci 2019

Návštěvnost expozičních okruhů a výstav Českého muzea stříbra v červenci 2019:

Hrádek18 607
Kamenný dům1 841
Tylův dům201

Téměř tři stovky různých exlibris jsou právě k vidění v Tylově domě

Již zhruba týden mohou návštěvníci obdivovat rozsáhlý soubor vystavených exlibris (knižních značek) v Tylově domě, objektu Českého muzea stříbra, v Kutné Hoře. Vystavené exponáty kopírují časovou osu a prezentují různé grafické styly a směry od secese, přes kubismus, expresionismus až po funkcionalismus a modernu. K vidění jsou také exlibris realizované různými reprodukčními technikami a soubory jednotlivých autorů – například Josefa Váchala, Cyrila Boudy, Bohumila Valihracha, Jiřího Slavíka nebo Michaela Floriána, který vytvořil na 600 knižních značek – mezi nimi také ty pro Jaroslava Červeného s kutnohorskými hornickými motivy.

Mezi vystavenými exponáty se nachází také zajímavosti, jako jsou secesní exlibris architekta Dr. Jaroslava Polívky, které vytvořil Alfons Mucha nebo knižní značky vytvořené různými autory pro Petra Bezruče. Návštěvníci najdou mezi autory ale i jména jako jsou Josef Mánes, Stanislav Kulhánek, Max Švabinský, Vojtěch Preissig, Jan Konůpek nebo František Bílek.

„Příprava výstavy byla poměrně náročná vzhledem k rozsáhlé sbírce exlibris, kterou v Českém muzeu stříbra máme. Odhadem se jedná celkem zhruba o tisícovku těchto drobných grafik. Vystaveno jich je pak 288 od 84 autorů,“ uvádí Mgr. Jana Kolečková Veselá, kurátorka výstavy. „Nedílnou součástí výstavy jsou také exponáty související s Archeologickým sborem Vocel – jejich exlibris nebo členský průkaz a pozvánka na valnou hromadu Spolku sběratelů a přátel exlibris v Praze,“ doplňuje ještě Kolečková.

Spolek sběratelů a přátel exlibris vznikl v roce 1918 a dodnes se podílí na propagaci této oblasti a sběratelské činnosti. Od roku 1937 do dnešní doby vydává spolek pro své členy časopis Knižní značka.

Výstava probíhá v Tylově domě (Tylova ulice 507) od 9. července do 28. září 2019, otevřeno je od úterý do soboty od 10:00 – 16:00 hodin. Vstupné na výstavu je plné 10,- Kč a snížené 5,- Kč.

***

EX LIBRIS

Co je exlibris: Exlibris neboli knižní značka je drobná grafika označující, že kniha náleží určitému majiteli. Knižní značka většinou sestává z textu „ex libris“ (z latiny: z knih / z knihovny), grafického motivu a případně jména majitele. Tento grafický celek je poté jakýmsi „logem“ nebo „vizitkou“ svého majitele a „podpisem“, který dokládá, že kniha patří právě jemu.

Historie exlibris: První knižní značky se začaly používat již před samotným vynálezem knihtisku – byly tedy umisťovány do rukopisů a vyjadřovaly vlastnické právo například panovníků, klášterů nebo šlechticů. Počátky exlibris sahají do roku 1000, kdy byla opsána votivní miniatura v kodexu s Gumpoldovou legendou o sv. Václavu. Následně byly knihy označovány podpisem nebo erbem – například také vyražením erbu do kožené vazby (tzv. supralibros). Od 16. do 19. století se vyskytovaly knižní značky převážně ve šlechtických knihovnách, nejstarší tištěná knižní značka v našich zemích je exlibris Jana Hodějovského z Hodějova z roku 1541.

Stoleté období do poloviny 19. století pak znamenalo úpadek exlibris. Oživení nastalo díky zámožným měšťanům, kteří začali budovat knihovny a knižní značky opět používat. Za první moderní českou knižní značku je považováno exlibris Josefa Mánese pro Vojtěcha rytíře Lannu z roku 1868. Tato exlibris obsahuje kromě rodového znaku také symboly ušlechtilých zájmů a zálib svého zadavatele. A v tímto směrem se ubírá vývoj knižních značek po další staletí. Tvorbu exlibris následně podpořilo organizované sběratelství těchto drobných grafik. K roku 1926 bylo dle soupisu B. Beneše Buchlovana vydáno přes pět tisíc moderních českých knižních značek. Dnešní objem můžeme odhadnout na desítky tisíc.

Návštěvnost v červnu 2019

Návštěvnost expozičních okruhů a výstav Českého muzea stříbra v červnu 2019:

Hrádek12 321
Kamenný dům1 517
Tylův dům120

Mezinárodní geologický seminář 2019 - Spišská Nová Ves

Ve dnech 27. - 31.5.2019 se uskutečnil Seminář geologů muzeí České a Slovenské republiky. Byl dalším z řady téměř padesáti podobných setkání. Letošní ročník organizovalo Múzeum Spiša ve Spišské Nové Vsi. Program zahrnoval nejen exkurze na zajímavé lokality spišsko-gemerského rudohoří, ale i návštěvu významných památek a muzeí, a navíc byl doplněn nevšední kulturní akcí.

V úvodu semináře přivítali účastníky ředitelka muzea Ing. Zuzana Krempaská a primátor města Ing. Pavol Bečarik. Poté následovala prohlídka muzea, které sídlí v nedávno zrekonstruovaném Provinčním domě. Původně gotický objekt sloužil od 15. stol. jako radnice, v 18. stol. se stal administrativním sídlem pro Provincii XVI spišských měst. Dnes zde sídlí Múzeum Spiša, které spravuje 140 000 sbírkových předmětů z dvanácti oborů historických, technických a přírodovědných.

První exkurzní den začal návštěvou Dobšinské ledové jeskyně. Charakterem zalednění patří k nejvýznamnějším ledovým jeskyním světa. Z hlediska množství ledu si drží evropské prvenství. Objemu ledu je 110 000 m3, jeho největší mocnost je 26,5 m, délka zaledněných prostor dosahuje 753 m. Jeskyně byla objevena v roce 1870 a do roka byla zpřístupněna veřejnosti. V roce 1887 byla jako jedna z prvních jeskyní na světě vybavena elektrickým osvětlením. Díky své jedinečné ledové výzdobě byla v roce 2000 zapsána na seznam UNESCO. Další lokalitou bylo ložisko mastku objevené v roce 1988 při průzkumných pracích na cín poblíž hornické obce Gemerská Poloma. Německá firma EUROTALC zde těží mastek vysoké kvality, který lze využít v gumárenském, keramickém, papírenském, chemickém, farmaceutickém či kosmetickém průmyslu. Sběr minerálů a hornin byl omezen na minimum z důvodu přísných bezpečnostních předpisů.

Po přesunu do starého hornického města Rožňavy pokračoval program návštěvou Baníckeho múzea, kde účastníky semináře přivítal ředitel Mgr. Pavol Lackanič. Po štědrém pohoštění následovala prohlídka expozic Baníctvo a hutníctvo Gemera, Príroda Slovenského krasu, Banícke pracoviská a Čas pary. Všechny expozice byly připraveny s velikou péčí a představují velmi bohatý historický i přírodovědný materiál. Pro geology byla samozřejmě nejzajímavější expozice týkající se těžby surovin a jejich zpracování (stříbro, zlato, měď, železo, cín...). Z technických exponátů si získaly nejvíce obdivu parní automobil Škoda Sentinel a parní válec Aveling & Porter z r. 1883. V expozici hornictví a hutnictví je umístěna kopie slavného deskového obrazu svaté Anny Samotřetí. Originál lze spatřit v rožňavské katedrále.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší a nejcennější architektonickou památkou Rožňavy. Gotický kostel, dokončený v roce 1304, byl v následujících stoletích přestavován a upravován do současné podoby. Od roku 1776, kdy bylo zřízeno rožňavské biskupství, je kostelem diecézním. Součástí jeho bohaté vnitřní výzdoby je výše zmíněný obraz Metercie neboli svaté Anny Samotřetí od neznámého mistra (monogram L. A.). Ústředním motivem je trojice svatá Anna, Panna Marie a Ježíšek. Pro báňské historiky jsou však zajímavé především výjevy z hornické a hutnické činnosti v pozadí postav. Najdeme zde zobrazení práce při stříbrné huti, trejv s koňským pohonem či havíře při těžbě a dopravě rudy. Tento obraz z roku 1513 je nejstarším zobrazením báňské a hutní činnosti na oltářním obrazu ve střední Evropě. Prohlídku katedrály doplnil stručným odborným výkladem místní kaplan a atmosféru místa umocnil hrou na varhany ředitel říčanského muzea Mgr. Jakub Halaš.

Jednou z nejvýznamnějších báňských obcí Gemera je Nižná Slaná, kde se pravděpodobně již od 13. století těžily rudy rtuti, mědi, stříbra a především železa. Hlavním zdrojem železa byl siderit, který se zde těžil od 17. století. Největšího rozmachu dosáhla železářská výroba v druhé polovině 19. století. Z této doby pochází nádherná technická památka huť Etelka, kterou nechal postavit v letech 1867 - 1868 hrabě Andrássy. O její záchranu se dnes snaží místní nezisková organizace Barbora.

V Nižné Slané byla v budově bývalé školy v roce 2008 otevřena hornicko-mineralogická expozice s udivujícím množstvím báňského nářadí a osvětlovacích těles a se zajímavými ukázkami nerostů z různých rudních ložisek Gemera. Majitelem a správcem sbírky je bývalý horník a velký nadšenec pan Dušan Vandráčik.

Druhý den semináře se nesl v podobném duchu. První navštívenou oblastí bylo okolí obce Hnilčík, kde se dobývaly nerostné suroviny již v dávném pravěku. V prehistorických dobách zde lidé získávali ryzí měď a sekundární minerály mědi z gosanů (tzv. železných klobouků, což jsou zvětralé povrchové části rudních ložisek, kde dochází k vyloužení některých prvků, ale jiné prvky se zde hromadí). Od středověku je doložena těžba mědi, stříbra a železa. Úplné ukončení těžby se datuje k roku 1991. Pro zachování paměti na slavnou hornickou minulost byl založen Banský skanzen Hnilčík. Zahrnuje muzejní expozici v budově bývalé školy (kde mimo hornictví je také velmi hezky představena etnografická část s množstvím řemeslnického nářadí a předmětů denní potřeby), štolu Ludmila a naučnou stezku. Účastníci semináře navštívili muzeum, štolu Ludmila, štolu Karol v místní části Bindt a dvě haldy, kde byl možný sběr minerálů, zejména sideritu, případně chalkopyritu, spekularitu a dalších.

Pozdní odpolední program byl věnován památkám a kultuře. V obci Markušovce si nejdříve účastníci semináře prohlédli renesanční zámek s expozicí historického nábytku a letohrádek Dardanely s expozicí klávesových hudebních nástrojů místních výrobců. Oba objekty patří pod správu muzea ve Spišské Nové Vsi.

Dominantním prostorem letohrádku Dardanely je koncertní síň, kde se konají kulturní a vzdělávací akce. Tentokrát to byl společný kytarový koncert světového virtuosa prof. Štěpána Raka a jeho vynikajícího žáka Timoteje Zavackého. Oba umělci se postarali o nevšední hudební zážitek a velmi otevřenou a vřelou atmosféru celého večera.

Dalšímu dni dominovaly travertiny, což jsou vápence vzniklé z pramenů obohacených hydrogenuhličitanem vápenatým. Z vody vyvěrající na povrch podél hlubokých zlomů se v důsledku změny tlaku a teploty vysrážely vrstvy horniny s charakteristickou strukturou a kresbou. V Hornádské kotlině takto vzniklo několik morfologicky výrazných kup, z nichž nejznámější jsou Spišský hradní vrch, paleontologicky významná lokalita Dreveník a dosud aktivní Sivá Brada.

První zastávkou byl lom ve Spišském podhradí, kde byl umožněn sběr vzorků a prohlídka části provozu firmy EURO KAMEŇ s.r.o. Další plánovaná lokalita Dreveník byla vypuštěna pro nepřízeň počasí.

Následovala prohlídka blízkého Spišského hradu, nejrozsáhlejší hradní zříceniny ve střední Evropě a památky UNESCO. Impozantní hrad je téměř celý vystavěn z místního travertinu. Stojí na mohutné travertinové kupě, která byla osídlena už v období neolitu. Další významné etapy osídlení byly archeologickým výzkumem doloženy v např. období laténu a době římské. Nejstarší části hradu byly vystaveny ve 12. století. Až do konce 15. století představoval sídlo královské moci na Spiši. Poté přešel do vlastnictví mocných šlechtických rodů. V současnosti je ve správě Slovenského národního muzea - Muzea Spiše a je průběžně rekonstruován.

Vrch Sivá Brada je půvabná nevelká travertinová kupa, kde recentně vyvěrají prameny a lze tak přímo pozorovat usazování travertinu. Kromě učebnicové geologické lokality představuje i cenné biologické stanoviště s rostlinami vázanými na minerální prameny s vyšší salinitou (jako příklad lze uvést jitrocel přímořský). Na vrcholu kupy byla vystavena barokní poutní Kaple svatého Kříže.

Další kulturní a vzdělávací vsuvkou v geologickém semináři byla návštěva zcela ojedinělého Muzikmuzea ve Spišském Hrhově. V prostorách bývalé sýpky se nachází sbírka 250 hudebních nástrojů z celého světa, které sesbíral, utřídil, a instaloval pan Michal Smetanka, hudebník (s nezdolnou energií). Exponáty navíc doplnil popisy a připojil krátké zvukové ukázky, které si může návštěvník poslechnout přes sluchátka instalovaná u jednotlivých vitrín. V prostorách muzea organizuje a vede výukové programy pro děti. V dalším patře objektu začal budovat výtvarnou galerii a umístil zde expozici o holokaustu Romů za druhé světové války.

Cestou na poslední geologickou lokalitu měli účastníci semináře možnost prohlédnout si během hodinové zastávky centrum historického města Levoča a kostel sv. Jakuba ze 14. století. Jeho hlavním lákadlem je pozdně gotický dřevěný oltář z dílny Mistra Pavla z Levoče. Na výšku měří 18,6 m a je nejvyšším oltářem svého druhu na světě. Závěr terénní části semináře proběhl v lomu Ďurkovec u Spišských Tomášovců. Těží se zde jemnozrnné pískovce a prachovce pozdního eocenu (období starších třetihor). Lokalita je významná nálezy fosilií, především mlžů a krabů, vzácněji ježovek a plžů. Nacházejí se zde také dobře zachovalé otisky listů. Pozornost návštěvníka na první pohled vzbudí četné pyritové konkrece.

V pátek dopoledne byl seminář oficiálně ukončen a účastníci si mohli zvolit individuální program, ať už prohlídku města Spišské Nové Vsi a jeho pamětihodností, tak například návštěvu Slovenského ráje nebo návštěvu některých lokalit, které byly z programu vypuštěny pro značnou nepřízeň počasí.

Celkově lze letošní seminář hodnotit vysoce kladně. Výběr lokalit i organizace exkurzí byla výborná, přijetí v muzeích a skanzenu velmi přátelské a atmosféra mezi účastníky tradičně dobrá. Rovněž ubytování a strava v penzionu Kráľov prameň v Novoveské Hutě byly na velmi dobré úrovni. Každoroční setkávání na těchto akcích pomáhá udržovat osobní i pracovní kontakty mezi muzei a muzejníky a přispívá ke vzdělávání odborných pracovníků. Díky seminářům totiž navštívíme v průběhu let početné lokality, na které bychom se individuálně nedostali. To platí především o lomech, ve kterých probíhá provoz, ale také o odlehlých a těžko dostupných nalezištích. Kromě terénních exkurzí probíhají ve večerních hodinách přednášky z různých oblastí zájmů, které nezřídka vyvolají zajímavé diskuse a výměnu názorů na přednesené téma. Na tomto semináři odeznělo 11 příspěvků, což je méně než jindy, protože byl jeden večer věnován kulturnímu programu.

Během terénních exkurzí byly pro naše muzeum získány vzorky mastku, mastku s pyritem a magnesitu z lokality Gemerská Poloma, siderit a spekularit z lokality Hnilčík - Bindt, axinit z Pintíkové doliny u Gemerské Polomy (vzorek darovala Ing. Z. Krempaská z duplikátů muzea, pro nepřízeň počasí byla lokalita vynechána), vzorky pískovce se závalky a s pyritovými konkrecemi a vzorky travertinu ze Spišského Podhradí.

Geologického semináře, který finančně podpořila Asociace muzeí a galerií, se zúčastnilo 34 pracovníků z 23 muzeí, 2 spolupracovníci z institucí nemuzejní povahy a 2 bývalí muzejníci, nyní již v důchodu, celkem tedy 38 osob. Příští setkání je plánováno v Muzeu Českého krasu v Berouně a všichni se již teď těší.

RNDR. Jana Králová
Fotografie laskavě poskytl pan Ing. Jiří Šura, geolog Východočeského muzea v Pardubicích

Jiří Tichota a Český loutnový orchestr odhalí původní loutnové předlohy populárních písní Spirituál kvintetu

Pod záštitou Ministerstva kultury Státního fondu kultury ČR uvede Česká loutnová společnost vystoupení Českého loutnového orchestru v pořadu "Melodie z roku raz dva".

Jak již název napovídá, posluchači v tomto ojedinělém hudebním projektu uslyší mimo jiné původní loutnové předlohy populárních písní Spirituál kvintetu z alba Písničky z roku raz dva a také další renesanční skladby z českých a zahraničních loutnových sborníků. Odhalena bude například také předloha písně Karla Svobody Lásko má já stůňu z muzikálu Noc na Karlštejně. Průvodcem večera a na slovo vzatým odborníkem nebude nikdo jiný než vedoucí Spirituál kvintetu a prezident České loutnové společnosti Dr. Jiří Tichota. Český loutnový orchestr je projektem České loutnové společnosti a je unikátním a historicky prvním tělesem tohoto druhu nejen u nás, ale v celé střední Evropě. Vedoucím tělesa je náš přední loutnista a pedagog Jan Čižmář, který vede výuku loutnové hry na brněnské JAMU. Spolu s Jiřím Tichotou, svými studenty, dalšími profesionálními hráči a členy České loutnové společnosti vystoupí v Českém muzeu stříbra na Hrádku v neděli 16. června 2019 v 18 hodin. Vstupné je 300 Kč, snížené vstupné pro seniory a mládež pak 230,- Kč. Zakoupením vstupenky přispějete na ediční činnost České loutnové společnosti, za což tato předem velmi děkuje. Předprodej probíhá v IC Sankturinovský dům.

Návštěvnost v květnu 2019

Návštěvnost expozičních okruhů a výstav Českého muzea stříbra v květnu 2019:

Hrádek23 683
Kamenný dům2 631
Tylův dům313

Návštěvnost v dubnu 2019

Návštěvnost expozičních okruhů a výstav Českého muzea stříbra v dubnu 2019:

Hrádek13 889
Kamenný dům1 017
Tylův dům277

Na Hrádku byla zahájena letošní čtvrtá výstava

V pondělí 29. dubna v 17 hodin proběhla vernisáž již čtvrté výstavy nedávno zahájené letošní turistické sezóny v Českém muzeu stříbra. Tato výstava nese název Ptolemaiovci – poslední dynastie egyptských faraónů – a jejich mince.

„Na výstavě je k vidění přes 200 mincí,“ říká kurátor výstavy Bc. Josef Kremla. „Některé mince jsou originály, jiné jsou kopie. Nejstarší mince jsou zhruba z období 500 let před naším letopočtem a většina exponátů je zapůjčena ze sbírek Strahovského kláštera,“ uvádí ještě Kremla.

Vystavené mince jsou převážně bronzové, některé jsou stříbrné, osm je zlatých. Zajímavostí je nejmenší mince o průměru 6 mm. Jedná se o stříbrný tetartemorion ražený v Jeruzalémě. Naopak největší je s průměrem 46 mm bronzová mince z období faraóna Ptolemaia II.

Na některých mincích lze spatřit také slavnou Kleopatru VII. Většina mincí má na rubové straně vyraženého orla – symbol panovníků Egypta./

Výstava je otevřena od 30. 4. – 11. 8. 2019 v prvním patře Hrádku, vstupné na výstavu je 20,- / 10,-

Nové schodiště připraveno pro turistickou sezónu

V pátek 29. března v 10 hodin proběhlo na Hrádku slavnostní předání stavby „Kompletní výměna schodiště do středověkého důlního díla“. V prostorách Hrádku přivítala hosty PhDr. Světlana Hrabánková, ředitelka Českého muzea stříbra, která přiblížila podrobnosti a průběh náročných příprav celého projektu. Uvedla také: „Jsme velmi rádi, že Středočeský kraj tento projekt zafinancoval. Původní schodiště sloužilo návštěvníkům 23 let a jeho stav byl již téměř havarijní. Pro muzeum je přitom provoz dolu zásadní, neboť ho ročně navštíví zhruba 60.000 návštěvníků a příjmy ze vstupného pokrývají 90 % provozních nákladů naší instituce.“

Následně se hosté, někteří oděni do nových bílých perkytlí, přemístili ke vstupu do dolu. Zde informoval o technických podrobnostech výstavby pan Jiří Chalupský, vedoucí divize 1 společnosti Metrostav, a.s.

„Jsem velmi rád, že se projekt podařilo uskutečnit podle plánu,“ uvedl radní Středočeského kraje pro oblast kultury a památkové péče Mgr. Karel Horčička. „Vážím si také spolupráce s městem Kutná Hora na dalších projektech v objektech Českého muzea stříbra,“ doplnil ještě.

Jako poslední promluvil starosta Kutné Hory Ing. Josef Viktora, který mimo jiné uvedl: „Naše město je zapsáno na listu UNESCO a ročně jej navštíví přes milion návštěvníků z celého světa. Vedení města se snaží o městské objekty pečovat a využívat při tom dostupné dotační tituly na národní, krajské i lokální úrovni.“

Realizace schodiště a sanace šachty probíhala od listopadu 2018 do letošního března. Projekt si vyžádal investici 7 milionů korun, přičemž celá částka byla vyčleněna z rozpočtu Středočeského kraje.

Muzejní důl (původní středověká štola 200 metrů dlouhá, 35 metrů pod zemí) byl objeven v roce 1967 díky intenzivnímu inženýrskogeologickému průzkumu. Následně se začalo pracovat na jeho zpřístupňování. Důl byl slavnostně otevřen veřejnosti 2. května 1969 a v letošním roce tedy oslaví svou 50. turistickou sezónu. Původně se do dolu vstupovalo vchodem pod svahem Jezuitské koleje. V roce 1995 bylo v původně větrací šachtě osazeno schodiště, které až do roku 2018 sloužilo návštěvníkům.

Muzejní důl se řadí mezi nejvýznamnější historické doly a vzhledem k tomu, že původní části dolu pocházejí ze 14. století, jedná se také o nejstarší veřejnosti přístupný důl v České republice.

Stránky