Aktuality a tiskové zprávy

Minulý týden byly na Hrádku slavnostně zahájeny dvě zcela nové výstavy.

Vernisáž zahájila ředitelka muzea PhDr. Světlana Hrabánková. „Vítám vás a jsem ráda, že se po dlouhé době opět můžeme setkat zde na Hrádku a představit vám výsledky a zároveň různorodost naší práce,“ uvedla při zahájení. Jako první byla představena výstava Václav II., která je připravena k 750. výročí narození českého a polského krále. „Toto výročí jsme v Kutné Hoře nemohli nechat bez povšimnutí. Byl to právě on, kdo v roce 1300 vydal Královské horní právo – Ius Regale Montanorum a zavedl mincovní reformu s ražbou tzv. pražského groše,“ uvedla Hrabánková. „Ujala jsem se přípravy textové části výstavy a ze záplavy dat jsem nakonec využila autorské literární pomoci zbraslavského kronikáře a zpracovala je do tematických celků pro prezentační panely. Kolega Kremla pak řešil hmotné exponáty, kterých je z tohoto období velmi málo. Kromě našich sbírkových předmětů zajistil další exponáty díky pátrání prakticky v celé republice,“ uvedla Hrabánková.

„Mezi spolupracující instituce na této výstavě patří například Národní muzeum, Archeologický ústav AV ČR, Archaia, České vysoké učení technické, Státní oblastní archiv v Praze, Česká numismatická společnost nebo muzea v Kolíně a v Čáslavi. Díky nim si mohou návštěvníci prohlédnout zajímavé originály mapující dobu vlády Václava II. a všem našim partnerům patří velké díky,“ doplnil vedoucí odborného oddělení a spoluautor výstavy Bc. Josef Kremla.

Výstavy se ale otevíraly rovnou dvě. Mgr. Jana Kolečková Veselá připravila pro prezentaci veřejnosti dvacet barokních pláten a výstavu nazvala Zachráněné poklady barokního malířství. Vystavené obrazy prošly restaurováním v letech 2018 až 2020, a to za finančního přispění zřizovatele muzea – Středočeského kraje. Restaurování během těchto dvou let si vyžádalo částku přes jeden milion korun.

Obrazy se do muzea dostaly z různých míst a už při jejich zařazení do podsbírek byly silně poškozené. První návštěvníci velmi ocenili připravené popisky k jednotlivým obrazům s informacemi o jejich původu včetně fotografie před jejich zrestaurováním. „Výstava barokních obrazů z našeho sbírkového fondu představuje výsledky dlouhodobé odborné práce muzejníka, péči a snahu o restaurování vzácných předmětů a výsledné odborné zpracování,“ uvedla ředitelka muzea PhDr. Hrabánková.

Obě výstavy jsou k vidění na Hrádku, výstava Václav II. do 17. října a výstava Zachráněné poklady barokního malířství do 14. listopadu 2021. Vstupné na výstavy je 20,- / 10,- Kč. Aktuální otevírací doba je na webu muzea.

O těchto a dalších výstavách Českého muzea stříbra budeme informovat detailněji.

Do 11. června je počet návštěvníků jedné prohlídky omezen na 8 osob. Od 12. června je počet návštěvníků jedné prohlídky omezen na 25 osob a pro vstup na II. a III. prohlídkový okruh je nutné se prokázat jednou z těchto možností - PCR testem ne starším než 7 dní, antigenním testem ne starším než 72 hodin, dokladem o očkování, nejdříve však 22. den po aplikaci první dávky, potvrzením o prodělaném onemocnění do 180 dnů nebo dokladem o absolvování testu u zaměstnavatele nebo ve škole (potvrzení zaměstnavatele nebo školy, popř. čestné prohlášení).

V loňském roce vydalo Vydavatelství a nakladatelství Martin Bartoš (Kuttna) několik nových publikací s regionální tématikou.

Autorem první z nich je Martin Bartoš mladší, který upravil svou diplomovou práci popisující historii a stavební stránku domu čp. 379 na Palackého náměstí, nazývaného dům U tří pávů. Publikace nese název Dům zvaný Pávovský v Kutné Hoře a je doplněna několika výkresy a množstvím fotografií, které autor čerpal také z fotoarchivu Českého muzea stříbra.

Vlastivědný sborník Kutnohorsko 22 obsahuje články samotného vydavatele Ing. Martina Bartoše, CSc. Zabývají se historií a nápisy tzv. Kalvárie – památníku v horní části Kaňkovských vrchů, identifikací kostelů na titulním listu Kutnohorského graduálu, motivem sv. Jiří na portálu kostela v Záboří nad Labem a hornickou kaplí sv. Maří Magdaleny nad Fiolníkem u Vlastějovic.

Další publikaci Kutnohorské kapličky napsal Martin Bartoš ve spolupráci se svojí dcerou Annou, která jí doplnila svými kresbami. Přináší přehled a popis kapliček v Kutné Hoře a okolí a zmiňuje i to, kde stávaly dnes již kapličky zaniklé.

Ve spolupráci s doktorandkou Ing. Michaelou Janečkovou a geoložkou Českého muzea stříbra RNDr. Janou Královou napsal studii o tzv. muflích nacházejících se ve sbírkách muzea. Mufle sloužily jako keramický kryt pro menší nádobky, ve kterých se analyzovaly vzorky stříbra nebo rudy.

České muzeum stříbra vede s panem Bartošem dlouhodobou spolupráci spočívající především v poskytování obrazových a dalších materiálů pro vydávání publikací. Díky této spolupráci můžou zájemci najít většinu publikací vydaných Kuttnou v plné verzi na webových stránkách muzea. Kdo ale stále dává přednost tištěným knihám, může si je přijít vypůjčit do muzejní knihovny hned, jak to epidemická situace dovolí a knihovny budou zase otevřené.